Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Nahrávám video

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.

Letoun má podle výrobce dolet až sedm tisíc kilometrů a může letět až ve výšce patnácti kilometrů, což znamená, že by se měl pohybovat mimo dosah většiny pozemních zbraní. Drony vypouští při letu, kromě nich může nést i celou řadu zbraní vzduch-země. Menší autonomní stroje by pak měly zahltit protileteckou obranu protivníka, případně ji cíleně poškozovat a ničit.

Mateřská loď podle Pekingu dokáže fungovat nejen jako nosič, ale také jako mozek. Bude tedy sloužit jako jakési řídicí centrum pro tento roj dronů.

To všechno ale zatím jen teoreticky, zdůrazňuje bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity s tím, že letoun je zatím ve velmi rané fázi vzniku. „Veškeré informace, které o něm máme, jsou marketingového a reklamního charakteru, takže doporučuji spíše opatrnost než slepou důvěru,“ řekl.

Letadlové lodě pro 21. století

Čína tuto „zbraň budoucnosti“ představila už na podzim roku 2024. Jde o první takovou autonomní létající platformu, jež je schopná sama vypouštět drony – respektive doposud žádný jiný výrobce oficiálně nic podobného neukázal.

Experti dron přirovnávají k létající letadlové lodi. Ty klasické, které plují po hladině, změnily povahu válek v polovině dvacátého století, kdy dokázaly rychle přesunout k cíli dostatečné množství ničivých bombardérů. V druhé světové válce se v Pacifiku staly jednou z rozhodujících zbraní.

Čína věří, že létající mateřské lodě by se mohly stát podobně přelomovou zbraní v jednadvacátém století. Drony v současné době hrají stále důležitější roli na bojištích od Ukrajiny po Súdán, kde se boj jejich prostřednictvím neustále dynamicky vyvíjí. Čína se snaží investovat do inovativních variací bezpilotních letounů.

Podle Drmoly se už dnes drony nesoucí jiné drony využívají, nicméně nikdy ne v takovém měřítku jako představený čínský letoun. Samotná přeprava podle analytika není zase tak složitá, opravdovou výzvou bude spíše tak početný roj koordinovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...