Amazonské stromy rostou rychleji, ukázala studie. Díky oxidu uhličitému

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Vědci ve studii zjistili, že se zvětšily jak velké, tak i ty menší stromy. To je v souladu s přínosem, který teoreticky přináší zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Podle autorů tyto výsledky ukazují, jak důležité jsou tropické deštné pralesy ve snaze o zmírnění dopadů klimatických změn způsobených člověkem.

„Je to dobrá zpráva. Pravidelně slýcháme, jak klimatické změny a fragmentace ohrožují amazonské lesy. Mezitím ale stromy v neporušených lesích vyrostly. I ty největší stromy přes tyto hrozby nadále prospívají,“ uvedla spoluautorka studie Beatriz Marimonová z Universidade do Mato Grosso, která koordinovala většinu sběru dat v jižní Amazonii.

Pozoruhodně odolné lesy

Vědci už mnohokrát modelovali, že velké stromy jsou velmi účinné v pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry – a tato studie to potvrzuje. Přestože existují obavy, že klimatické změny mohou negativně ovlivnit stromy v Amazonii, a oslabit tak jejich pohlcování tohoto skleníkového plynu, pozitivní dopady CO2 na stimulaci růstu stále přetrvávají. „Ukazuje to pozoruhodnou odolnost těchto lesů, alespoň prozatím,“ uvedli vědci.

„Naše studie ale také zdůrazňuje, jak destruktivní je odlesňování Amazonie. Velké tropické stromy jsou stovky let staré. Nemůžeme jednoduše zasadit nové stromy a očekávat, že nám přinesou stejné výhody v pohlcování uhlíku nebo biodiverzity, jaké poskytuje starý, přirozený les,“ zdůraznila další spoluautorka studie Rebecca Banbury Morganová z Bristolské univerzity.

Tato studie je první svého druhu, která měřila, jak zvýšení CO2 systematicky změnilo strukturu velikosti stromů v amazonských lesích. Tým poznamenal, že s tím, jak největší stromy rostly, dařilo se jim stále více dominovat v konkurenci o zdroje. A to má podle všeho i další důsledky.

Podle Olivera Phillipse z University of Leeds je nyní klíčové, co se stane s velkými stromy – včetně toho, jak se vypořádají s rostoucími klimatickými hrozbami a jak se jim podaří rozptýlit semena. „Jediným způsobem, jak mohou tito giganti zůstat zdraví, je zachování propojenosti amazonského ekosystému. Odlesňování je obrovským multiplikátorem hrozeb, a pokud to dopustíme, zabije je to,“ varuje.

Jinými slovy, pro prales je sice pozitivní, že se v něm stromům lépe daří, ale nemusí mu to pomoci, pokud ekosystém ještě více utrpí těžbou a silnicemi, což stromy nemusejí zvládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...