Parlamentní volby

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.

Před maďarskými volbami vede opoziční strana Tizsa před vládní stranou Fidesz přibližně o deset procentních bodů, vyplývá z údajů serveru Politico, které pocházejí z února. Konečné rozdělení mandátů v tamním parlamentu určuje hlasování pro stranické kandidátky i souboje v jednomandátových obvodech. Jenže volební systém od roku 2010, kdy se současný premiér Viktor Orbán dostal k moci, prošel sérií reforem. Ty ale dle kritiků zvýhodnily větší strany – jako je Orbánův Fidesz.

V nedělních slovinských parlamentních volbách vede večer opoziční uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 29,02 procenta hlasů, následovaná liberálním Hnutím svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba s 27,97 procenta hlasů. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnila volební komise po sečtení 60 procent hlasů. V přepočtu na mandáty jde o poměr 29 ku 28 poslancům. V zemi také v neděli začalo platit omezení při tankování na benzinkách.

Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.

Nejstarší prodemokratická strana v Hongkongu, Demokratická strana, v neděli oznámila své rozpuštění. S odvoláním na jejího předsedu to uvedla agentura AFP.

Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v Budapešti kvůli případu bití, ponižování a zneužívání ve státním výchovném zařízení pro mladistvé. Před několika lety takové jednání zachytila videa, která se teď dostala na veřejnost. Demonstranti procházeli ulicemi maďarské metropole s transparenty apelujícími na ochranu dětí. Někteří nesli plyšové hračky na znamení solidarity s oběťmi. Opozice, která protest svolala, případ považuje za systémové selhání.

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Po intenzivní střelbě v okolí prezidentského paláce v Guineji-Bissau oznámili armádní důstojníci úplné převzetí kontroly v zemi, píše AFP. Své sesazení později potvrdil i prezident Umaro Sissoca Embalóa, píše France 24. Střelba vypukla den předtím, než měly být oznámeny předběžné výsledky voleb. Důstojníci ve svém prohlášení uvedli, že uzavírají hranice a pozastavují volební proces. Vojáci zadrželi prezidenta i zástupce opozice.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po jednání s představiteli parlamentních stran znovu jmenoval Sébastiena Lecornua premiérem. Devětatřicetiletého politika požádal, aby sestavil novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci. Zástupci opozice na začátku týdne vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.

Moldavská volební komise z účasti v nedělních parlamentních volbách vyloučila proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare), informuje agentura Reuters. Podle představitelů tak učinila kvůli podezření na nelegální financování. Jde o druhou proruskou stranu, které bylo několik dní před hlasováním, jež má rozhodnout o proevropském směřování země, znemožněno se boje zúčastnit, připomíná agentura.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

V Gruzii byl ve čtvrtek zatčen lídr největší opoziční strany v zemi Levan Chabeišvili, informují agentury. Stalo se to jen několik dnů poté, co vyzval k „poklidné revoluci" při komunálních volbách vypsaných na příští měsíc.