Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.

Kožené části oblečení příliš často nepřežívají, alespoň ve srovnání s železem, bronzem nebo jinými kovy. Ale občas se najdou, hlavně v prostředí, kde je jen málo kyslíku. Což v bažinách a vlhké půdě dotyčné části Anglie opravdu je.

Takže vědci našli jižně od Hadriánova valu a v pevnosti Magna „pořádný botník“. Pro archeology je to poklad, který jim prozrazuje spoustu informací o tom, jak chodili civilisté i vojáci v době Římské říše. A to včetně těch obřích.

Magna znamená latinsky „velká“. A velké byly i boty, které se tam našly. Pozoruhodné bylo pro vědce už jen to, že dokázali určit jejich velikost – to se nepovede kvůli poškození u 99 procent nalezeného obutí. Průměrná velikost obuvi nalezené v této oblasti se pohybuje kolem britské velikosti 7 až 8, což by byla naše 40–40,5. To je o něco méně, než je dnešní průměr: v Česku máme 42–43.

Obří bota z Magny je dobře dochovaná
Zdroj: Vindolanda Trust

Jenže v Magně se našla bota mnohem větší: britská velikost 14, tedy 48, což je i na dnešek, kdy jsou lidé vyšší než v minulosti, poměrně mimořádné. Zajímavé je, že to není jediná „obří“ obuv z Magny, archeologové tam totiž nacházejí větší boty častěji. Na začátku tohoto roku bylo vykopáno dvaatřicet bot, z nichž osm bylo nejméně třicet centimetrů dlouhých, což odpovídá britské velikosti 13 až 14. Ale proč právě tam?

Emma Frameová, vedoucí archeoložka vykopávek v Magně, navrhuje: „Musíme předpokládat, že to souvisí s tím, že lidé, kteří zde žili, měli větší nohy a byli tedy také potenciálně vyšší. Ale nevíme to.“ Tato úvaha by naznačovala, že v Magně mohli být někteří vojáci vybíráni právě pro svou výšku – podobně jako si vysoké muže vybíraly například gardové jednotky v novověké Evropě. Jenže pro to archeologové nemají důkazy, protože pohřebiště v této oblasti zatím nemají moc prozkoumaná.

Archeologie nemůže zavrhnout ani další možnosti

Jenže to není jediná možnost, jakou vědci zvažují. Co když to nebyly obyčejné boty? Nemohlo se jednat o nějakou specializovanou obuv, do níž se například dávalo více vrstev ponožek či onucí, nebo mohly dokonce sloužit jako nějaká forma sněžnic či bot do bláta se stejnou funkcí?

Tomu by nasvědčoval jeden dochovaný dopis z této oblasti. Jeho autor v něm děkoval za doručení teplého prádla a onucí na nohy, které zřejmě sloužily k ohřátí během chladných nocí, jež zde byly během zim časté. Ty mohly trápit především vojáky, kteří nebyli na chlad zvyklí – existují například důkazy o tom, že přímo v Magně sloužili lukostřelci ze Sýrie.

A ani to není poslední možnost. Historici totiž vědí, že se v Římě používaly také obvazy. Což u vojáků bylo pravděpodobnější než u jiných lidí – a pokud měl někdo silně zavázané nohy, nutně potřeboval větší boty, aby se mu bandáž do nich vešla. Podobnou roli by mohly mít také u někoho se silnými otoky na dolních končetinách, což je opět u legionářů pravděpodobnější.

Archeologové zatím víc nevědí, ale to je podstata jejich práce: začínají s minimem důkazů, ale postupně se dostávají od prostého objevu k jeho popisu, interpretaci a také vysvětlení. V tomto případě budou hledat další důkazy jak v tomto místě, zejména ty kosterní, ale také musí procházet objevy z jiných míst spojených s legiemi, kde mohly mít podobné boty stejnou roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...