Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

Nahrávám video

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.

Šéf české diplomacie nevyjádřil jasný názor na to, zda se má Evropa zapojit do vojenských akcí potřebných k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, jak ji k tomu vyzval americký prezident Donald Trump. Podle něj je to otázka na centrálu Severoatlantické aliance. „Nepochybuji o tom, že NATO se k tomu nějak postaví,“ podotkl.

Zároveň k tématu evropské pomoci Spojeným státům poznamenal, že neslyšel volání po aktivaci článku pět smlouvy o NATO, čímž členský stát Aliance žádá své spojence o pomoc. „Já si nemyslím, že by Američané byli v nouzi,“ zhodnotil vicepremiér Macinka situaci.

Zdůraznil, že českou roli vnímá v diplomacii, a informoval, že se Česko připojilo k rezoluci Spojených arabských emirátů za svobodnou plavbu Hormuzským průlivem. „Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ uvedl ministr. „To asi nikdo nemůže očekávat,“ dodal.

Macinka dal na druhou stranu najevo, že s izraelsko-americkými údery na Írán souhlasí. „Ta operace byla namístě,“ míní. Útoky mají podle něj dva rozměry. Jeden z nich, který dle ministra akcentovaly Spojené státy, je údajné jaderné zbrojení Íránu. „Íránský režim nemluvil pravdu při těch jednáních,“ tvrdí šéf diplomacie s odvoláním na zpravodajské služby k íránsko-americkým jednáním ve Švýcarsku před začátkem války.

Druhým rozměrem je podle Macinky charakter íránského režimu, na jehož svržení podle něj cílí Izrael. Na otázku moderátora, zda je reálné, aby íránský režim padl, ministr odpověděl, že „je reálné, aby byl značně oslaben“. Režim může podle českého vicepremiéra padnout pouze za předpokladu, že ta změna přijde zevnitř.

Považuje za důležité, aby se tamní režim nestal vojenskou diktaturou. Útoky mají podle něj smysl, i kdyby ke změně režimu nevedly. „Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější,“ uzavřel.

Pozornost USA se odvrací od Ukrajiny

K návrhu finského prezidenta Alexandera Stubba, že Evropa může pomoct USA s Hormuzským průlivem, pokud budou Američané více podporovat Ukrajinu, se Macinka nepostavil jednoznačně. Deklaroval však, že ho netěší, že nyní Spojené státy nevěnují Ukrajině pozornost.

„Je špatně, když nyní sledujeme, že se ta záležitost, kdy Ukrajina čelí ruské invazi, odsouvá do pozadí,“ zhodnotil ministr a doplnil, že měl „dlouhý a přátelský“ oběd s ukrajinským velvyslancem, který si mu na to prý také postěžoval.

Šéf diplomacie přiznal, že Kyjev má jistý deficit zbraní, který souvisí s výpadky amerických dodávek, nepovažuje to však za naprosté odříznutí Ukrajiny ze strany Spojených států. „Není pravda, že by se Američané na Ukrajinu úplně vykašlali,“ prohlásil.

Jak vláda zasáhne proti drahé naftě

V souvislosti s rostoucími cenami pohonných hmot předseda Motoristů zmínil, že má vláda připravené řešení, které podle něj může být provedeno „prakticky ihned“. Odmítl však upřesnit jaké. „Bude vhodnější zůstat zdrženlivý,“ řekl.

Zřejmě nepůjde o snížení spotřební daně na benzin a naftu, které společně se zastropováním marží zavedlo Rakousko a na tuzemské scéně ho navrhovala například opoziční ODS. Macinka se k němu vyjádřil tak, že ač ho jako Motorista podporuje, trvalo by podle něj řadu měsíců a bylo by drahé.

Moderátor se vicepremiéra rovněž ptal, zda česká vláda nenapodobí tu slovenskou, která zdražila pohonné hmoty cizincům. Ten to sice kategoricky nevyloučil, ale upozornil, že Česko je v jiné situaci než Slovensko, které podle něj „zažívá krizi na základě přerušení ropovodu Družba“, a řekl, že v tuto chvíli o tom vláda neuvažuje.

Kdy vláda k Macinkovu zmíněnému, leč neprozrazenému řešení přistoupí, podle něj zatím není stanoveno žádným konkrétním parametrem. „Je důležitější vědět, co udělat, a to my víme,“ prohlásil ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...