Archeologové našli ztracené město v kambodžském pralese. Pomohl laserový radar

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Výzkum prováděli experti z Francouzského institutu asijských studií a kambodžské agentury APSARA. Využili technologii zvanou LIDAR, která s pomocí laserového paprsku objevila struktury skryté pod bujnou vegetací.

Jedná se o ruiny starověkého města Mahendraparvata, které je spojované s počátky Khmerské říše a bylo jednou z jeho prvních metropolí. Existovalo v době mezi osmým a devátým stoletím našeho letopočtu a leželo v hustých pralesích pohoří Phnom Kulen. Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Městská oblast měřila podle skenů asi čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních, tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. Vědce zaujala síť staveb, která ukazuje, kde se tehdy vyskytovalo centrum této aglomerace. Nacházely se zde chrámy, paláce, pyramidový komplex a další budovy, které tvoří tu nejdůležitější infrastrukturu města. 

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Kromě výše jmenovaných staveb se podařilo odhalit také rozsáhlou síť, která zásobovala město vodou – patřila k ní i přehrada a nedokončená nádrž. Právě těmto stavbám a jejich poznání se chtějí archeologové věnovat intenzivněji. Objevená struktura by totiž mohla být důležitou inspirací pro pozdější vodní díla, jimiž říše starých Khmerů proslula.

Impérium Khmerů

Khmerská říše dominovala většině jihovýchodní Asie v době evropského středověku a byla základem, z něhož vyrostla moderní Kambodža. Až do dnešních dob se proslavil Angkor Vat, rozsáhlý chrámový komplex, který ležel v prastarém městě Angkor na severozápadu říše.

Město Mahendraparvata bylo postavené ještě před Angkorem a zřejmě se jednalo o první velké centrálně navržené město Khmerské říše – upozorňuje nový výzkum.

Že leželo v pohoří Phnom Kulen, se ví delší dobu jak z písemných, tak i z archeologických důkazů, ale až doposud se podařilo odhalit jen několik izolovaných menších chrámů. Kvalitnějšímu průzkumu brání především špatně přístupná džungle, v minulosti byly problémem také zbytky guerill Rudých Khmerů, kteří se v této oblasti vyskytovali až do devadesátých let dvacátého století. Dodnes zde po nich zůstaly miny a další nevybuchlá munice, což archeologům práci komplikuje.

Už v roce 2012 proto proběhlo rozsáhlé mapování oblasti pomocí technologie LIDAR. Z jeho výsledků pak vyšlo další, ještě detailnější zkoumání pomocí stejné technologie o tři roky později. Výsledkem jsou 3D mapy, které ve vysokém rozlišení ukázaly, jak vypadá „dno“ pralesa pod příkrovem stromů. A také odhalily archeologické památky, o nichž do té doby nikdo netušil – řadu z nich pak mohli vědci zblízka prozkoumat.  

Když LIDAR pomáhá

Khmerské město není jediným, kde se uplatnila technologie LIDARu. Například přibližně před rokem a půl se pomocí tohoto laserového radaru podařilo najít na severu Guatemaly, v departementu Petén zatím neznámou mayskou urbanizaci.

Tvořily ji desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců. Na rozloze 2100 čtverečních kilometrů se našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...