Čeští vědci přišli na způsob, jak hledat ropu a plyn pomocí družic

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

Metoda je založená na vztahu mezi velkými nalezišti uhlovodíků a jedné z veličin odvozených z modelu gravitačního pole. Zjednodušeně: model gravitačního pole je podle odborníků soubor čísel, která popisují zemské gravitační pole a počítají se z družicových a dalších měření. Zásadním pro současnou metodu je takzvaný úhel napětí, který je citlivý na podzemní variace hustoty. Podle odborníků je běžná chaotická prostorová orientace – ale v místech nalezišť uhlovodíků, podzemní vody, nebo paleojezer a geologických zlomů má jednostrannou orientaci. Právě to se stalo vodítkem k práci výzkumného týmu.

Ověřeno v praxi

Před deseti lety autoři jako testovací oblasti využili naleziště Ghawar v Saúdské Arábii, Kaspické moře či Perský záliv, nyní rozšířili výzkum do dalších částí světa. „Metoda nevyžaduje lokální hloubkové práce, a mohla by tak být levným nástrojem pro pomoc při předběžné prospekci ve vzdálených oblastech. Sníží riziko suchých vrtů a tím může podstatně snížit náklady,“ popsal Suchan.

„Vypadá to jako zdánlivý nesmysl, jak pomocí družicových dat můžeme vytipovávat místa nalezišť ropy a zemního plynu. Ale testovali jsme to na známých nalezištích a funguje to. Napadlo mě to v roce 2012 a od té doby na to téma máme již třetí publikaci. (…) A teď k tomu máme i geologicko-geofyzikální interpretaci,“ řekl vedoucí týmu Klokočník. Podle odborníků výsledky mohou pomoci identifikovat dosud nevyužitá naleziště v řadě zemí světa.

Na výzkumu s Astronomickým ústavem spolupracují odborníci z Geologického ústavu AV a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...