Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
Americké ministerstvo financí vydalo licenci, která povoluje do půlnoci z 10. na 11. dubna washingtonského času prodej ruské ropy a ropných produktů naložených na lodě před půlnocí z 11. na 12. března. „Toto úzce zaměřené krátkodobé opatření se vztahuje pouze na ropu, která je již v přepravě, a nepřinese ruskému státu, který většinu svých příjmů z energetiky získává z daní vybíraných v místě těžby, žádné významné finanční výhody,“ ujistil Bessent.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozhodnutí Spojených států označil za snahu Washingtonu stabilizovat globální energetické trhy a uvedl, že Rusko s ním sdílí tento zájem. Nicméně bez dodávek významného množství ruské ropy na trh není taková stabilizace možná, podotkl mluvčí ruského diktátora Vladimira Putina.
Vyslanec ruského vládce Vladimira Putina Dmitrijev v pátek ráno prohlásil, že výjimka udělená USA zemím, které nakupují sankcionovanou ruskou ropu, se bude týkat zhruba sta milionů barelů ruské ropy. „Na pozadí prohlubující se energetické krize se další uvolnění restrikcí na dodávky ruské energie jeví jako stále nevyhnutelnější, a to i přes odpor některých bruselských byrokratů,“ napsal Dmitrijev v příspěvku na platformě Telegram.
Dmitrijev je zmocněncem Kremlu pro hospodářskou spolupráci. Ve středu jednal na Floridě se zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Hlavním tématem rozhovorů byla podle Dmitrijeva právě situace na globálním trhu s energiemi.
Evropští politici nesouhlasí
„Uvolňovat sankce teď, ať už z jakéhokoli důvodu, považujeme za chybu,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz na tiskové konferenci po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem na základně za polárním kruhem. Störe podle Reuters sdílí Merzův postoj. Americký postup kritizovala také německá ministryně hospodářství Katherina Reichová, podle níž to jen naplní Putinovu válečnou kasu.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že jednostranné rozhodnutí Spojených států je velmi znepokojivé, protože má dopad na evropskou bezpečnost. „Zvýšení ekonomického tlaku na Rusko je rozhodujícím faktorem pro to, aby se Rusko zapojilo do seriózních jednání o spravedlivém a trvalém míru,“ uvedl Costa ve svém příspěvku na platformě X.
Problém s americkým rozhodnutím mají také Britové, informuje Reuters. „Je to samozřejmě rozhodnutí Spojených států, ale náš postoj je jasný. Všichni partneři by měli nadále vyvíjet tlak na Rusko a jeho válečný fond,“ řekl mluvčí britského premiéra Keira Starmera. „Nejlepší způsob, jak zabránit Rusku v podpoře nepřátelských aktérů, je pokračovat v našem společném tlaku a ukončit válku na Ukrajině,“ dodal.
Přidal se také francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud jde o G7, společným postojem bylo zachování sankcí proti Rusku a pro Evropany a Francii to platí rovněž. Současná situace v žádném případě neospravedlňuje zrušení těchto sankcí,“ uvedla dle Reuters francouzská hlava státu na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Toto jednotlivé uvolnění ze strany USA by mohlo Rusku poskytnout na válku zhruba deset miliard dolarů (cca 212 miliard korun). K dosažení míru rozhodně nepřispívá,“ uvedl dle Reuters Zelenskyj na brífinku s Macronem.
Ropa nadále zdražuje
Ceny ropy navzdory snaze Spojených států zmírnit obavy o dodávky vydáním omezené licence na nákup ruské ropy pokračují v růstu. Cena severomořské ropy Brent kolem 9:00 SEČ vykazovala růst o 1,8 procenta nad 102,20 dolarů (zhruba 2160 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala 1,5 procenta a obchodovala se za 97,16 dolarů (zhruba 2060 korun) za barel.
Ropa je výrazně dražší i v týdenním srovnání. Brent ve čtvrtek uzavřel na nejvyšší ceně za téměř čtyři roky a směřuje k týdennímu růstu skoro o deset procent. Cena ropy WTI pak směřuje k týdennímu nárůstu o více než šest procent.
Analytici uvádějí, že ani dočasné uvolnění amerických podmínek pro nákup ruské ropy nepomůže vyřešit širší omezení dodávek. „Termínové kontrakty na ropu Brent už překročily hranici sta dolarů za barel a i dnes mají podporu, navzdory snahám uklidnit trhy výjimkou pro ruskou ropu a bezprecedentním uvolněním nouzových zásob,“ uvedl analytik LSEG Emril Jamil. Trh to podle něj vnímá jen jako krátkodobé řešení, které neřeší podstatu narušení dodávek. Podle dalších analytiků je nejdůležitější obnovit plavbu Hormuzským průlivem.
Cena Brentu se zvyšuje více než cena WTI, protože Evropa je citlivější na otázky energetické bezpečnosti. Spojené státy jsou také schopny uspokojit poptávku domácí produkcí, dodal Jamil.
Bílý dům nepočítal se zavřeným Hormuzem, píše CNN
Americké ministerstvo obrany a Národní bezpečnostní rada výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv v reakci na vojenské údery USA, píše CNN s odvoláním na své zdroje. Trumpův národněbezpečnostní tým nedokázal plně zohlednit důsledky nejhoršího možného vývoje, kterému teď jeho administrativa čelí.
Zdroje CNN uvádějí, že se klíčoví představitelé ministerstev energetiky a financí sice zúčastnili některých oficiálních plánovacích schůzek týkající se aktuální vojenské operace, analýzy a prognózy, které byly v minulých vládách nedílnou součástí rozhodovacího procesu, však tentokrát hrály vedlejší roli.
Tři zdroje CNN uvedly, že nejvyšší představitelé Trumpovy administrativy během nedávných utajených brífinků přiznali zákonodárcům, že nepočítali s možností íránské uzávěry průlivu.
Úsilí Trumpovy vlády o zmírnění ekonomických dopadů může dle CNN trvat týdny. Případný eskort ropných tankerů průlivem je teď podle Pentagonu příliš nebezpečný. Trump přesto deklaroval, že Spojené státy budou v případě potřeby doprovázet lodě Hormuzským průlivem, informuje Reuters. Dodal však, že doufá, že válečné operace vedené USA budou probíhat hladce. Slíbil v rozhovoru pro Fox News, odvysílaného v pátek, že v příštím týdnu udeří na Írán „velmi tvrdě“, píše Reuters.
Deník The Wall Street Journal s odvoláním na dva nejmenované americké činitele v pátek uvedl, že Pentagon zvažuje vyslání dalších válečných lodí na Blízký východ, aby eskortovaly ropné tankery Hormuzským průlivem. Nezačaly by však doprovázet plavidla, dokud se nesníží hrozba ze strany Íránu, uvedli američtí představitelé. To by mohlo trvat až měsíc nebo déle, zatímco americké vojenské údery budou nadále cílit na íránský arzenál raket a dronů.
Uvolňování rezerv
Americké oznámení o ruské ropě přichází den poté, co americké ministerstvo energetiky uvedlo, že USA uvolní 172 milionů barelů ropy ze strategických zásob ve snaze omezit prudký nárůst cen ropy v důsledku války v Íránu. Toto uvolnění je součástí širšího středečního závazku 32 členských zemí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvolnit 400 milionů barelů ropy. Americká vláda už 5. března povolila na třicet dnů dovoz sankcionované ruské ropy, ale pouze do Indie.
Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Doprava na klíčové trase v Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala, při normálním provozu přitom úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až jedenáct milionů barelů denně.
Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí ve čtvrtek prohlásil, že Hormuzský průliv by měl být uzavřen a využit jako nástroj, jak zatlačit na nepřítele. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí naopak uvedl, že průlivem může i nadále proplouvat mnoho plavidel, pokud svou plavbu koordinují s íránským námořnictvem.
