Spor o gigantické vodní dílo v Etiopii hasí už i Pompeo. Přehrada vysaje Egypt, bojí se Káhira

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Na Nilu roste obří vodní dílo. „Délka hráze je 1,8 kilometru a její výška dosahuje 145 metrů,“ uvedl zástupce manažera výstavby hráze Belachew Kassa. Monumentální dílo však děsí souseda – Káhira se obává o důležité zásoby vod.

Při plnění přehrady se podle ní sníží průtok Nilu až o pětinu po dobu pěti let. To by pro Egypt mělo fatální následky. Na vodní tepně stojí celé egyptské hospodářství a voda z Nilu je i jediným zdrojem pitné vody.

Nahrávám video

„Tři čtvrtiny egyptské spotřeby vody jsou závislé na Nilu. Projektované přehrady, budované bez konzultací s námi, představují problém,“ prohlásila Tahaní Mostafa Silítová z egyptského ministerstva pro vodní zdroje.

„V Etiopii nápady na postavení přehrady kolují minimálně od 60. let, ale Egypt díky své převaze dokázal vždycky brzdit Etiopany, kteří měli vždy dost svých vnitřních problémů. Není náhodou, že přehrada se začala stavět v roce 2011, kdy došlo v Egyptě k převratu. V roce 2013 vyšlo najevo, že (tehdejší egyptský prezident) Mursí chtěl podniknout vojenské útoky na přehradu, což znedůvěryhodnilo Egypt a od té doby se jen řeší, jak nastavit sdílení vody,“ podotkl politický geograf Bohumil Doboš z FSV UK.

Nyní jsou podobné útoky v podstatě vyloučené. „Čím víc postupuje stavba, tím je méně pravděpodobné, že Egypt použije vojenské prostředky. Ve chvíli, kdy dojde k jejímu napuštění, je to už nemožné, jelikož případná vlna by zaplavila i Egypt a narušila by Asuánskou přehradu, na které je Egypt závislý,“ upozornil Doboš.

O urovnání sporu se snaží i americká diplomacie. „Prezident (Donald) Trump to má jako prioritu, aby se zainteresované země dohodly na dobrém řešení pro všechny,“ konstatoval ministr zahraničí USA Mike Pompeo.

Boj o vodu na Nilu
Zdroj: ČT24

Boj o vodu není novinkou

Hádky o vodu mohou být hlavní příčinou konfliktů a válek v 21. století. K takovému scénáři došlo už počátkem 90. let mezi Mauretánií a Senegalem po vybudování přehrad na hraniční řece. Úbytek vody k zavlažování a pokles úrody tehdy přinutil zemědělce k zápasu o úrodnou půdu. Vojáci obou zemí se podél toku střetli několikrát. Spor ukončil až zásah ze zahraničí.

Ještě o pár dekád dříve, v 60. letech minulého století Syřané postavili na Golanských výšinách akvadukt, po němž měla téct voda z řeky Jordán. Sýrie se tehdy pokusila odklonit tok a připravit židovský stát o velkou část pitné vody.

Ve vesnicích v údolí to s obavami sledovali izraelští farmáři. „Mezi námi a další vesnicí byla tanková pozice a čtyři tanky, které sledovaly práci syrských traktorů,“ vzpomíná obyvatel kibucu Gadot Ejtan Sat. Válka o vodu vrcholila v roce 1965, kdy izraelské dělostřelectvo útočilo na syrské buldozery. Damašek následně projekt zastavil.

O pouhých padesát kilometrů jižněji se o stejnou řeku dělí Izrael a Jordánsko. Oba státy mají sice dohodu o využívání vody z Jordánu, ten však v tomto úseku téměř vyschnul.

Do budoucna se nicméně situace může změnit, jelikož dvě deštivé zimy zvýšily hladinu Galilejského jezera o pět metrů. „Díky bohu, že přišla skutečná zima,“ podotkl manažer přístaviště Šaldag Kinneret Rami Mizrachi. Už v březnu se možná poprvé po 25 letech otevře hráz jezera, která z Jordánu zase udělá řeku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...