Archeologové našli kousek od českých hranic neandertálskou „továrnu na tuk“

Pravěcí lidé dokázali sofistikovaně zpracovávat zvířata o sto tisíc let dříve, než naznačovaly dosavadní důkazy. Nové objevy ukázaly také na nečekaně velký rozsah této činnosti.

Neandertálci měli vždy hlad. Hlad po tuku. Podle toho, co se o nich ví, se živili hlavně masem zvířat, která ulovili, ta jim dala kalorií dost. Problém ale byl v tom, že ve formě, kterou tito pravěcí lidé nedokázali tak úplně využít.

Drtivá většina z nich byla ve formě bílkovin, ale lidský organismus má limity, které mu brání přijmout jich víc než asi 1200 kalorií za den. Je-li tato hranice překročena, pak může dojít k poškození jater. A to bylo něco, co si neandertálci rozhodně nepřáli – museli dobře vědět, co jim hrozí, když se bílkovin přejedí.

Jenže současně byl jejich životní styl spojený s nutností mnohdy konzumovat víc než 1200 kalorií: lov velkých zvířat nebo útěk před těmi ještě většími vyžadoval energie spoustu. V létě to nebylo tak složité: lovci si mohli najít rostliny bohaté na sacharidy, ale v zimě tuto šanci neměli. A tak jim zbýval vlastně jen jediný možný zdroj: tuky. Vědci o tom celé roky spekulovali, ale teď už mají konečně vynikající důkazy. Jde současně o první doklad toho, že neandertálci ovládali sofistikovanější druh zpracování potravin.

Objev uskutečnili v dnešním Německu, nedaleko od Lipska, a tedy jen asi sto kilometrů od českých hranic. Našli tam něco, čemu s nadsázkou přezdívají „továrna na tuk“. Asi před 125 tisíci lety tam neandertálci dlouhodobě zpracovávali ulovená zvířata tak, že z nich získávali právě tuk bohatý na energii.

Jedno z nejdůležitějších nalezišť bylo objevené až v osmdesátých letech dvacátého století. Pravěcí lidé zde žili už před 400 tisíci lety, za tu dobu se zde vystřídala celá řada jejich kultur.

Němečtí archeologové místo zkoumají už desítky let. A protože tady testují ty nejmodernější vědecké postupy, stále zde přicházejí spousty nových objevů.

Zdroj: Leiden University

Podle vědců jde o fascinující objev hlavně kvůli tomu, z jaké doby pochází. Neandertálci vymřeli asi před 35 tisíci lety a první důkazy o tom, že lidé (tedy už lidé moderního typu) dokázali takto tuk získávat, dosud pocházely teprve z doby před asi 28 tisíci lety. Nový nález tedy přepisuje vědecké poznání, když ukazuje, jak pokročilou kulturu měli neandertálci sto tisíc let předtím, než byli nahrazeni.

Procesy v továrně na tuk

Archeology zaujal také neobvyklý rozsah této dílny na získávání tuku, právě proto používají s nadsázkou výraz „továrna“. Našli totiž důkazy nejméně o 172 zvířatech, která zde byla zpracována na tuk. Neandertálci ho získávali z kostí. Ty byly rozdrceny na malé kousky a vykazovaly také známky zahřívání. Většina kostí nalezených v místech zpracování byly kosti, které typicky bývají velmi bohaté na tuk, jedná se hlavně o kosti stehenní a čelistí.

Archeologické naleziště Neumark Nord
Zdroj: Leiden University

Kosti s nižší koncentrací tuku, jako například ty z dolních částí nohou, byly vzácnější. Autoři studie se domnívají, že neandertálci kosti vařili, aby se z nich uvolnily výživné tuky, a možná je z nich odřezávali pro pozdější použití.

Vědci sice nenašli žádné zachovalé nádoby ani přímé důkazy o tom, že úlomky kostí byly vařeny, poznamenávají ale, že vysoké koncentrace zahřátých úlomků kostí byly nalezeny v blízkosti dřevěného uhlí a zdroje vody. Zmiňují také možnost, že ke zpracování potravin mohly být použity organické nádoby podléhající zkáze, vyrobené z jelení kůže nebo březové kůry. Nejde tedy ještě o jasný důkaz, že by se zde tuk získával vařením, ale jde o docela silné náznaky.

Jak s tukem nakládali?

Zatím není jasné, jak dlouho neandertálské skupiny tuto lokalitu využívaly ani jak s tukem pak nakládaly. Vědci teď ale mají díky objevu před sebou spoustu nových otázek, které si mohou pokládat. Například, jak je možné, že tato technologie na dlouhých sto tisíc let pak zase zmizela? Dokázali tuk transportovat nebo s ním třeba obchodovali?

Archeologové teď ale také mají nové indicie, jež mohou využít pro odhalování případných dalších takových dílen, kde neandertálci mohli v pravěké Evropě provozovat stejné aktivity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...