Amazonské stromy rostou rychleji, ukázala studie. Díky oxidu uhličitému

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Vědci ve studii zjistili, že se zvětšily jak velké, tak i ty menší stromy. To je v souladu s přínosem, který teoreticky přináší zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Podle autorů tyto výsledky ukazují, jak důležité jsou tropické deštné pralesy ve snaze o zmírnění dopadů klimatických změn způsobených člověkem.

„Je to dobrá zpráva. Pravidelně slýcháme, jak klimatické změny a fragmentace ohrožují amazonské lesy. Mezitím ale stromy v neporušených lesích vyrostly. I ty největší stromy přes tyto hrozby nadále prospívají,“ uvedla spoluautorka studie Beatriz Marimonová z Universidade do Mato Grosso, která koordinovala většinu sběru dat v jižní Amazonii.

Pozoruhodně odolné lesy

Vědci už mnohokrát modelovali, že velké stromy jsou velmi účinné v pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry – a tato studie to potvrzuje. Přestože existují obavy, že klimatické změny mohou negativně ovlivnit stromy v Amazonii, a oslabit tak jejich pohlcování tohoto skleníkového plynu, pozitivní dopady CO2 na stimulaci růstu stále přetrvávají. „Ukazuje to pozoruhodnou odolnost těchto lesů, alespoň prozatím,“ uvedli vědci.

„Naše studie ale také zdůrazňuje, jak destruktivní je odlesňování Amazonie. Velké tropické stromy jsou stovky let staré. Nemůžeme jednoduše zasadit nové stromy a očekávat, že nám přinesou stejné výhody v pohlcování uhlíku nebo biodiverzity, jaké poskytuje starý, přirozený les,“ zdůraznila další spoluautorka studie Rebecca Banbury Morganová z Bristolské univerzity.

Tato studie je první svého druhu, která měřila, jak zvýšení CO2 systematicky změnilo strukturu velikosti stromů v amazonských lesích. Tým poznamenal, že s tím, jak největší stromy rostly, dařilo se jim stále více dominovat v konkurenci o zdroje. A to má podle všeho i další důsledky.

Podle Olivera Phillipse z University of Leeds je nyní klíčové, co se stane s velkými stromy – včetně toho, jak se vypořádají s rostoucími klimatickými hrozbami a jak se jim podaří rozptýlit semena. „Jediným způsobem, jak mohou tito giganti zůstat zdraví, je zachování propojenosti amazonského ekosystému. Odlesňování je obrovským multiplikátorem hrozeb, a pokud to dopustíme, zabije je to,“ varuje.

Jinými slovy, pro prales je sice pozitivní, že se v něm stromům lépe daří, ale nemusí mu to pomoci, pokud ekosystém ještě více utrpí těžbou a silnicemi, což stromy nemusejí zvládnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...