Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.

Soutěž IChO se letos konala už posedmapadesáté, tentokrát ve Spojených arabských emirátech. Jde o celosvětově nejvyšší možné kolo chemické olympiády pro žáky gymnázií, přitom z každé země do něj mohou postoupit jen čtyři nejlepší za celý stát. Letos bylo účastníků 354.

Soutěž má poněkud neintuitivní hodnocení. Medaile se v ní totiž neudělují stejně jako ve sportovních soutěžích, ale základním kritériem je množství účastníků. Okolo prvních deseti procent ve výsledkové listině získá zlatou medaili, přibližně dalších dvacet procent stříbrnou a dalších třicet procent bronzovou. Zbytek nezíská žádnou.

Nahrávám video

Česká skupina uspěla letos vynikajícím způsobem: zlato získal Václav Verner z Gymnázia PORG v pražské Libni, který se dokonce umístil na celkovém druhém místě ze všech soutěžících. Stříbrnou medaili získali Matěj Pěnička z pražského Gymnázia Nad Alejí – celkově byl 53.; a také Ondřej Michal z pražského Gymnázia Botičská, který skončil na 110. příčce. Bronzovou medailí pak na 136. pozici uzavírá českou úspěšnou medailovou sklizeň Adam Horák z Gymnázia v Hranicích.

Třetí zlato

Úspěch Václava Vernera je mimořádný rovnou ve více ohledech. Letošní celkové druhé místo a zlatá medaile totiž nejsou jeho prvními úspěchy v soutěži: zlato získal už v minulých ročnících dvakrát a má tak z IChO rovnou tři zlatá ocenění. Patří tím k historicky vůbec nejlepším soutěžícím a je jednoznačně nejúspěšnějším českým zástupcem – doposud se tuzemským soutěžícím podařilo umístit nejlépe na šestém celkovém místě.

„Z každé země vyráží na soutěž jen čtyři úplně nejlepší a jsou tam zastoupené i tak velké země, jako je Čína,“ poznamenal v rozhovoru pro Českou televizi. „Už jen to, že se mi podařilo porazit tři studenty z této země, něco znamená,“ doplnil mladý chemik.

Václav Verner na Mezinárodní chemické olympiádě
Zdroj: Archiv Václava Vernera

Soutěž s českými kořeny

IChO je s Českem, respektive Československem dlouhodobě spojená – společně s Maďarskem a Polskem ji roku 1968 země založila a také se v Československu konal první ročník této olympiády. Postupně získávala stále větší prestiž a připojovaly se do ní další státy sovětského bloku.

Na rozdíl od mnoha jiných tradic spojených s dobou komunismu ale po jeho pádu nezanikla – naopak se Mezinárodní chemické olympiády začaly účastnit i západní a asijské státy. V současné době už počet soutěžících zemí překonal sedm desítek.

Nahrávám video

Náročné úkoly

IChO trvá deset dní. Prestiž získala díky tomu, že je mimořádně obtížná, úlohy kombinují teorii a praxi. Například teoretické zadání má přes padesát stran A4, mnohdy jsou úkoly koncipovány tak, aby je nebylo možné stihnout vypracovat všechny.

Právě to se stalo podle Vernera spoustě letošních účastníků: pro úspěch v praktické části bylo podle něj nutné velmi dobře vědět, jak dlouho některé procesy probíhají, a na základě těchto znalostí si pak naplánovat další postup. „Mě na přední příčku vyšvihlo právě to, že jsem měl nejlepší praxi: pětihodinovou část jsem stihl za čtyři hodiny a dvacet minut,“ konstatuje student.

Soutěž je navíc pokaždé poněkud odlišná, protože pořádající země do ní vždy vnášejí svůj osobní pohled a to, na co se samy nejvíc soustředí.

Kariéra jako odměna

Úspěch v soutěži otevírá mladým chemikům dveře do celého světa – pokud se jim podaří porazit stovky jiných talentovaných soutěžících, mají v oboru připravenou cestu k těm nejlepším možným pozicím. Že to není jen teorie, ale realita, dokazují příběhy Čechů, kteří v ICho uspěli v minulosti.

„Měl jsem to štěstí, že jsem už před dvěma roky mohl začít pracovat v Ústavu organické chemie a bioechemie ve skupině profesora (Jana) Konvalinky,“ uvedl Verner. „Doufám, že olympiáda mi pomůže i do budoucna,“ dodal letošní maturant, který na podzim nastoupí ke studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Věří, že úspěch se mu bude hodit i při výjezdech do zahraničí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...