Armáda České republiky

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.

Policisté po třech letech uzavřeli kauzu zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě a navrhli obžalobu. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Adam Borgula, který rozhodne o jejím případném podání. Odmítl ale upřesnit, kolika osob a jakých trestných činů se návrh na obžalobu týká. Případ odstartoval v roce 2023 policejní zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech, po kterém vyšetřovatelé obvinili šest lidí a tři firmy z pletich při zadání veřejných zakázek.

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.

Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.

Ministerstvo obrany příští rok pravděpodobně dostane 191 miliard korun, což je o 36 miliard více než letos. Kam přesně peníze půjdou? „Je to do našich priorit. Tou první je samozřejmě personál. To znamená, že můžeme pokračovat v současném tempu doplňování personálu do Armády České republiky (AČR). Dále budeme pokračovat ve velkých modernizačních projektech. Chceme také silně posílit výstavbu a investice do infrastruktury AČR,“ vyjmenoval v Interview ČT24 vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort podle něj bude chtít investovat i do další priority, kterou je podle ministra protivzdušná obrana státu. „To znamená do dalších systémů, které zajistí naplnění této bezpečnostní potřeby České republiky,“ dodal. Zůna v pořadu moderovaném Terezou Kručinskou hovořil také o výdajích na obranu v dalších letech, o nové armádní koncepci nebo o tom, jak nalákat nové vojáky.

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.

Vojáci zranění při čtvrteční nehodě vrtulníku na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou jsou při vědomí, stabilizovaní a nejsou v bezprostředním ohrožení života, informovala armáda na síti X. Dodala, že zraněným i jejich rodinám poskytuje maximální podporu. Armádní vrtulník Venom se zřítil ve čtvrtek po poledni při návratu z výcvikového letu, jedna vojačka zemřela a čtyři vojáci byli zraněni. Armáda do ukončení vyšetřování pozastavila provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper, pokračuje vyšetřování události.

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko vyslalo do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni, přistáli krátce po půlnoci SELČ. Celkově již do jihoamerické země dorazilo přes 1600 záchranářů ze zahraničí.

Na dálnici D35 nedaleko Olomouce vyjelo v úterý šest tanků Leopard 2A4. Armáda České republiky cvičí organizaci a bezpečnost přesunů vojenských strojů právě po dálnicích a silnicích vyšší třídy. Tanky, každý o váze 55 tun, doprovází speciální vyprošťovací vozidlo. Jedná se o první takové cvičení v Česku.

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.

V případě nezveřejněného armádního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem chyboval jak ředitel kabinetu ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. K závěru dospěla inspekce ministerstva obrany, napsal v pátek server Aktuálně.cz. Server uvedl, že prověřování neprokázalo, že rozhovor zakázalo zveřejnit ministerstvo obrany nebo že šlo o cílenou cenzuru. Generální štáb se zatím nevyjádřil.

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.

Každý ze spojenců musí plnit své závazky, jsou nutností pro obranu i odstrašení. Při středeční návštěvě základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku to řekl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. S dosluhujícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou se shodli, že Evropa musí převzít za svoji obranu víc zodpovědnosti. Pro Česko to mimo jiné znamená mít těžkou brigádu. Podle Řehky by toho Česko mělo dosáhnout v roce 2032.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.

Sobotní den otevřených dveří letiště v Náměšti nad Oslavou začal přeletem dvojice stíhaček JAS-39 Gripen. Po nich se do vzduchu dostaly i vrtulníky Mi-171Š, Venom a Viper. Návštěvníci mohli vidět i vrtulník Tiger. V Česku dosud tento stroj španělské armády nevystupoval, řekl velitel 22. základny vrtulníkového letectva Petr Slíva, který sobotní akci pořádanou po dvou letech zahájil v 11 hodin.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.