Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, pětice expertů a jedna expertka dostali z rukou předsedy Akademie věd Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Každá z udělovaných cen má podle Pánka jinou cílovou skupinu vědců v různých fázích kariéry, ale spojuje je to, že představují nejprestižnější formu podpory, kterou Akademie věd uděluje.
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae získali tři vědci. Každý z nich obdrží třicet milionů korun, které mohou využít v průběhu dalších šesti let na své výzkumy. „Kvalitní věda je vizitkou celé společnosti a motorem konkurenceschopnosti státu,“ řekl Pánek. A kvalitní vědu je podle něj potřeba podporovat.
Prvním z oceněných je Jiří Neužil z biotechnologického ústavu. Zkoumá horizontální přenos mitochondrií a jejich roli při vzniku a rozvoji rakoviny. Spolu se svým týmem chce také najít nové možnosti léčby rakoviny. Neužil nedávno prokázal, že horizontální mitochondriální transfer je společným jmenovatelem několika typů nádorů. Horizontální přenos mitochondrií ovlivňuje i zdraví neuronů nebo kostí, i tomu se bude jeho tým věnovat.
Prémii získal i archeolog Petr Škrdla z archeologického ústavu v Brně. Zajímá ho, kdy do Evropy přišli první anatomicky moderní lidé, jak interagovali s neandrtálci, jak vymizela neandertálská populace a nakolik na to měl moderní člověk vliv. Soustředí se na nalezení nových lokalit a genetického materiálu ze sledovaného období.
Dalším oceněným je Lukáš Palatinus z fyzikálního ústavu, který se zabývá elektronovou krystalografií. V následujících letech chce se svým týmem dosáhnout významných posunů ve třech oblastech strukturní analýzy s klíčovým dopadem na materiálový, chemický a farmaceutický výzkum.
Další podpoření
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let.
Prémii Lumina quaeruntur získal například Filip Křížek z Fyzikálního ústavu AV ČR, který se věnuje vývoji kvantových součástek. Další oceněnou je Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která se zabývá mimo jiném přenosem parazitů mezi primáty a lidmi. Věnuje se například i zkoumání parazitů z historických nalezišť nebo materiálů, například z mumií.
Cenu získali i Jaroslav Bartík z archeologického ústavu v Brně, který mapuje využívání kamene v prehistorických populacích, nebo Aniruddha Mitra z biotechnologického ústavu, jenž zkoumá senzorické řasinky. Václav Smyčka z ústavu pro českou literaturu, který je dalším oceněným, hledá širší souvislosti tvorby středoevropských spisovatelek 19. století. Cenu získal i Michal Hrbek z matematického ústavu, který propojuje různé matematické disciplíny a zabývá se homologickou algebrou.
Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, do letošního roku jej obdrželo 42 vědců a vědkyň. Akademickou prémii od roku 2007 získaly více než čtyři desítky osobností.
