V gruzínských volbách dle předběžných výsledků vede vládnoucí strana

Nahrávám video

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Podle údajů ústřední volební komise přišlo hlasovat skoro 59 procent oprávněných voličů. Volby se odehrály v poklidné a bezpečné atmosféře, uvedla komise i přes to, že během dne média informovala o potyčkách před volebními místnostmi a zaznamenán byl nejméně jeden pokus o vícečetné hlasování.

Odhady výsledků zveřejněné různými televizními stanicemi krátce po uzavření volebních místností přinesly rozdílné výsledky. Průzkum vypracovaný pro provládní televizi ukazoval na vítězství Gruzínského snu, sondáže na zakázku televizních kanálů podporujících opozici naznačovaly výhru opozičního tábora.

Zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, ještě před zveřejněním částečných výsledků prohlásil své uskupení za vítěze voleb. „Jde o ojedinělý případ ve světě, kdy ta samá strana dosáhla takového úspěchu v tak obtížné situaci,“ uvedl někdejší gruzínský premiér jen několik minut po uzavření volebních místností. Jeho strana je u moci dvanáct let.

Zakladatel strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili hovoří během vyhlašování výsledků voleb v Tbilisi
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Po zveřejnění odhadů výsledků vítězství začala oslavovat i opozice a vzkázala Ivanišvilimu, že by měl uznat prohru. Proevropská prezidentka na sociální síti X psala o výhře „evropské Gruzie“.

Průběžné výsledky, které zveřejnila ústřední volební komise, neuznává opoziční Sjednocené národní hnutí (UNM). „Neuznáváme zfalšované výsledky ukradených voleb,“ cituje lídryni Tinu Bokučavovou agentura AFP. Představitel opoziční Koalice za změnu označil výsledky podle agentury TASS za „ústavní puč“.

Na rozcestí mezi Západem a Ruskem

Volby podle mnohých rozhodnou o dalším směřování Gruzie. Vláda Gruzínského snu prosazuje podle agentury DPA ve stále větší míře nacionalisticko-konzervativní politiku a orientuje se na Rusko. Varuje, že v případě vítězství opozice „vypukne válka“.

Zakladatel vládního uskupení Gruzínský sen, miliardář Bidzina Ivanišvili, volby označil za jednoduché rozhodování. „Buď zvolíme vládu, která bude sloužit vám, gruzínskému lidu, nebo zvolíme agenta cizí země, který bude plnit pouze úkoly cizí země,“ řekl proruský politik poté, co v metropoli Tbilisi odhlasoval. Už před volbami varoval před zatažením Gruzie do války na Ukrajině.

Roztříštěná gruzínská opozice, kterou média vesměs označují jako prozápadní, vytvořila několik koalic ve snaze porazit Gruzínský sen, který kritici obviňují z autoritářských sklonů a příklonu k Rusku. Opozice chce jihokavkazskou zemi vést směrem k Evropské unii. Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli politice její vlády přístupový proces pozastavila.

„Dnes (v sobotu) večer přijde vítězství, které bude vítězstvím Gruzie, celé Gruzie,“ prohlásila prezidentka Zurabišviliová poté, co odvolila v parlamentních volbách. Hlasování vnímá jako volbu mezi „evropskou budoucností a ruskou minulostí“, jak už dříve řekla médiím.

Nahrávám video

Vztahy se Západem se horší

Gruzie, kde žije kolem 3,7 milionu lidí, od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily.

Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření proti svým odpůrcům nebo sexuálním menšinám. Gruzínské normy se dočkaly kritiky u EU, která kvůli zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...