Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Za čtyřicet let se Arktida velmi silně proměnila. Vědci to vědí, protože právě tak dlouho ji studovali. Prozkoumali tam přes dvě tisícovky arktických společenstev, přičemž v některých zkoumaných oblastech objevili nové druhy, jiná místa ale naopak druhovou rozmanitost ztrácela.

„Arktida je překvapivě rozmanitá. Ekosystémy tundry mohou na jednom čtverečním metru hostit desítky druhů rostlin,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criadová z Edinburské univerzity ve Skotsku.

Dopady klimatických změn jsou složité

Studie potvrdila, že v teplejších oblastech a na jihu Arktidy je rostlinná rozmanitost vyšší. Na každé zvýšení teploty o dva stupně Celsia připadá v průměru jeden nový druh. Dlouhodobé trendy ale nenaznačují jednoznačný nárůst ani pokles množství druhů. Vztah mezi oteplováním a biodiverzitou je ale výrazně složitější, než vědci očekávali. S vyššími teplotami se v tundře například objevuje více keřů – ale ne všude.

Vědci zjistili, že v místech, kde se rozšířily keře, ubylo bylin, které nemohou růst v jejich stínu. Naopak tam, kde dominovaly byliny, byla vyšší druhová rozmanitost, protože vytvářely příznivější podmínky pro růst dalších druhů. Různé typy rostlin tak mají různorodé dopady.

Studie také ukazuje, že změny vegetace mohou být včasným varováním před hlubší proměnou ekosystémů. „Dlouhodobý výzkum je ve zkoumání Arktidy zásadní. Změny v ekosystému začínají u rostlin. Když se změní ony, následuje všechno ostatní – arktická zvířata, místní a původní komunity i globální uhlíkový cyklus,“ uvedl Greg Henry z Univerzity Britské Kolumbie v Kanadě.

Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...