Podle exit pollů rumunské volby vyhráli vládní sociální demokraté

Rumunské parlamentní volby podle průzkumu u volebních místností vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) s 26 procenty hlasů. Druhý je nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), kterému průzkum agentury CURS přisuzuje 19 procent. Do parlamentu by se měly těsně dostat i další dvě krajně pravicové strany, píše rumunský tisk.

Volební místnosti se v Rumunsku zavřely ve 20:00 SEČ. Podle volebních úřadů přišlo k volbám 52 procent voličů. To je zhruba o 20 procentních bodů víc než při parlamentních volbách v roce 2020. Výrazně narostla účast voličů v zahraničí.

Podle průzkumu u volebních místností PSD, jejímž členem je premiér Marcel Ciolacu, dostala 26 procent hlasů a pohoršila si o tři procentní body ve srovnání s rokem 2020. Propad z 25 na 15,5 procenta zažilo podle průzkumu další vládní uskupení – Národně liberální strana (PNL) prezidenta Klause Iohannise. Opoziční pravicová strana Zachraňte Rumunsko (USR) dostala podle průzkumu 15,5 procent hlasů, což je zhruba stejný výsledek jako v roce 2020.

V letošních volbách se očekával vzestup krajní pravice. AUR si polepšil o deset procentních bodů, ale neobsadil první místo. Do parlamentu by se mohly dostat i další dvě krajně pravicové strany, kterým průzkum přisuzuje po 5,5 procenta. Hranice pro vstup do parlamentu je v Rumunsku pět procent.

Parlamentní volby se konaly týden po prvním kole prezidentských voleb. V nich získal nejvíce hlasů kontroverzní krajně pravicový populista Calin Georgescu, který se přitom v průzkumech pohyboval v jednociferných číslech. Jeho úspěch mnozí přičítají sociální síti TikTok. Výsledek prvního kola vyvolal po celém Rumunsku protesty. Jejich účastníkům se nelíbila Georgescuova chvála rumunských fašistických vůdců a ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho za hrozbu pro demokracii.

Analytici předpovídali vítězství krajní pravice

Analytici předpovídali, že po třech desetiletích politického života strukturovaného dvěma velkými stranami bude vláda roztříštěná a jednání o jejím sestavení budou obtížná. Pro krajní pravici rozptýlenou v několika stranách, které spojuje odpor k podpoře Ukrajiny, mělo podle jejich odhadů hlasovat 30 procent voličů.

Kromě nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), jehož kandidát George Simion získal v prezidentských volbách téměř 14 procent, patří do tohoto politického tábora také SOS Rumunsko, vedené prokremelskou kandidátkou Dianou Šošoacaovou. Po Georgescuově překvapení se objevila nová strana POT (Strana mladých), kterou vítěz prvního kola podporuje a která by mohla překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Například pětačtyřicetiletý ekonom George Sorin byl rozhodnutý volit nacionalistickou stranu. Současný parlament „nedělal nic jiného, než že sloužil zájmům Ukrajiny, když schválil celou řadu balíčků pomoci, aniž by cokoli vysvětlil,“ řekl muž agentuře AFP. Podle jeho názoru poslanci zapomněli na „zájmy Rumunska“, kritizuje také „servilitu“ vůči Bruselu.

„Znovu promluví voliči Georgescua, kteří od nynějška a pravděpodobně navždy přetvoří náš pohled na rumunské politické spektrum,“ řekl agentuře AP politický konzultant Cristian Andrei z Bukurešti. V pondělí se podle něj Rumunsko probudí do nové politické reality. „Nejpravděpodobnějším scénářem bude obtížně sestavitelná většina v parlamentu, která by podpořila a schválila novou vládu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...