Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie. V Česku je ohroženo 17 procent populací

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Podle přehledu o stavu stromů hrozí vyhynutí 17 500 druhů – v případě 440 z nich je situace kritická, protože už existuje méně než 50 zástupců.

Počet je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. „Tato studie je varováním pro všechny lidi na světě, že stromy potřebují pomoc,“ řekl generální ředitel BGCI Paul Smith.

Stromy, které nemusí přežít

Mezi nejohroženější patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Situace ale není dobrá ani co se týče dubů, javorů nebo stromů z čeledi ebenovitých.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. „Na každém druhu stromu záleží – kvůli milionům dalších druhů závislých na stromech i lidem na celém světě,“ řekl Smith.

Nejvíce ohrožených stromů se vyskytuje v Brazílii, dále je to Indonésie, Malajsie, Čína, Kolumbie a Venezuela. Kritická je podle studie situace zejména na ostrovních státech – typickým příkladem je Madagaskar, kde může vyhynout až 59 procent z jeho 3129 druhů. 

Studie se dotkla i České republiky – podle ní u nás žije 84 druhů stromů, z toho je 12 endemitů, to znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Ohrožených je v Česku 14 druhů, tedy celkem 17 procent – stejné procento je ohrožené vyhynutím také na sousedním Slovensku. 

Co ohrožuje stromy

Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje jejich vytlačování z míst, kde původně rostly, lidskou aktivitou. Přirozené druhově pestré lesy vytlačují plantáže k pěstování plodin, ale také kácení stromů jako palivo nebo mýcení pro chov dobytka.

Stále větší nebezpečí ale podle autorů zprávy přináší také klimatická změna způsobená člověkěm a extrémní projevy počasí. Stromy tak ničí nejen stále intenzivnější požáry, ale také sucha a nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...