Witkoff radil Rusům, jak si naklonit Trumpa, ukazuje podle Bloombergu telefonát

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Bloomberg informoval o záznamech dvou telefonátů, jejichž přepisy zveřejnil. Jde o rozhovor Witkoffa s kremelským poradcem Jurijem Ušakovem ze 14. října a o telefonát Ušakova s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem z 29. října.

První záznam podle Bloombergu ukazuje, že Witkoff radil Ušakovovi, jak by Rusko mohlo lépe prezentovat své návrhy na „mírovou dohodu“ Trumpovi. Mimo jiné mu doporučil, aby šéf Kremlu Vladimir Putin Trumpovi zavolal, poblahopřál mu k dohodě o Pásmu Gazy s tím, že ji Rusko podporuje, a aby zdůraznil, že si amerického prezidenta váží jako muže míru. „Pak to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl Witkoff.

„Řekl jsem prezidentovi (Trumpovi), že vy – že Ruská federace vždy chtěla mírovou dohodu. Jsem o tom přesvědčen. Řekl jsem prezidentovi, že tomu věřím,“ řekl také Ušakovovi Witkoff. 

Witkoff dále s Ušakovem projednal potenciální podmínky „mírové dohody“ mezi Ruskem a Ukrajinou, které se později promítly do 28bodového americko-ruského plánu připraveného Moskvou a Washingtonem bez vědomí Kyjeva nebo evropských partnerů.

„Vím, co bude potřeba k uzavření mírové dohody. Donbas a možná i výměna území někde jinde. Ale říkám, že místo takových řečí bychom měli mluvit spíše s nadějí, protože si myslím, že se tu dohodneme. A myslím, Juriji, že mi (Trump) dá hodně prostoru a nechá mě jednat dle vlastního uvážení, abych dohody dosáhl,“ řekl Witkoff.

Rusové se snažili, aby jejich požadavky vypadaly jako Witkoffův plán

Druhý záznam podle Bloombergu ukazuje, že Ušakov a Dmitrijev spolu mluvili o tom, jak předají ruský návrh „mírového plánu“ Washingtonu. Dokument plánovali předat Witkoffovi, který ho pak měl představit jako svůj vlastní. Ušakov přitom konstatoval, že je potřeba žádat „maximum“.

„Myslím, že tento dokument prostě vytvoříme z naší pozice a já ho neformálně předám dál, aby bylo jasné, že je to všechno neformální. A ať si dělají, co chtějí. Nemyslím si, že vezmou přesně naši verzi, ale alespoň se jí co nejvíce přiblíží,“ říká na záznamu Dmitrijev.

„No, přesně o to jde,“ odpověděl mu Ušakov. „Možná to nevezmou a neřeknou, že se na tom s námi dohodli. Toho se bojím. (...) Později by to mohli překroutit, to je vše. To riziko existuje.“

Dmitrijev v reakci na to Ušakova ujistil, že požádá Witkoffa, aby zachoval formulaci „slovo od slova“ a že vše bude provedeno „pečlivě“. Poznamenal také, že Ušakov bude moci dokument s Witkoffem později osobně prodiskutovat.

Web Ukrajinska pravda v této souvislosti dodal, že po obdržení ruského dokumentu se Washington zřejmě ani nepokusil o jeho řádný překlad a že text pouze prohnal automatickým překladačem. Britský list The Guardian už dříve uvedl, že některé formulace v plánu působí, jako by byly původně napsány v ruštině, a teprve poté přeloženy do angličtiny.

Trump: Witkoff jednal standardně

Americký prezident Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní. „To je velmi standardní forma vyjednávání. Neslyšel jsem to, ale slyšel jsem, že to bylo standardní vyjednávání. A dovedu si představit, že totéž říká (Witkoff) Ukrajině,“ řekl Trump s tím, že ústupky podle něj musejí udělat obě strany.

„To je standardní věc, víte, protože on (Witkoff) tohle musí prodat Ukrajině. Musí prodat Ukrajinu Rusku. To dělá každý, kdo uzavírá dohody,“ dodal Trump. 

Někteří američtí zákonodárci naopak Witkoffa kritizují a žádají jeho odvolání z jednání o Ukrajině.

Ušakov pravost záznamů potvrdil

Washington pravost záznamů zveřejněných Bloombergem nezpochybnil. Neučinili tak ani Kreml a Ušakov, kteří únik rozhovorů pouze označili za údajný pokus o zmaření jednání. Pouze Dmitrijev tvrdí, že přepis jeho rozhovoru s Ušakovem je falešný.

Stanice BBC či ruský exilový web Meduza později zveřejnily citace z Ušakovova rozhovoru s ruskou státní televizí Rossija 1, v němž Ušakov pravost záznamů nepopřel. „S Witkoffem mluvím poměrně často, ale obsah našich rozhovorů je důvěrný a já se k nim nevyjadřuji,“ řekl Ušakov s tím, že neví, kdo rozhovor poskytl tisku.

Ušakov později naznačil webu Kommersant, že s Witkoffem mohl hovořit přes aplikaci WhatsApp, přes kterou probíhá řada jejich vzájemných telefonátů.

„Ruskou stopu“ má plán i podle Reuters

Agentura Bloomberg konstatovala, že nedokázala určit, co přesně Rusko sdílelo s USA jako svůj návrh a do jaké míry Moskva ovlivnila konečný 28bodový plán, o kterém poprvé psal web Axios s odvoláním na nejmenované ruské a americké představitele.

Agentura Reuters nicméně uvedla, že i podle tří jejích zdrojů obeznámených se záležitostí vycházel původní „Trumpův plán“ z ruského dokumentu.

Plán byl alespoň zčásti sestaven během říjnového setkání Trumpova zetě Jareda Kushnera, Witkoffa a Dmitrijeva v Miami, dodává Reuters. O tomto setkání bylo informováno jen málo lidí v ministerstvu zahraničí a Bílém domě, řekli agentuře dva zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Původní verze

Tato původní verze plánu však počítala mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev výrazně omezí svou armádu maximálně na šest set tisíc vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.

Analytici z Institutu pro studium války tuto verzi opakovaně označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny a varovali, že její přijetí vytvoří podmínky pro další ruskou agresi proti Ukrajině. 

Revidovaná verze

Při ukrajinsko-evropsko-amerických jednáních v Ženevě došlo k revizi plánu. Jak tato upravená verze přesně vypadá, zatím není zcela zřejmé. Některá média napsala, že původní návrh byl zredukován na devatenáct bodů.

Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na osm set tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.

List Financial Times nicméně v úterý s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského činitele napsal, že Kyjev bod o omezení ukrajinské armády na osm set tisíc vojáků v době míru přijal. Další důležitá ustanovení týkající se území a bezpečnostních záruk dojednají přímo prezidenti Zelenskyj a Trump, píší FT.

Rusko není spokojené ani s jednou verzí

Ruští představitelé však už před jednáním v Ženevě dávali najevo, byť ne oficiálně, že Moskvě nestačí ani původní verze návrhu, neboť Rusko odmítá přistoupit na cokoliv jiného, než je úplné zničení ukrajinské státnosti a oslabení NATO, upozornili mimo jiné analytici z Institutu pro studium války (ISW).

„Kreml nadále neprojevuje ochotu ke kompromisům v oblasti mírových jednání v dobré víře,“ shrnuje ISW s tím, že Kreml zatím nepřipravuje Rusy na to, „aby akceptovali cokoli menšího než plné ruské vítězství na Ukrajině“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...