Belize zachránila svůj korálový útes. Je to vzor pro zbytek světa

UNESCO se rozhodlo vyřadit korálový útes v Belize ze seznamu ohrožených přírodních a kulturních památek, které by mohly zaniknout. Ve zprávě experti konstatovali, že na místě došlo k úžasným úspěchům v záchraně tohoto vzácného ekosystému.

Belizský korálový útes objímá pobřeží tohoto karibského státu, má délku přes 298 kilometrů. Žije tu přes 500 druhů ryb, 106 druhů korálů, několik druhů želv a obrovské množství bezobratlých. Unikátním obyvatelem zdejšího ekosystému je také kapustňák širokonosý, až šest set kilogramů vážící býložravý mořský savec.

Tato oblast, která se skládá ze 400 ostrovů a ostrůvků, tří atolů a množství mangrovů, lagun a dalších míst, kde mohou žít ohrožená zvířata, tvoří asi čtyři pětiny Mezoamerického korálového bariérového systému. Ten začíná u poloostrova Yucatán a táhne se až k Hondurasu. Je to největší korálový útes na severní polokouli a současně druhý největší na světě – po velkém australském Bariérovém útesu.

Roku 1996 se útesy u Belize dostaly na seznam dědictví UNESCO s tím, že jde o výjimečné prostředí, kde existují korály ve zcela panenském stavu. Roku 2009 ale UNESCO musela oblast zařadit do seznamu objektů v ohrožení. Proč? Nadměrná těžba a průnik těžkého průmyslu do důležitých a dříve nenarušených oblastí.

Politické rozhodnutí

Naštěstí do řešení situace vstoupila belizská vláda – vyslechla námitky ekologů a expertů na environmentální témata. Během devíti let se povedlo v zemi zavést zákony, které zabránily dalšímu odlesňování a těžbě v kriticky důležitých částech útesu.

Současně se podařilo prosadit, aby se některé části korálového útesy staly chráněnými rezervacemi, kde se nesmí lovit a příroda se může vyvíjet podle svých potřeb.

V současné době existuje takových zón sedm; tvoří přibližně dvanáct procent celkové rozlohy bariérového útesu. Na podzim roku 2017 navíc místní zákonodárci schválili absolutní moratorium na těžbu ropy i na veškeré aktivity spojené s jejím hledáním.

Podle webu BBC se k podobnému kroku zatím odhodlalo jen několik států světa, které nadřadily dlouhodobé zájmy ekologické stability před krátkodobým ziskem z těžby ropy. Místo toho bude Belize věřit, že její neporušené korálové útesy budou dlouhodobě lákat turisty, kteří zde v delším horizontu utratí ještě více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...