AI souhrny mění internet. Brodí se v šumu a ohrožují vydavatele

Nahrávám video
Josef Šlerka o spolehlivosti vyhledavačů s AI
Zdroj: ČT24

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.

Souhrny, které vznikají pomocí umělé inteligence, jsou nástrojem, který má usnadnit vyhledávání na internetu. Nasadila je už většina velkých vyhledávačů. Podle expertů ale často chybují a smyšlené informace vydávají za pravdivé.

Uživatelé se už na tyto souhrny začali spoléhat a informace často dál neověřují. Poukazuje na to studie Pew Research Center, která analyzovala desítky tisíc případů. Na zdroje informací podle ní kliknul jen jeden člověk ze sta.

Nasazení umělých inteligencí do vyhledávačů se už podle Josefa Šlerky z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy poměrně výrazně projevilo.Zatím vidíme čísla ze Spojených států. Čísla návštěvnosti serverů, které mají obchodní model založený na informování, podle nich se zavedením těchto souhrnů klesají asi o třicet až sedmdesát procent,“ uvádí vědec.

Pohodlí, halucinace a zahlcený internet

Lidé se podle Šlerky začali na souhrny od AI spoléhat hlavně kvůli pohodlnosti. „Fakt, že se tam sem tam objeví nějaká chyba, Google moc netrápí. Když se podíváme na normální výsledky z běžných vyhledávačů, je tam mnohdy podobné množství nekvalitních informací,“ přibližuje expert.

Umělá inteligence dělá podle Šlerky chyby dvěma hlavními způsoby. Jedním z nich jsou halucinace, tedy to, že si AI zkrátka vymýšlí. V tom se sice jazykové modely zlepšují, ale chyby se zřejmě nikdy nedají úplně vyloučit. Vycházejí z toho, že pravděpodobnostní model nemá dostatek dat, ale nepřizná to a z odpovědi někam uhne nebo se z ní „vylže“.

Druhý problém je složitější a horší: „AI vytváří odpověď podle výsledků, které najde. Ale pokud jsou tyto výsledky nějak znečištěné, tak odpověď sice vypadá velmi věrohodně – i s odkazy, ale už v nich je informace polopravdivá nebo nepravdivá.“

To podle Šlerky souvisí obecně s příliš zahlceným internetem, který je tak přeplněný pravdivými, polopravdivými i nepravdivými informacemi, že je stále složitější, a tedy pomalejší se na něm vyznat a dobrat se k pravdě. „Je stále složitější dobře seřadit výsledky,“ shrnul expert.

Šum a věcné informace

Podle Šlerky se změny vyhledávání dotknou i zdrojů, z nichž jazykové modely vycházejí. „Weby, které mají podnikání založené na tom, že lidem zprostředkovávají informace, ať jsou to novinářská média, nebo různé weby s radami, budou zasaženy,“ upozorňuje.

Výše zmíněný pokles návštěvnosti, pokud se promítne do zisků, je podle vědce extrémní. „Cesta, kterou média budou muset jít, bude zákaz, aby je AI nemohla využít, zpoplatnění obsahu a podobně. Problém je, že potom na webu zůstane mnohem více šumu, který bude znečišťovat výsledky vyhledávání pro ty, kdo nemají peníze na to, aby si zaplatili přístup k informacím.“

„Myslím, že v budoucnu právě proto bude růst role třeba veřejnoprávních médií, která by měla dodávat kvalitní obsah všem,“ uvádí Šlerka.

Pokud člověk vyhledává věcné informace, měl by se soustředit na zdroj, je jedno, odkud na ně přijde, ale samotný zdroj je podle Šlerky klíčový. Žádné prameny sice nejsou zcela bezchybné, ale roky zkušeností ukázaly, že zdroje jako například Wikipedie dělají chyb relativně nejméně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...