Rusko-ukrajinská válka

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.

Pár kilometrů od frontové linie zachraňují ukrajinští paramedici lidské životy. Jedna z takzvaných stabilizačních stanic, kam vojáci každý den přivážejí raněné, se nachází na okraji Záporoží. Natáčel tam zpravodaj ČT Jan Řápek.

Rusko ve své válce proti Ukrajině používá sexuální násilí jako zbraň a nástroj teroru a zastrašování. Opakovaně na to – navzdory popírání Moskvy – upozorňují úřady napadené země, OSN i organizace pomáhající obětem s tím, že jde o zločiny proti lidskosti. Sexuálnímu násilí ze strany ruských sil nejsou vystavené jen ženy, ale agresor ho systematicky využívá i vůči mužům – válečným zajatcům i vězněným civilistům.

Rusko odmítlo myšlenku příměří s Ukrajinou v Černém moři s argumentem, že nevidí důvod pro „polovičatá opatření“, která by nabídla bránící se zemi oddech. Moskva kromě toho hrozí, že v zimě Ukrajinu „zmrazí“. Kyjev na to reagoval s ironií.

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.

Od středy platí v Evropské unii nová pravidla pro ukrajinské uprchlíky. Muži schopní boje dostanou dočasnou ochranu jen ve chvíli, kdy prokáží splnění vojenských povinností nebo výjimku. Opatření se týká nově příchozích Ukrajinců v dospělém věku a reaguje na požadavky Kyjeva a jeho potřeb v boji proti ruské agresi. Pro lidi, kteří si podali žádost a dostali ochranu už dřív, se nic nemění.

Ruský diktátor Vladimir Putin vyměnil klíčové velitele uskupení ruských vojsk na Ukrajině, informovala média. Ruský exilový web The Moscow Times (TMT) píše, že jde o důsledek nesplněného úkolu rychle dobýt celý průmyslový region Donbas na východě napadené země.

Výbuch automobilu u ruského Jekatěrinburgu těžce zranil šéfa uralské továrny na výrobu dronů Uraldronzavod Vladimira Tkačuka. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranáře. Tkačuk je podle nich ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče a lékaři bojují o jeho život. Řidič jeho vozu následkům exploze zřejmě podlehl, napsal list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.

Při ruském bombovém útoku na Záporoží zemřel jeden člověk, informovaly ukrajinské úřady. Další ruské údery zasáhly Dněpropetrovskou a Doněckou oblast, kde zabily celkem sedm lidí a před dvě desítky jich zranily. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že ukrajinské obranné síly v noci na pondělí zasáhly vývozní terminál v ruské Rostovské oblasti. Gubernátor tohoto regionu Jurij Sljusar tvrdí, že při úderu ve městě Rostov na Donu zemřelo pět lidí a dalších osm bylo zraněno.

Rusové systematicky mučí ukrajinské zajatce elektrickými šoky, brutálním bitím končícím mnohdy i smrtí, nedostatkem spánku či příšernými hygienickými podmínkami. Kromě fyzického mučení je trýzní třeba i povinným zpěvem ruské hymny. Takové a další druhy špatného zacházení se opakovaně objevují ve výpovědích propuštěných ukrajinských zajatců včetně těch, které nedávno zveřejnil ruský exilový web The Insider. Jejich svědectví potvrzují, že nejde o ojedinělé případy, ale o organizovaný systém.

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.

Ukrajina v noci provedla rozsáhlý dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhla při něm rafinerii a velké logistické centrum, další velký sklad zasáhla také v Tambovské oblasti. Rusko v noci udeřilo na Oděskou oblast, kde poté útočilo i na zasahující hasiče. V sobotu pak opět pokračovalo v dronových úderech na obyvatele Chersonu a v Záporoží provedlo dvojitý úder na osobní vlak.

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.