Čtyřicet kilometrů dlouhá skvrna jedů v moři u Kamčatky se podle vědců sune na jih

Toxické látky nalezené v moři u Kamčatky vytvořily kompaktní čtyřicetikilometrovou skvrnu a přesouvají se směrem na jih, uvedli v prohlášení vědci z univerzity na ruském Dálném východě. Uniklé jedy zahubily množství živočichů a způsobily zranění i lidem.

Podle vědců je skvrna dlouhá 40 kilometrů a široká 30 až 100 metrů a posouvá se podél pobřeží. Je jasně ohraničená, nerozpadá se, nezmenšuje se a postupně se posouvá na jih ke Kurilským ostrovům, citovala ve čtvrtek z prohlášení šéfa univerzitní biologické laboratoře Kirilla Vinnikova agentura AFP. S pomocí vrtulníku se podařilo odebrat vzorky, které budou poslány k rozboru do Vladivostoku.

Obyvatelé Kamčatky několik dní upozorňují na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, mají popáleniny a zvrací.

Viník neznámý

Ruské úřady ve středu zahájily vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel při nakládání s látkami nebo odpadem nebezpečným pro životní prostředí a kvůli zamoření moře. Podle předběžných testů do vody unikla látka „blízká naftě nebo jiný materiál obsahující oleje“.

Kamčatský gubernátor oznámil, že zdrojem mohly být pesticidy shozené do moře. List Novaja Gazeta a agentura RIA Novosti hovoří o heptanu použitelném jako rozpouštědlo. Uniknout mohl například z vojenského zařízení. Gubernátor ve čtvrtek ale řekl, že první testy přítomnost této látky nepotvrzují. Byla podle něj zjištěna vysoká koncentrace ropných produktů a fenolů, ale ne v takové koncentraci, aby to zabilo tak mnoho živočichů.

Zatím bylo vyšetřeno 20 osob s potížemi a u osmi se prokázalo popálení rohovky prvního stupně, řekl gubernátor.

Zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů v kamčatských řekách

Ruský úřad na ochranu přírody zveřejnil výsledky analýz vzorků vody, potvrzující, že i kamčatské řeky obsahují zvýšené množství železa, fenolu a fosfátů, uvedl list Kommersant s odvoláním na ministerstvo ochrany životního prostředí. Nejvýraznější znečištění bylo v řece Kirpičnaja, kde množství fosfátů převyšovalo normy skoro jedenáctinásobně, železa téměř sedminásobně a fenolu skoro trojnásobně.

To odpovídá prvním výsledkům vzorků ze skvrny v moři, jak o nich informovala AFP. Zatímco úřady nevylučují, že toto znečištění může být důsledkem nějakého přirozeného jevu či pesticidů z opuštěné skládky, někteří experti spekulují o případném úniku raketového paliva.

Agentura TASS v neděli oznámila, že by znečištění mohlo souviset s únikem ropy z tankeru, jehož jméno nebylo zveřejněno. Mnoho mrtvých živočichů bylo nalezeno u Chalaktyrské pláže a v Avačském zálivu. Uhynulé tvory mohl na břeh podle původních úvah vyplavit také cyklón, který Kamčatku postihl koncem září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...