USA obrací a z Ruska je „padouch“. Ve hře jsou 500procentní cla

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Členové Trumpovy administrativy v posledních dnech vyjádřili skepsi, pokud jde o rychlé ukončení konfliktu. Podle viceprezidenta JD Vance nyní bude na Rusech a Ukrajincích, aby se seznámili s podmínkami míru druhé strany. „Bude na nich, aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální, brutální konflikt,“ řekl viceprezident moderátorovi Fox News Bretu Baierovi. „Nikam to nevede, Brete. Nesměřuje to k nějakému brzkému konci,“ poznamenal.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio řekl Fox News, že ve válce bude muset velmi brzy nastat průlom, jinak se bude muset prezident Trump rozhodnout, kolik času ještě má záležitosti věnovat. „Myslím, že víme, kde je Ukrajina, a víme, kde je zrovna teď Rusko... Přiblížily se, ale stále se velmi rozcházejí,“ upozornil Rubio v pořadu Hannity.

Znovu také zdůraznil, že rusko-ukrajinská válka nemá vojenské řešení. Ruský vládce Vladimir Putin nemůže zabrat celou sousední zemi, a zároveň Ukrajina „nemůže Rusy zcela vytlačit tam, kde byli v roce 2014“, konstatoval Rubio, který už dříve naznačil, že USA by se mohly ze snah o zprostředkování konce konfliktu stáhnout.

Příprava „drtivých“ sankcí

Pomoci Trumpovi dostat se ze slepé uličky by měl podle republikánského senátora Lindseyho Grahama nový návrh zákona, jenž by nepřímo uvalil na Ruskou federaci „drtivé“ restrikce v případě, že Putin odmítne zahájit seriózní mírová jednání o ukončení války na Ukrajině, informoval server Kyiv Post.

Podle agentury Bloomberg, jež legislativu studovala, návrh zahrnuje 500procentní clo na dovoz ze států, které nakupují ruskou ropu, zemní plyn, ropné produkty nebo uran. Občanům USA by také zakázal nakupovat ruské státní dluhopisy. Podle Grahama zákon podporuje 72 ze 100 senátorů, navíc za ním stojí lídři obou politických stran.

„Chci vyjednané ukončení války, čestné a spravedlivé. Myslím, že Trump je nejlepší osobou k dosažení tohoto cíle, ale tyto sankce představují názor Senátu USA, že jako hlavního padoucha vidíme Rusko,“ zdůraznil Graham.

Putin podle senátora nakonec bude stát před volbou, zda vyjednávat, nebo nechat ruskou ekonomiku „zdrcenou“. Tlak na nové sankce vůči Moskvě následuje po sérii legislativních kroků v Kongresu. Začátkem tohoto měsíce Graham a demokratický senátor Richard Blumenthal předložili návrh zákona zaměřený na ruský průmysl s přísnými ekonomickými sankcemi, pokud by Moskva odmítla mírovou dohodu.

Naivní slib ukončit válku do 24 hodin

Trump během loňské kampaně tvrdil, že konflikt ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce, aniž by sdělil detaily, jak toho chce dosáhnout. Později svá slova mírnil a hovořil o prvních sto dnech své vlády, ani tento limit se mu ale nepodařilo ke konci dubna splnit. Masivní ruské údery na území Ukrajiny pokračují, velikonoční příměří Moskva nedodržela a šéf Kremlu nyní vyhlásil jednostranně klid zbraní během květnového výročí konce druhé světové války, přestože ho Kyjev i Bílý dům vyzývají k trvalému příměří.

Trumpovo lednové převzetí moci se neslo v duchu výrazného odklonu od zahraniční politiky jeho předchůdce, demokrata Joea Bidena, jenž vytrvale zásoboval Kyjev obřími vojenskými balíky v hodnotě miliard dolarů. Nový šéf Bílého domu pomoc pozastavil a zahájil dialog s Kremlem.

Následovala americko-ruská setkání, přičemž na první únorovou schůzku v Saúdské Arábii nedostal Kyjev pozvánku, což vyvolalo v Evropě obavy z možného příklonu Washingtonu k Moskvě. Trump také v mezičase stihl nazvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „diktátorem“, protože měl podle něj uspořádat volby během války, zatímco zdůrazňoval, že s ruským vládcem ho pojí dobrý osobní vztah.

Turbulentní vztahy s Kyjevem

Koncem února následovala bezprecedentní roztržka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která otřásla jak vztahy mezi USA a Kyjevem, tak i mezi Washingtonem a jeho spojenci na starém kontinentu. K hádce došlo poté, co Zelenskyj zpochybnil slova viceprezidenta USA JD Vance o diplomatickém jednání s Ruskem. Trump na něj poté křičel, že si zahrává se třetí světovou válkou a že je neuctivý ke Spojeným státům.

Ruské otálení s přijetím americké dohody počítající s dlouhodobým klidem zbraní ale v poslední době vedlo k tomu, že Trump s Putinem ztrácí trpělivost. Už koncem března uvedl, že je na šéfa Kremlu „velmi rozzlobený“ v souvislosti s jeho návrhem na zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN. Prezident pak Putinovi pohrozil padesátiprocentními cly na ropu.

Vztahy s Ukrajinou se naopak v posledních týdnech znovu oteplují. Minulý víkend během pohřbu papeže Františka se Trump sešel se Zelenským poprvé od sporu v Bílém domě osobně.

Klíčová dohoda o nerostech

Washington s Kyjevem pak ve středu uzavřely historickou dohodu o nerostném bohatství, o níž se vedly měsíce debaty a jejíž podpis byl několikrát odložen. Smlouva počítá se vznikem společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Vlastnictví a kontrola nad surovinami přitom zůstanou v rukou Kyjeva.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

„Tato dohoda Rusku jasně signalizuje, že Trumpova administrativa je odhodlána k mírovému procesu zaměřenému na svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu v dlouhodobém horizontu. A aby bylo jasno, žádný stát ani osoba, která financovala nebo dodávala ruskou válečnou mašinérii, nebude moci těžit z rekonstrukce Ukrajiny,“ uvedl americký ministr financí Scott Bessent po uzavření paktu.

Z textu ujednání vyplývá i další důležitá věc, a to, že jakákoli další vojenská pomoc ze strany USA by se započítala jako americký příspěvek do fondu.

Trump dříve označil ujednání za náhradu za miliardovou americkou pomoc, která byla Ukrajině poskytnuta od plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, od tohoto požadavku ale ustoupil. Po uzavření paktu navíc odsouhlasil vůbec první prodej zbraní napadené zemi v hodnotě 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) od nástupu k moci v lednu.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný vnímá dohodu o nerostech jako velký posun. „Kromě toho, že to poprvé nastavuje přímou investiční aktivitu ze strany Spojených států do Ukrajiny, tak to zároveň odvaluje velkou zátěž, která byla v bilaterálním vztahu mezi Ukrajinou a USA,“ hodnotí Kopečný. Washington podle něj stále víc vnímá Rusko, jaké opravdu je, tedy agresor, který neplní dohody.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...