Archeologové popsali DNA starověkých Egypťanů, pětinu tvoří geny jejich nepřátel

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Kořeny starověkých Egypťanů se dají vysledovat až k lidem, kteří žili v severní Africe a západní Asii. Nový výzkum také ukazuje na genetickou rozmanitost těchto populací.

Vědci se poprvé začali pokoušet získat DNA z těl egyptských mumií už před čtyřmi desetiletími. Tato DNA ale byla tak špatně zachovaná, že se nepodařilo uspět. Až doposud měli vědci k dispozici vždy jen částečné genomy. V posledních letech ale vznikly díky moderním technologiím triky, které se dají využít na rekonstrukci DNA mnohem lépe než kdykoliv v minulosti. A to hlavně díky lidské tkáni získané ze zubu.

„Poskládání všech indicií z DNA z kostí a zubů tohoto jedince nám umožnilo vytvořit komplexní obraz. Doufáme, že budoucí vzorky DNA ze starověkého Egypta mohou rozšířit informace o tom, kdy přesně tento pohyb ze západní Asie začal," uvedla v prohlášení spoluautorka studie Adeline Morez Jacobsová.

Z období stavby první stupňovité pyramidy

Dotyčný zemřel někdy během třetí nebo čtvrté dynastie, což se překrývá s raně dynastickým obdobím a obdobím Staré říše. Byl pohřben v hliněné rakvi v hrobce vytesané do svahu v Nuvajratu, což je vesnice ležící 263 kilometrů jižně od Káhiry. Toto období se shodovalo se stavbou první stupňovité pyramidy a vyznačovalo se technologickými inovacemi a politickou stabilitou.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vědcům se podařilo zmapovat DNA staroegyptské kostry
Zdroj: ČT24

Pro vědce bylo výhodou právě stáří nálezu. Muž totiž pocházel z doby, kdy se ještě nerozšířily metody mumifikace, které DNA významně poškozují. Právě díky tomu se jeho DNA zachovala lépe než u Egypťanů žijících později.

Jeho kostra byla vykopána v roce 1902 a zůstala ve Světovém muzeu v Liverpoolu. Vědci ji v rámci tohoto výzkumu analyzovali, aby zjistili pohlaví, věk, výšku a životní styl tohoto člověka. Důkazy naznačují, že pracoval jako hrnčíř nebo v podobném oboru, protože na jeho kostech byly patrné svalové známky od dlouhého sezení s nataženými končetinami.

Odkud přišli Egypťané

Archeologické nálezy už dlouho naznačují, že starověcí Egypťané obchodovali a udržovali kulturní kontakty s komunitami v oblasti úrodného půlměsíce – oblasti západní Asie, která dnes zahrnuje několik zemí Blízkého východu. V obou oblastech byly objeveny podobné předměty, písmo a výtvarné motivy, ale genetické důkazy, které by tyto vazby potvrzovaly, dosud chyběly.

Vědci zjistili, že osmdesát procent genetických předků těchto osob pochází z komunit žijících v severní Africe. Zbývajících dvacet procent pocházelo od starověkých jedinců, kteří žili v Mezopotámii na dnešním Blízkém východě. Vědci nicméně upozorňují, že se jedná pouze o jednoho jedince, který nemusí být reprezentativní pro celou staroegyptskou populaci.

„Zase tak velké překvapení to není. Víme z archeologických nálezů, že kontakty mezi Egyptem a Mezopotámií existovaly od doby, co se u Nilu kočovníci usadili,“ uvedl pro Českou televizi egyptolog Miroslav Bárta. Podle něj se sice o obou říších uvažuje jako o konkurentech, ale mezi oběma celky existovaly živé obchodní i kulturní vztahy.

Egypt byl podle něj tak rozlehlou zemí, že ani genetická rozmanitost tamní populace není nelogická. Lidé tam byli velmi rozmanití kvůli kontaktům s nejrůznějšími zeměmi za hranicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...