Česká republika může mít dalšího astronauta. Dostala nabídku, zbývá sehnat peníze

Nahrávám video

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Pokud se peníze podaří sehnat, český astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici a na oběžnou dráhu Země by ho dopravila kosmická loď Crew Dragon SpaceX v rámci soukromého programu Axiom.

Tato mise by Českou republiku stála přibližně jednu miliardu korun a do vesmíru by se tak druhý Čech po Vladimíru Remkovi mohl podívat už příští rok.

„Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podobně to vidí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl. 

Konkrétně chce, aby let do vesmíru pomohl rozvoji českých firem dlouhodobě: „Abychom s tím dokázali spojit další přínos – vyzkoušení českých technologií, vyzkoušení českých přístrojů. A je to snaha posílit českou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.“

Každý astronaut se na oběžné dráze zapojuje do experimentů, které pocházejí z jeho domovské země, a tím přispívá k jejímu vývoji – může jít třeba o pokusy s novými materiály, v oblasti medicíny, botaniky nebo elektroniky. „Každá koruna investovaná do kosmického odvětí se vrací do ekonomiky sedm až desetkrát,“ uvádí odborný pracovník Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Zároveň by tuzemské firmy mohly mít větší šanci na zakázky od vesmírných společností – už dnes jde o desítky firem, které připravují části raket nebo družic, a proto mají zájem o vlastního astronauta i ony.

Jednání o tom, co by český astronaut přesně dělal, budou v následujících týdnech. Finální rozhodnutí pak udělá vláda.

Svoboda do vesmíru

Současně se už ví, kdo by měl být druhým Čechem ve vesmíru. Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Nahrávám video

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

Pro misi ho kvalifikuje ale především to, že se na konci loňského roku stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Tento náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání. Svoboda uspěl při výběru z více než 22 tisíc lidí.

Do kosmu s Axiomem

Společnost Axiom, která nabídku České republice učinila, je soukromá firma, která se specializuje na komerční lety do vesmíru. Roku 2016 ji založili Michael T. Suffredini a Kam Ghaffarian s cílem vlastnit a provozovat první komerční vesmírnou stanici na světě. Mezičlánkem jsou právě komerční lety. Společnost vyslala své první komerční astronauty na oběžnou dráhu v roce 2022. Plánuje také lety s lidskou posádkou do vesmíru pro vládou financované a komerční astronauty, kteří se zabývají výzkumem ve vesmíru, výrobou ve vesmíru a průzkumem vesmíru.

Firma dokázala za krátkou dobu díky kvalitnímu financování získat mezi své zaměstance řadu špičkových profesionálů – jsou mezi nimi například bývalý šéf NASA Charles Bolden a astronauti Michael Lopez-Alegria a Brent W. Jett Jr.

Mise Axiom
Zdroj: Wikimedia Commons

Do kosmu už vyslala dvě podobné mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022; cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec. Druhá proběhla na konci loňského roku, kdy na ISS letěla dvojice Saúdských Arabů a dva Američané. Ještě jedna mise má proběhnout v zimě 2023 a zatím poslední oznámená mise je plánovaná na polovinu příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...