Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Archeologové, kteří zkoumají břehy Ochridského jezera v Albánii, jsou přesvědčení, že objevili nejstarší lidské sídliště vybudované na evropském jezeře. Opírají se o důkazy, které naznačují, že na tomto místě existovala a úspěšně fungovala lidská společnost živící se lovem a zemědělstvím už v době před asi osmi tisíci lety.

Tým vědců ze Švýcarska a Albánie tráví každý den hodiny asi tři metry pod vodou a pečlivě vytahuje dřevěné kůly, které podpíraly domy. Nacházejí ale také kosti domácích i divokých zvířat, měděné předměty a keramiku s detailními rytinami.

Jezerních měst, sídlišť a osad existovaly v Evropě stovky a možná i tisíce. To nejslavnější ale vzniklo jen v hlavě svého autora. Je jím Jezerní město neboli Esgaroth z knihy Hobit J.R.R. Tolkiena.

Toto fantaskní sídlo je ale ve skutečnosti těmi reálnými jednoznačně inspirované. Archeoložka Deborah Saboová v odborném žurnálu Mythlore popsala, že právě v době, kdy Tolkien Hobita psal, měli archeologové největší „žně“ nálezů těchto sídel. A spisovatelovo líčení vzhledu, funkce i atmosféry města velmi přesně odpovídají představám expertů o těchto místech.

Albert Hafner z univerzity v Bernu uvedl, že podobná sídliště už sice byla nalezena v alpských a středomořských oblastech, ale osídlení ve vesnici Lin je starší a datuje se tedy do doby před šesti až osmi tisíci lety. „Protože se dnes nachází pod vodou, organický materiál je dobře zachovaný, a to nám umožňuje zjistit, co tito lidé jedli, co sázeli,“ řekl Hafner s odkazem na to, že bez přístupu vzduchu se původně živý materiál rozkládá mnohem pomaleji.

Detailní výzkum zabere roky

Z mnoha studií vyplývá, že Ochridské jezero, o které se dělí Severní Makedonie a Albánie, je nejstarším jezerem v Evropě a je mu více než milion let. Stáří nálezů se určuje pomocí radiokarbonového datování a dendrochronologie, která měří letokruhy růstu stromů. Z lokality, která mohla hostit několik stovek lidí, už vědci odebrali více než tisíc vzorků dřeva.

Předpokládá se, že se pravěké jezerní sídliště rozkládalo na ploše asi šesti hektarů, ale po šesti letech prací se zatím podařilo vykopat jen asi jedno procento. Podle Hafnera nálezy ukazují, že lidé, kteří u jezera žili, pomáhali šířit zemědělství a chov dobytka do dalších částí Evropy. „Stále se sice ještě věnovali i lovu a sběru, ale stabilní příjem pro výživu už pocházel ze zemědělství,“ vysvětluje archeolog.

Albánský archeolog Adrian Anastasi dodal, že úplné prozkoumání oblasti může trvat desítky let. „Podle způsobu, jakým žili, jedli, lovili, rybařili, a podle toho, jakou architekturu používali při stavbě svých sídlišť, můžeme říci, že byli na tehdejší dobu velmi chytří,“ zhodnotil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...