Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.
Do Mnichova mezi prvními dorazila americká viceprezidentka. Právě ona má vést jednání o posílení bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí i o formě další podpory Kyjeva. Například Dánsko poskytlo Ukrajině pomoc v hodnotě víc než dvacet miliard korun – a připravuje další.
„Musíme pokračovat v posilování efektu odstrašení i samotné obrany, jak jsme se dohodli loni v létě na summitu v Madridu. Šlo o velmi silný postoj poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu,“ řekl dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen.
Na třídenní bezpečnostní konferenci do Mnichova přijíždí představitelé čtyř desítek zemí i nadnárodních organizací. Pozvání dostal i zvolený český prezident Petr Pavel, který dřív působil ve vedení Severoatlantické aliance. Naopak o účast Ruska letos organizátoři zájem nemají.
Východ Ukrajiny čeká jarní ofenzivu
Kyjev předpokládá, že se Moskva pokusí o průlom – podle ukrajinských odhadů si na to Rusové připravili větší množství mužstva i techniky a munice. Navíc v uplynulých týdnech zintenzivnili ostřelování ukrajinského týlu ve snaze demoralizovat obyvatelstvo a přerušit zásobovací trasy.
Pokud ruské síly neuspějí, čeká se ukrajinská protiofenziva. V té době by už v zemi mohly být první kusy slíbené západní těžké techniky. Jedná se o tanky Leopard 2 nebo bojová vozidla pěchoty Bradley, ale zůstává otázka, zda je bude možné zapojit do bojů. Většina této techniky má dorazit až později.
„Je nutné ještě více podpořit Ukrajinu při obraně jejího území a odražení ruské agrese,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
Během vyjednávání mezi spojenci Washington kývl na poskytnutí moderních tanků Abrams – i když to dlouho předtím odmítal kvůli náročnosti technického zabezpečení provozu těchto strojů. Teď západní politici nechtějí mluvit o vyslání moderních stíhacích letounů, o které Ukrajina žádá. Podle nich je nutné soustředit se hlavně na systémy protivzdušné obrany.
