Syn Kaddáfího Sajf al-Islám kandiduje na libyjského prezidenta, o post bude usilovat i Haftar

Nahrávám video

O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.

Sajf al-Islám Kaddáfí ohásil kandidaturu na nejvyšší politickou funkci v Libyi slovy: Bůh nechť vnese pravdu mezi nás a náš lid ať vyvolí ctihodného. Sám se tak změnil ze lva salonů v dobře padnoucím obleku v pokorného a zbožností překypujícího politika v tradičním libyjském kroji.

Sajf al-Islám je nositel jména, které v překladu znamená „meč islámu“. Získal doktorát na prestižní Lodon School of Economics a na první pohled se ničím nelišil od západních elit. Osvojil si jejich slovník a zdálo se, že dobře rozumí jejich prioritám.

Na začátku milénia mu ještě nebylo třicet, ale už plnil významné úkoly a staral se o mezinárodní rehabilitaci vlády svého otce. Účastnil se mimo jiné vyjednávání, která ukončila libyjský jaderný zbrojní program a zprostředkoval i odškodnění za některé teroristické útoky sponzorované Tripolisem v závěru osmdesátých let.

Mluvil o demokracii už před lety

Doma byl považován za dvojku režimu. Když v roce 2008 naznačil záměr odejít z politiky, režim v centru metropole zrežíroval demonstraci na jeho podporu. Korunní princ z rodu Kaddáfí se věnoval dokonce i múzám a když v Moskvě slavnostně zahajoval výstavu svých pláten, nebál se mluvit o úsvitu demokracie v arabském světě i v samotné Libyi.

„Demokracie je spíše prostředkem než cílem a my chceme demokracii, protože je tou nejlepší formou vlády na světě,“ řekl v roce 2010 Sajf.

O necelý rok později si ale o demokracii v ozvěnách arabského jara řekli Libyjci sami, narazili však na brutální odpor Kaddáfího bezpečnostních složek. Palba do demonstrantů i vlny zatýkání a vraždění měly nečekaného vykonavatele i advokáta.

Ze Sajfa se totiž stal skutečný meč, který vedl boj za udržení režimu. Boj, který prohrál, a z něhož musel uprchnout. Dokázal se skrývat ještě celý měsíc po smrti svého otce v odlehlé pouštní oblasti kontrolované nomády. Byl ale vyzrazen a dopaden. Souzen byl v Libyi, i když o jeho vydání usiloval a dál usiluje mezinárodní tribunál v Haagu. Trest smrti, který nakonec dostal, byl později zrušen a po šesti letech byl propuštěn na svobodu.

Teď se prvorozený syn z druhého manželství Muammara Kaddáfího vrací v nové nečekané roli. Kalkul, který podle politologů může v prosincových prezidentských volbách přinést zisky. Vítězství ale sotva. Přesto, že je rozdrobená země sužovaná násilím a zmatky, řada lidí na zločiny Kaddáfího klanu nedokáže zapomenout. A dnes zarostlá, dříve hladce oholená tvář je stále jejich živým symbolem.

Kandidaturu na prezidenta oznámil i Haftar

Kandidaturu do voleb hlavy státu oficiálně v úterý rovněž oznámil polní maršál Chalífa Haftar. „Kandiduji v prezidentských volbách nikoliv proto, že bych usiloval o moc, ale abych vedl náš národ ke slávě, pokroku a prosperitě,“ uvedl podle AFP v projevu přenášeném televizí. „Volby jsou jedinou cestou z hluboké krize, ve které se naše země ocitla,“ dodal Haftar podle Reuters.

Polní maršál Haftar vedl Libyjskou národní armádu (LNA) za občanské války, která před rokem skončila. Jeho vláda sídlící v Benghází na východě země měla podporu Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta a Jordánska. Na druhé straně konfliktu stály jednotky mezinárodně uznávané vlády Fáize Sarrádže z Tripolisu, podporované OSN, Tureckem či Katarem. V Libyi dodnes působí stovky zahraničních žoldnéřů.

Maršál Chalífa Haftar
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Kandidatury pro volby prezidenta lze podávat do 22. listopadu, pro parlamentní volby se registrace uzavřou 7. prosince, uvedla agentura AP. Podle ní ale nad konáním voleb ještě visí otazník. Minulý měsíc libyjská státní rada, jež plní funkci horní komory parlamentu, zamítla volební zákon, který předtím přijala dolní komora.

Libye má za sebou roky chaosu, který pomohla ukončit loňská dohoda o příměří a letošní sjednocení institucí pod jednu vládu. Do letoška měla země dvě administrativy, jež se opíraly o podporu různých států. Zástupci libyjské společnosti na pařížské konferenci minulý týden slíbili, že budou respektovat výsledek voleb bez ohledu na to, jaký bude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...