Z Palau je vlivové kolbiště Číny a USA. Zločinů přibývá

Malá ostrovní demokracie Palau v Indo-Pacifiku se stala středobodem geostrategického soupeření mezi Spojenými státy a Pekingem. Z vyšetřování agentury Reuters vyplývá, že Číňané si pronajímají půdu u vojenských zařízení USA a země se proměnila v centrum hazardu, pašeráctví drog a praní špinavých peněz. Peking obvinění z pokusu o destabilizaci Palau popírá.

Palau s pouhými 22 tisíci obyvateli bylo v minulosti kolonií Španělska, Německa a následně Japonska. To vybudovalo mezi lety 1914 až 1944 na souostroví průmysl, rozvíjelo zemědělství a také ho významně militarizovalo, píše list The Sunday Guardian.

Díky tomu, že Japonci ovládali centrální Pacifik, mohli účinně zasáhnout v roce 1941 americkou základnu Pearl Harbor. Pro Spojené státy bylo obtížné se bránit, jelikož se ocitly na dostřel Japonska.

Japonský tank z dob druhé světové války na souostroví Palau
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

Za druhé světové války se stalo Palau dějištěm brutálních střetů. Ty si vyžádaly na americké straně na dvanáct tisíc mrtvých a zraněných vojáků, kteří se snažili z oblasti vytlačit japonské síly. Jedna z nejkrvavějších bitev se odehrála u Peleliu, což je jeden z ostrovů Palau.

Zhruba tři sta ostrůvků pak spravovaly USA od roku 1947 až do vyhlášení samostatné republiky v 1994. I po získání nezávislosti ale zůstává bývalá kolonie úzce propojená s USA. Její obyvatelé mohou pracovat díky dohodě o volném přidružení v Americe bez víz a někteří Palauané dokonce slouží v americké armádě, zmiňuje Reuters.

Americké radary a letiště

Washington si od válečných dob uvědomuje význam oblasti a vyvíjí značné úsilí, aby nikdo nemohl opakovat úder na americké území z centrální části Tichého oceánu. V roce 2017 USA oznámily plány na vybudování radarových zařízení dlouhého dosahu na palauském Angauru a dalších ostrovech. Americká armáda začala rovněž s přestavbou několika místních letištních drah.

Washington považuje nové radary za klíčové pro monitorování moře a vzdušného prostoru v době, kdy Čína stupňuje vojenské manévry v Tchajwanském průlivu. „Tato zařízení umožní USA rozptýlit své síly v očekávání útoku Číny na americké strategické uzly, jako je Guam, a monitorovat letecký provoz v regionu, aniž by k tomu musely vázat lodě nebo letadla,“ píše Reuters.

Současně se jedná o část řetězce strategicky umístěných ostrůvků, které Amerika opevňuje ve snaze zabránit komunistické mocnosti v přístupu do západního Pacifiku.

„Z hlediska geostrategického není ani tak důležité, jak je území politicky začleněné nebo rozlehlé. Dokonce není ani podstatné, má-li území dostatek vlastních přírodních zdrojů či nalezišť surovin, jako tomu bylo v minulosti. Nejdůležitější roli hraje možnost logistické návaznosti případných vojenských operací a přírodní podmínky umožňující kotvení letadlových lodí, případně rovnou celé válečné flotily,“ uvedl sinolog Martin Kříž.

„V případě Palau je to pak i jeho poloha z hlediska mezinárodních obchodních tras, případně sousedních velmocenských zájmů,“ upozornil expert.

Čínská „vlivová kampaň“

Spolu se sílící americkou vojenskou přítomností na souostroví rychle vzrostla i čínská aktivita v oblasti. Z vyšetřování Reuters vyplývá, že Palau se stalo „cílem soustředěné vlivové kampaně jednotlivců s vazbami na čínskou vládu“.

„Tuto strategii jsme v celém regionu viděli znovu a znovu a je velmi účinná. Zapojte se do dravých investic, zkorumpujte úředníky pomocí elit a pokuste se destabilizovat společnost prostřednictvím obchodování s drogami a lidmi a další kriminality,“ popsal čínskou taktiku pro Reuters americký velvyslanec na Palau Joel Ehrendreich.

Agentura, podle níž je cílem Pekingu zabránit USA v rozšiřování vojenské infrastruktury na Palau, se ve své exkluzivní investigativní zprávě odvolává na zprávy tajných služeb, policejní spisy, soudní záznamy a dokumenty pozemkového úřadu, stejně jako svědectví více než dvou desítek diplomatů a místních policistů.

Volný pozemek na palauském ostrově Koror
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

Politické dary

Podle amerických tajných služeb se Číňané spojovaní s nelegální činností snaží navazovat vztahy s palauskými politiky. Těm údajně poskytují dary a snaží se zajistit jejich setkání s představiteli komunistické Číny.

V jednom takovém případě se čínský úředník spojený s oddělením United Front Work Department, jež dohlíží na aktivity Pekingu v oblasti zahraničního vlivu, setkal s viceprezidentem Palau Raynoldem Oilouchem. Ten měl podle tajných služeb USA před loňskými volbami dostat dar ve výši deset tisíc dolarů. Oilouch mluví o pomluvě a řekl Reuters, že během kampaně „nedostal ani halíř“.

Státní zástupkyně pro boj s korupcí Tamara Hutzlerová zdůraznila, že politické dary od cizinců jsou na Palau nelegální. Úřady ale se situací prakticky nic nezmohou. „Jediné důkazy, které moje kancelář obdržela, pocházejí z anonymních zdrojů. Každý ví, že peníze dávají cizinci, ale bez důkazů máme svázané ruce,“ řekla Reuters Hutzlerová.

Korupce na ostrovech je podle ní všudypřítomná a je těžké s ní bojovat i proto, že orgány činné v trestním řízení nemají dostatek zdrojů.

Jedním z nejhlasitějších politických zastánců Číny na ostrově je předseda tamního senátu Hokkons Baules. Pod jeho vedením senát schválil rezoluce kritizující vojenskou aktivitu USA na Palau, zatímco on osobně prosazoval prohloubení vztahů s Pekingem. „Chceme se s Čínou spojit, protože potřebujeme hodně pomoci s infrastrukturou,“ uvedl Baules.

Ten se v roce 1989 přiznal k obchodování s heroinem. Firemní záznamy podle Reuters ukazují, že Baulesova rodina provozuje místní restauraci Fuji, kterou úřady spojují s čínskou kriminální činností.

Rodina pronajímala prostory v budově v letech 2018 až 2020 čínským nevěstincům, jež se oficiálně vydávaly za masážní salony, vyplývá z právních podkladů k jinému případu, jímž se zabýval palauský protikorupční úřad. Obvinění ale nepadlo a Baules trvá na verzi o masážních salonech.

Restaurace Fuji, kterou vlastní rodina šéfa palauského senátu
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

Šéf senátu má také vazby na vlivné Číňany, včetně Huntera Tiana, prezidenta Palauské asociace čínských obyvatel v zahraničí, která prosazuje zájmy čínských obyvatel na ostrově. Baules mu pronajal pozemek pro hotel.

Podezřelé čínské pronájmy

Někteří čínští podnikatelé si podle dokumentů pozemkového úřadu pronajali pozemky poblíž některých amerických vojenských zařízení, včetně radarových stanic a letištních drah. Cizinci si v zemi sice nesmí půdu zakoupit, ale pronájem může trvat i dekády, upozorňuje Reuters.

Americký institut Pacific Economics (PE) jako příklad uvádí čínsko-kambodžský konglomerát Prince Group, který byl zapleten do praní špinavých peněz, internetových podvodů a obchodování s lidmi. Společnost na Palau navrhla investice do letovisek za více než jednu miliardu amerických dolarů (necelých 24 miliard korun), napsala tchajwanská státní tisková agentura CNA.

Ze soudních spisů podle Reuters vyplývá, že prezident Palauské asociace čínských obyvatel v zahraničí získal na ostrově Angaur zhruba 280 tisíc metrů čtverečních pozemků, včetně půdy sousedící s přistávací dráhou, kde USA budují radarovou stanici.

Americké radarové zařízení na palauském ostrově Angaur
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

Jiné dokumenty z katastru nemovitostí ukazují, že investor jménem Čuang Cch'-čung si pronajal dalších 380 tisíc metrů čtverečních pozemku opět poblíž přistávací dráhy, přičemž pozemek získal poté, co USA oznámily své developerské plány. Reuters v této souvislosti podotýká, že majetek obou čínských podnikatelů tvoří celkem zhruba osm procent rozlohy Angauru.

Podle amerického velvyslance jde téměř určitě o strategický tah. „Všude kolem jsou různé pozemky, které jsou nyní pronajímány čínským zájmům. Nemyslím si, že je náhoda, že se nachází fyzicky tak blízko našich projektů,“ konstatoval Ehrendreich s tím, že Číňané zjevně chtějí „mít na očích“, co Američané v oblasti dělají.

Pomluva, ozývá se z Pekingu

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí popřel, že se Peking snaží podkopat stabilitu Palau, tato tvrzení ve vyjádření pro Reuters označil za „přitažená za vlasy, pomlouvačná a zcela vykonstruovaná“.

„Kdo staví vojenské základny na Palau? Kdo chce z Palau udělat strategickou vojenskou základnu?“ rýpl si s odkazem na USA. „Naléhavě žádáme americkou stranu, aby přestala očerňovat a pomlouvat Čínu… a přestala vyvolávat problémy v regionu,“ dodal Peking.

„Oblast Indo-Pacifiku je pro znovuvynořující se velmoc, jakou je bezesporu Čína, mnohem důležitější než celá Evropa. Celá oblast je Číně velmi kulturně blízká a za posledních několik desetiletí je s ní propojená sítí ekonomických zájmů včetně etnické blízkosti diaspor vůči pevninské Číně i k sobě navzájem. V důsledku toho samozřejmě něco podobného platí i pro USA, které jsou čínským vyzyvatelem nuceny reagovat na měnící se geostrategické těžiště,“ podotkl Kříž.

Americká vlajka na souostroví Palau
Zdroj: Reuters/Hollie Adams To Match Special Report US-CHINA

Úzké vztahy Palau s Tchaj-wanem

Palau patří mezi dvanáct států světa, které místo Pekingu budují vztahy s Tchaj-pejí, což je asijské mocnosti dlouhodobě trnem v oku. Čína považuje ostrovní stát Tchaj-wan za své území a opakovaně mu hrozí vojenským zásahem.

Na otázku ohledně vztahu Palau s Tchaj-pejí čínský mluvčí v reakci pro Reuters vyzval země, jež „stále udržují takzvané ‚diplomatické vztahy‘ s tchajwanským regionem, aby nebyly slepě arogantní a tvrdohlavé“.

Prozápadní prezident souostroví Surangel Whipps mladší, který letos v lednu zahájil své druhé funkční období, podporuje Tchaj-pej od nástupu k moci před čtyřmi lety. Hlava státu už dříve obvinila Peking, že na souostroví vyvíjí nátlak, aby změnilo stranu.

Palau udržuje diplomatické vztahy s Tchaj-wanem
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

Tchajwanská diplomacie opakovaně tvrdí, že Čína už řadu let využívá podnikatele i zločinecké organizace s čínským pozadím k tomu, aby se do Palau integrovali pod záminkou rozvoje území a investic.

Podle ministerstva zahraničí se přitom gangy podílejí na praní špinavých peněz, hazardních hrách a dalších podvodných aktivitách s cílem prosazovat politickou agendu Pekingu a podkopat diplomatické vztahy mezi Tchaj-wanem a Palau, uvedla letos v březnu CNA. „(Zločinecké organizace) slouží ke skrytému přísunu peněz, lidí a dalších věcí,“ prohlásil zakladatel PE Jarod Baker.

Drogy, únos i vražda

Podle Reuters se v posledních letech v ostrovní zemi rozmohl obchod s metamfetaminem, ale i násilí. V roce 2023 došlo k incidentu v hlavním městě Koror, kde se dva neznámí muži zmocnili čínského emigranta Čchen Li-jena, a nakonec ho lodí odvezli ze země.

Palau později zjistilo, že byl obviněn z dohledu nad organizovanými zločineckými gangy a uvězněn. Čchenovo zmizení místní úřady stále vyšetřují a jeho únos patří mezi jeden z řady incidentů, jež šokovaly obyvatele souostroví, uvádí Reuters.

Ostrov a hlavní město Palau Koror
Zdroj: Reuters/Hollie Adams

V roce 2023 zmizel čínský občan Fang Jie poté, co byl úřady tichomořského ostrova Saipan obviněn z pašování metamfetaminu. O několik měsíců později se podle policejních spisů objevil na Palau, kde si pronajal pokoj v bytovém domě v centru Kororu. Tam se následně setkal s čínským kapitánem lodi Li Pengem, který na souostroví dlouhodobě pobýval.

Na záběrech z bezpečnostních kamer z onoho večera, jež agentura Reuters zkontrolovala, jsou vidět tři muži – které vyšetřovatelé identifikovali jako Fanga a dva jeho spolupracovníky – jak nesou kufr k autu. Následující den odjeli s kufrem do palauské divočiny.

Jeden z místních obyvatel však muže spatřil a nahlásil je policii, která později objevila kufr s mrtvým tělem čínského kapitána, jež bylo zapáleno. Vražda byla podle vyšetřovatelů motivována sporem o trasu pašování drog mezi Saipanem a Guamem. Fang byl poté zatčen a vydán zpět na Saipan, kde se přiznal k obchodování s metamfetaminem. Obvinění ze zabití v rámci dohody o vině a trestu nepopřel, popisuje případ Reuters.

Prezident spoléhá na Washington

Prezident Whipps čínské aktivity na Palau kritizuje a spoléhá na silné vztahy s USA. Palau loni obnovilo dohodu s Washingtonem, která mu umožní získat ekonomickou pomoc v hodnotě 890 milionů dolarů (19,8 miliardy korun) výměnou za to, že umožní i nadále americký přístup do jeho námořní zóny, vzdušného prostoru a na jeho pevninu, připomíná televize al-Džazíra.

Prezident Palau Surangel Samuel Whipps
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Whipps zdůrazňuje, že přítomnost USA na ostrovech funguje jako „odstrašující prostředek“. Prezident se v posledních měsících několikrát opřel do Pekingu, který podle něj ignoruje palauské námořní hranice.

Loni na podzim si kupříkladu stěžoval, že čínská výzkumná plavidla se „bez pozvánky“ zdržují v palauských vodách a čínské úřady navíc pojmenovaly dvě podvodní hory, které si nárokuje souostroví. Palau navíc znepokojují střety mezi čínskými a filipínskými loděmi v Jihočínském moři, uvedl tehdy Whipps.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...