Teherán zadržel dva tankery. Podle některých pozorovatelů tím chce ukázat sílu

Nahrávám video

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Obrovský tanker v Hormuzském průlivu pronásledovalo několik menších lodí. Po chvíli přiměly kolos k tomu, aby změnil směr plavby z mezinárodních vod do íránských.

O necelý týden dříve íránské jednotky dokonce slanily na palubu jiného tankeru. Ten tehdy obvinily z kolize s íránským plavidlem. „Dva členové íránské posádky spadli do vody. Další utrpěli zranění. Přesto si loď nevšímala varování a nezastavila,“ popsal zástupce operačního velitele íránského námořnictva Mostafa Tádžeddíní.

Podle západních zdrojů to ale spíš byla reakce na americký soud, který nařídil zabavení ropy z jiného tankeru. Írán prý ukazuje, co všechno si v průlivu, kudy se plaví zhruba pětina světové ropy, může dovolit.

Sebevědomí si navíc posiluje i v diplomacii. Ještě loni vedl na jemenské půdě nepřímý boj se Saúdskou Arábií, zneklidněnou jeho ambicemi. Dnes je v Jemenu relativní příměří, saúdské lodě evakuují íránské občany z válkou zmítaného Súdánu a po letech se obnovují diplomatické styky. „Dohodli jsme, že v příštích dnech znovu otevřeme íránské velvyslanectví v Rijádu a saúdské velvyslanectví v Teheránu,“ uvedl íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

Asad v Damašku

Arabské země navíc začaly zvažovat, že znovu přijmou do Ligy arabských státu Sýrii Bašára Asada vyloučenou za krvavé potírání protivládních protestů. Vítězství je to i pro Teherán, který celou dobu stál na Asadově straně. Poprvé od roku 2010 si za to íránský prezident přijel vyslechnout chválu přímo do Damašku. „Írán nám bezvýhradně poskytl veškerou požadovanou politickou i hospodářskou pomoc, a dokonce za nás prolil krev,“ řekl Asad.

Íránský prezident nepřijel do Sýrie jen proto, aby poslouchal chválu, ale zjevně i proto, aby posílil protiizraelskou koalici v regionu. „To, že íránský a Asadův režim nadále prohlubují vzájemné vztahy, by mělo vzbuzovat velké obavy nejen u našich spojenců a partnerů i dalších zemí v oblasti, ale na celém světě,“ varoval zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.

Podle experta na Írán Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Hořčičky země dávají najevo, že už se nemohou spolehnout na původní mezinárodní řád. „Zejména Saúdská Arábie, která byla dlouhodobě závislá na Spojených státech. Ty z regionu čím dál více ustupují, a rozhodně na ně není takový spoleh, který by Saúdská Arábie očekávala. A v ten moment byla ochotna přistoupit k podané čínské ruce – Čína ta jednání zaštítila – a uvolnit síly, které váže v regionu, a investovat je do něčeho, co je pro ni důležitější,“ řekl v Horizontu ČT24.

Obavy z jaderných zbraní

Kromě Američanů má největší obavy z posilování Íránu právě Izrael. Tam je situace znovu velmi napjatá poté, co v tamním vězení zemřel po hladovce jeden z vůdců Islámského džihádu – palestinské organizace, která má na Teherán úzké vazby.

Izraelský ministr obrany Joav Gallant zároveň varoval, že íránský režim má dostatek uranu obohaceného na dvacet až šedesát procent pro pět jaderných zbraní a zvýšení koncentrace na devadesát procent potřebných pro zbraň je jen otázkou času. „To, co sledujeme, dává zcela zjevně najevo, že jsme se dostali do další fáze vyjednávání,“ poznamenal Hořčička.

Podle něj Írán akceleruje své snahy, ať už v rámci regionu, nebo v otázce ostatních celosvětových problémů, jelikož neobdržel zejména od západního světa žádné výraznější reakce na informace o obohaceném uranu. „Írán nedostal žádnou odpověď, že by se s ním chtělo jednat víc,“ dodal.

Hořčička si myslí, že se Írán bude o získání jaderné zbraně pokoušet. „Vlastně teď se pohybujeme v takové šedé zóně, kdy Írán už dal najevo, že kapacitu má, že je schopen toho dosáhnout poměrně rychle. Na druhé straně se část íránského režimu bude obávat vstupu do těchto vod,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...