Situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná, tvrdí tamní bezpečnostní výbor. V největším městě Almaty, které bylo minulý týden ohniskem nepokojů a protivládních demonstrací, začalo rozebírání barikád. Ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech bylo zatčeno 7939 lidí. Podle neoficiálních údajů z minulých dní přišlo o život přes 160 lidí. Nepokoje začaly na začátku roku kvůli prudkému zdražení zkapalněného ropného plynu, což postihlo mnohé motoristy.
Bezpečnostní výbor v prohlášení uvedl, že se podařilo neutralizovat „ohniska teroristických hrozeb“ a situace je pod kontrolou.
Agentura Reuters píše o událostech z minulého týdne jako o „nejhorší vlně násilí“ v Kazachstánu. Původně klidný protest proti zdražování přerostl v násilí. Minulý týden se lidé v některých městech zmocnili vládních budov a zapálili je. Úřady viní „extremisty a teroristy“, mezi nimiž byli podle nich i cizinci.
„Domnívám se, že šlo o spiknutí, do něhož byly zapojeny domácí a určité zahraniční ničivé síly,“ prohlásil v televizním rozhovoru státní tajemník Jerlan Karin, aniž někoho jmenoval.
V zemi byl obnoven ústavní pořádek, tvrdí prezident
Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev v pondělí uvedl, že ve středoasijské zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Za teroristy a bandity označuje prezident účastníky nepokojů. V úterý se Tokajev chystá představit návrh na složení nové vlády, informovala tisková agentura TASS.
Prezident zdůraznil, že do střetů v Kazachstánu byli přímo zapojeni teroristé a že vedení země brzy předloží světu důkazy o tom, co se v uplynulých dnech skutečně stalo. Tokajev vyzdvihl, že situaci se podařilo zklidnit díky silám postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Vyslání asi dvou a půl tisíce vojáků z Ruska a dalších postsovětských republik v rámci mise ODKB do Kazachstánu kritizují mimo jiné USA.
Tokajev také během svého vystoupení na videosummitu ODKB řekl, že v Kazachstánu nikdy nebyly nasazeny ozbrojené síly proti pokojným občanům. Minulý týden přitom oznámil, že dovolil policistům a vojákům, aby v zájmu obnovení pořádku stříleli na demonstranty bez varování.
Prezident podle své tiskové služby hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Řekl mu, že nepokoje byly dobře připravený akt agrese. „Většina útočníků byli zahraniční bojovníci především ze zemí Střední Asie, včetně Afghánistánu. Byli tam také bojovníci z Blízkého východu,“ cituje Tokajeva zpráva zveřejněná na webu hlavy státu.
Cílem těchto útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo třináct set podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.
Zatčen i bývalý premiér
Mezi zatčenými je bývalý premiér a šéf kontrarozvědky Karim Masimov. Prezident Tokajev minulý týden rozpustil vládu a povolil policii a armádě střílet do demonstrantů.
Ruská a místní média v neděli uvedla s odkazem na zdravotníky, že o život přišlo 164 lidí. Policie ani ministerstvo zdravotnictví tento údaj nepotvrdily. Potvrzena je smrt 16 členů bezpečnostních sil.
V ulicích Almaty podle zprávy agentury TASS začalo rozebírání barikád a státní vlajky jsou spuštěny na půl žerdi. V zemi byl vyhlášen národní smutek.
Letadla ruské armády z Almaty do Ruska o víkendu přepravila asi patnáct set Rusů, kteří si přáli z Kazachstánu odcestovat.
Putin obhajoval vyslání ruských vojáků
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí obhajoval vyslání vojáků z Ruska a dalších postsovětských států do Kazachstánu. Putin podle agentury TASS při videosummitu ODKB zdůraznil, že jednotky této vojenské aliance byly vyslány na kazachstánskou žádost a že doba jejich působení ve středoasijské zemi bude omezená.
„Naše společné působení vnímáme jako vysoce moderní a samozřejmě zcela legitimní akci,“ řekl Putin o nasazení asi 2500 vojáků ze zemí ODKB v Kazachstánu. Tyto jednotky, které označil za „mírové síly“, podle něj zůstanou v zemi omezenou dobu. Délka jejich působení se přitom bude řídit přáními kazachstánského prezidenta.
Události v Kazachstánu Putin ve svém vystoupení označil za pokus vnějších sil o vměšování do vnitřních záležitostí Ruska a dalších států v regionu. Kazachstán podle něj v posledních dnech čelil „agresi mezinárodního terorismu“. Šéf Kremlu zdůraznil, že do nepokojů byly zapojeny skupiny „ozbrojených lidí“, kteří zjevně „prošli výcvikem v zahraničních centrech“ a měli zkušenosti s bojovými akcemi.
„Události v Kazachstánu nejsou první ani poslední pokus o vměšování do našich vnitřních záležitostí,“ poznamenal Putin.
„Opatřeními v rámci ODKB jsme dali jasně najevo, že nedovolíme, aby se situace u nás rozkolísala a aby se uskutečnily scénáře takzvaných barevných revolucí,“ podtrhl ruský prezident. Termín „barevné revoluce“ se používá pro řadu masových protestů, které na začátku 21. století v některých případech vedly ke svržení režimů v zemích bývalého Sovětském svazu, v někdejší Jugoslávii, na Blízkém východě či v Asii.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán s Tokajevem v pondělí telefonoval. Podle Reuters o tom na Facebooku informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Premiér (Orbán) dnes hovořil s prezidentem Tokajevem a vyjádřil mu solidaritu a soustrast nad mnoha, mnoha oběťmi. A samozřejmě jsme nabídli pomoc,“ řekl Szijjártó ve videopříspěvku na sociální síti.
