Bifidobakterie ve střevech primátů se od sebe liší. Vědci by toho rádi využili pro účinnější léčbu lidí

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Giboni a šimpanzi mají často ve střevech prospěšné bifidobakterie, které jsou typické i pro člověka, kosmani a tamaríni se v tom ale liší. Vyplývá to z výzkumu primátů v několika zoologických zahradách, na kterém spolupracovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a vídeňské Universität für Bodenkultur.

Podle týmu složení střevní flóry zřejmě ovlivňují rozdíly v potravě zkoumaných primátů. Dle vědců by se výsledky tohoto výzkumu daly využít i pro praxi – v medicíně by se daly tyto poznatky použít například při výběru vhodných podávaných probiotik pro člověka. 

Svět bifidobakterií

Podle výzkumnice Věry Neužil Bunešové je při volbě podávaných probiotických bakterií velmi důležité dbát na to, aby byly nabízené rody a druhy mikroorganismů pro dané zvíře typické. „Tedy přirozeně vyskytující se v jeho střevní mikrobiotě,“ podotkla vědkyně.

Česko-rakouský tým se tudíž pustil do zkoumání výskytu bifidobakterií ve střevní flóře primátů chovaných v zoologických zahradách ve Dvoře Králové nad Labem, Hodoníně, Liberci, Olomouci, Plzni, Bojnici a Bratislavě.

„Bifidobakterie jsou dominantní složkou střevní mikrobiální populace zejména u novosvětských opic, jako jsou tamaríni a kosmani. I přes velký počet nalezených druhů bifidobakterií se jedná o druhy typické pro tuto skupinu primátů,“ uvedla doktorandka Nikol Modráčková, která na výzkumu spolupracovala.

„Bude to pravděpodobně souviset i s tím, že jejich potrava obsahuje velké množství ovoce a hmyzu, zatímco u primátů starosvětských, jako jsou šimpanzi, giboni a kočkodani, je jejich dieta více podobná té lidské. V tomto případě jsou navíc počty bifidobakterií téměř poloviční a jedná se často o druhy, které jsou typické pro člověka,“ uvedla vědkyně. Modráčková i Neužil Bunešová působí na fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...