Čtyřicet centimetrů chitinu. Biolog objevil v Austrálii obří pakobylku

Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.

Nově popsaný druh čtyřiceticentimetrové pakobylky dostal jméno Acrophylla alta. Její délka na ní ale podle objevitele, přírodovědce Anguse Emmotta z Univerzity Jamese Cooka, není tím nejzajímavějším.

Tím nejpozoruhodnějším je podle něj hmotnost tohoto tvora. Pakobylky většinou bývají velmi křehké a lehoučké, jejich chitinová těla většinou váží jen pár gramů. Ale tato má hmotnost podobnou jako golfový míček, asi 44 gramů. Svůj objev popsal v odborném časopise Zootaxa.

„Podle toho, co zatím víme, je to nejtěžší australský hmyz,“ uvedl vědec.

Emmott prostudoval i vajíčka tohoto druhu; zatímco vzhled pakobylek různých druhů může být podobný, vajíčka se vždy značně liší. „Každý druh pakobylek má svůj vlastní odlišný styl vajíček,“ sdělil Emmott. „Všechna mají různý povrch, různou texturu a důlky a mohou mít i různé tvary,“ dodal.

Nenápadný obr

Vědci samozřejmě řešili i záhadu, která se nabízí: jak je možné, že tak obrovský organismus unikal tak dlouho pozornosti expertů? Podle Emmotta je jedním z možných důvodů, proč tento druh hmyzu nebyl dosud objeven, to, že jeho stanoviště je prostě příliš obtížně přístupné.

„Tato pakobylka se vyskytuje jen v malé oblasti vysokohorského deštného pralesa a žije vysoko v korunách stromů. Takže pokud ji dolů neshodí cyklon nebo pták, málokdo ji uvidí,“ doplnil vědec.

Stejné životní prostředí je podle něj zodpovědné i za její mimořádné proporce. Na hmyz je příliš chladné a příliš vlhké současně. „Jejich tělesná hmotnost jim pravděpodobně pomáhá přežít v chladnějších podmínkách, a proto se během milionů let vyvinuly v tak velký hmyz.“

Dva exempláře tohoto druhu byly nyní zařazeny do Queenslandského muzea, kde budou sloužit dalším vědcům jako pomůcka při určování druhů, což bude mít širší význam pro ochranu ekosystémů. „Abychom mohli chránit jakýkoli ekosystém, potřebujeme vlastně vědět, co v něm je a co ho dělá živým, a teprve potom můžeme přemýšlet o nejlepších způsobech jeho ochrany,“ dodal Emmott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 4 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 6 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 8 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.