Čeští vědci objevili na pacifickém ostrově nové druhy mravenců

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, přesný počet druhů ale určí až několikaměsíční analýza.

„Vědecká expedice trvala celkem tři měsíce. Další práce, která nás teď čeká po návratu, zabere možná jeden až tři roky,“ uvedl Janda. Ostrovy Nové Guiney a Tichého oceánu vesměs jsou známé svou mimořádnou biologickou rozmanitostí. Existují zde rostliny, hmyz a další organismy, které zůstávají neprostudované a neznámé.

„Naším cílem bylo zdokumentovat diverzitu mravenců, kteří jsou podobně jako většina bezobratlých z tohoto ostrova zcela neznámí. Podařilo se nám proniknout do izolovaných horských oblastí s panenskými pralesy, což vyžadovalo několikadenní pochody přes prudké hřebeny a hluboká údolí,“ uvedl Janda.

Milan Janda na ostrově Bougainville
Zdroj: AV ČR

Vědecký tým tvořili kromě českých vědců i obyvatelé Papuy-Nové Guiney. Na většině ostrova je možné pracovat jen po dlouhodobém a pečlivém vyjednávání s místními kmeny.

Proti invazním druhům

Vědecký tým se také zaměřil na invazivní druhy rostlin a živočichů, které představují jednu z hlavních hrozeb ostrovního ekosystému. Je to například mravenec wasmannia auropunctata, který je původně z Ameriky a na Bougainville způsobuje masivní vymírání původních druhů mravenců a dalších bezobratlých.

„Náš výzkumný tým zmapoval výskyt tohoto problematického druhu a nyní pracujeme s místními obyvateli a organizacemi na tom, abychom omezili jeho šíření,“ řekl Janda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...