Spor o gigantické vodní dílo v Etiopii hasí už i Pompeo. Přehrada vysaje Egypt, bojí se Káhira

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Na Nilu roste obří vodní dílo. „Délka hráze je 1,8 kilometru a její výška dosahuje 145 metrů,“ uvedl zástupce manažera výstavby hráze Belachew Kassa. Monumentální dílo však děsí souseda – Káhira se obává o důležité zásoby vod.

Při plnění přehrady se podle ní sníží průtok Nilu až o pětinu po dobu pěti let. To by pro Egypt mělo fatální následky. Na vodní tepně stojí celé egyptské hospodářství a voda z Nilu je i jediným zdrojem pitné vody.

Nahrávám video
Události: Pompeo se snažil urovnat spor mezi Etiopií a Egyptem kvůli výstavbě obří hráze
Zdroj: ČT24

„Tři čtvrtiny egyptské spotřeby vody jsou závislé na Nilu. Projektované přehrady, budované bez konzultací s námi, představují problém,“ prohlásila Tahaní Mostafa Silítová z egyptského ministerstva pro vodní zdroje.

„V Etiopii nápady na postavení přehrady kolují minimálně od 60. let, ale Egypt díky své převaze dokázal vždycky brzdit Etiopany, kteří měli vždy dost svých vnitřních problémů. Není náhodou, že přehrada se začala stavět v roce 2011, kdy došlo v Egyptě k převratu. V roce 2013 vyšlo najevo, že (tehdejší egyptský prezident) Mursí chtěl podniknout vojenské útoky na přehradu, což znedůvěryhodnilo Egypt a od té doby se jen řeší, jak nastavit sdílení vody,“ podotkl politický geograf Bohumil Doboš z FSV UK.

Nyní jsou podobné útoky v podstatě vyloučené. „Čím víc postupuje stavba, tím je méně pravděpodobné, že Egypt použije vojenské prostředky. Ve chvíli, kdy dojde k jejímu napuštění, je to už nemožné, jelikož případná vlna by zaplavila i Egypt a narušila by Asuánskou přehradu, na které je Egypt závislý,“ upozornil Doboš.

O urovnání sporu se snaží i americká diplomacie. „Prezident (Donald) Trump to má jako prioritu, aby se zainteresované země dohodly na dobrém řešení pro všechny,“ konstatoval ministr zahraničí USA Mike Pompeo.

Boj o vodu na Nilu
Zdroj: ČT24

Boj o vodu není novinkou

Hádky o vodu mohou být hlavní příčinou konfliktů a válek v 21. století. K takovému scénáři došlo už počátkem 90. let mezi Mauretánií a Senegalem po vybudování přehrad na hraniční řece. Úbytek vody k zavlažování a pokles úrody tehdy přinutil zemědělce k zápasu o úrodnou půdu. Vojáci obou zemí se podél toku střetli několikrát. Spor ukončil až zásah ze zahraničí.

Ještě o pár dekád dříve, v 60. letech minulého století Syřané postavili na Golanských výšinách akvadukt, po němž měla téct voda z řeky Jordán. Sýrie se tehdy pokusila odklonit tok a připravit židovský stát o velkou část pitné vody.

Ve vesnicích v údolí to s obavami sledovali izraelští farmáři. „Mezi námi a další vesnicí byla tanková pozice a čtyři tanky, které sledovaly práci syrských traktorů,“ vzpomíná obyvatel kibucu Gadot Ejtan Sat. Válka o vodu vrcholila v roce 1965, kdy izraelské dělostřelectvo útočilo na syrské buldozery. Damašek následně projekt zastavil.

O pouhých padesát kilometrů jižněji se o stejnou řeku dělí Izrael a Jordánsko. Oba státy mají sice dohodu o využívání vody z Jordánu, ten však v tomto úseku téměř vyschnul.

Do budoucna se nicméně situace může změnit, jelikož dvě deštivé zimy zvýšily hladinu Galilejského jezera o pět metrů. „Díky bohu, že přišla skutečná zima,“ podotkl manažer přístaviště Šaldag Kinneret Rami Mizrachi. Už v březnu se možná poprvé po 25 letech otevře hráz jezera, která z Jordánu zase udělá řeku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...