Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.
Odvolit na uměleckou fakultu Damašské univerzity přišly stovky studentů. Před budovou podle Reuters parkovalo několik autobusů. „Přišli jsme zvolit prezidenta Bašára Asada… bez něj by Sýrie nebyla Sýrií,“ uvedla Amal, která studuje zdravotnickou školu. „Naší krví a duší obětujeme své životy za tebe, Bašáre,“ skandovali další studenti před otevřením volebních místností.
Sám Asad odvolil nedaleko Damašku ve městě Dúmá, kde se stal v roce 2018 chemický útok, z něhož Západ viní syrské vládní síly, píše AP. Novinářům Asad řekl, že názory západních států ohledně legitimity voleb mají „nulovou hodnotu“. Syrská vláda k hlasování sdělila, že je to důkaz, že země funguje normálně.
Ke kritikům se připojilo Turecko, které označilo syrské volby za nelegitimní. Turecko stojí za částí opozičních skupin, jež působí na severu země. „Volby zorganizované syrskou vládou neodrážejí svobodnou vůli Syřanů a jsou svou povahou nelegitimní,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Neznámí protikandidáti
Parlament z 51 uchazečů o prezidentský mandát vyřadil všechny až na Asada a dva málo známé politiky Abdalláha Sallúma Abdalláha a Mahmúda Ahmada Maraího. O Asadově vítězství nikdo nepochybuje, v minulých „volbách“ v roce 2014 dostal podle úřadů 90 procent hlasů.
V uplynulých dnech syrské úřady ve snaze zvýšit volební účast uspořádaly po celé zemi velká shromáždění, píše Reuters s odkazem na nejmenované činitele. Pokyn jít k volbám podle nich od bezpečnostního aparátu, který podepírá Asadovu vládu, dostali také vysoce postavení představitelé státní správy. „Bylo nám řečeno, že musíme jít k volbám, nebo poneseme odpovědnost za to, že nevolíme,“ řekl Džafaar, který je vládním zaměstnancem v syrské Latákíji. Své příjmení neuvedl z obav z odvety.
Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny území a drtivou většinu obyvatel státu. Tam mohou volit Syřané starší 18 let. Nevolí ti, kdo žijí na severozápadě země, který má v rukou opozice a radikální skupiny, a nevolí ani Kurdové, kteří kontrolují území na severovýchodě státu. V cizině je téměř šest milionů Syřanů. Ti volili 20. května, ale jenom pokud měli pasy a v nich výstupní razítka, což není případ mnoha uprchlíků.
Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfizem Asadem. Současný prezident Bašár Asad nastoupil do funkce v roce 2000 po smrti otce. Oční lékař zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení podle některých svědectví brutálnější. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, čímž začala vleklá občanská válka a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. O život válka připravila na 400 tisíc lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.
Odsouzení ze Západu
V částech jihosyrského města Dará, kde se konaly první demonstrace proti Asadově autoritářské vládě, podle Reuters místní osobnosti na protest proti volbám vyzvaly ke generální stávce. V několika jihosyrských městech se objevilo graffiti se vzkazem „Vládu Háfizova syna všichni lidé odmítají“.
OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států vydali v úterý prohlášení, ve kterém charakterizují současné volby v Sýrii jako nesvobodné a nespravedlivé.
Prohlášení vyjadřuje znepokojení nad tím, že se volby budou konat na základě ústavy a zákonů, které režimu udělují nadstandardní moc. Varuje také, že režim a jeho podporovatelé využijí volby k jednostrannému prohlášení konce krize, aniž by se zavázali k čemukoli, co odpovídá aspiracím lidí. Volby dle dokumentu také odradí uprchlíky od návratu domů.
Dokument uvádí, že evropské země pocítily přímý dopad syrské krize, a to jak z bezpečnostních důvodů, tak kvůli přívalu uprchlíků. Mají tedy značný zájem o vyřešení konfliktu. Vyzvali k uspořádání transparentních voleb založených na Rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2254 (jež vyzývá k příměří v Sýrii), které účinně pomohou krizi vyřešit, nikoli ji prohloubit.
