Podle exit pollů rumunské volby vyhráli vládní sociální demokraté

Rumunské parlamentní volby podle průzkumu u volebních místností vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) s 26 procenty hlasů. Druhý je nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), kterému průzkum agentury CURS přisuzuje 19 procent. Do parlamentu by se měly těsně dostat i další dvě krajně pravicové strany, píše rumunský tisk.

Volební místnosti se v Rumunsku zavřely ve 20:00 SEČ. Podle volebních úřadů přišlo k volbám 52 procent voličů. To je zhruba o 20 procentních bodů víc než při parlamentních volbách v roce 2020. Výrazně narostla účast voličů v zahraničí.

Podle průzkumu u volebních místností PSD, jejímž členem je premiér Marcel Ciolacu, dostala 26 procent hlasů a pohoršila si o tři procentní body ve srovnání s rokem 2020. Propad z 25 na 15,5 procenta zažilo podle průzkumu další vládní uskupení – Národně liberální strana (PNL) prezidenta Klause Iohannise. Opoziční pravicová strana Zachraňte Rumunsko (USR) dostala podle průzkumu 15,5 procent hlasů, což je zhruba stejný výsledek jako v roce 2020.

V letošních volbách se očekával vzestup krajní pravice. AUR si polepšil o deset procentních bodů, ale neobsadil první místo. Do parlamentu by se mohly dostat i další dvě krajně pravicové strany, kterým průzkum přisuzuje po 5,5 procenta. Hranice pro vstup do parlamentu je v Rumunsku pět procent.

Parlamentní volby se konaly týden po prvním kole prezidentských voleb. V nich získal nejvíce hlasů kontroverzní krajně pravicový populista Calin Georgescu, který se přitom v průzkumech pohyboval v jednociferných číslech. Jeho úspěch mnozí přičítají sociální síti TikTok. Výsledek prvního kola vyvolal po celém Rumunsku protesty. Jejich účastníkům se nelíbila Georgescuova chvála rumunských fašistických vůdců a ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho za hrozbu pro demokracii.

Analytici předpovídali vítězství krajní pravice

Analytici předpovídali, že po třech desetiletích politického života strukturovaného dvěma velkými stranami bude vláda roztříštěná a jednání o jejím sestavení budou obtížná. Pro krajní pravici rozptýlenou v několika stranách, které spojuje odpor k podpoře Ukrajiny, mělo podle jejich odhadů hlasovat 30 procent voličů.

Kromě nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), jehož kandidát George Simion získal v prezidentských volbách téměř 14 procent, patří do tohoto politického tábora také SOS Rumunsko, vedené prokremelskou kandidátkou Dianou Šošoacaovou. Po Georgescuově překvapení se objevila nová strana POT (Strana mladých), kterou vítěz prvního kola podporuje a která by mohla překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.

Například pětačtyřicetiletý ekonom George Sorin byl rozhodnutý volit nacionalistickou stranu. Současný parlament „nedělal nic jiného, než že sloužil zájmům Ukrajiny, když schválil celou řadu balíčků pomoci, aniž by cokoli vysvětlil,“ řekl muž agentuře AFP. Podle jeho názoru poslanci zapomněli na „zájmy Rumunska“, kritizuje také „servilitu“ vůči Bruselu.

„Znovu promluví voliči Georgescua, kteří od nynějška a pravděpodobně navždy přetvoří náš pohled na rumunské politické spektrum,“ řekl agentuře AP politický konzultant Cristian Andrei z Bukurešti. V pondělí se podle něj Rumunsko probudí do nové politické reality. „Nejpravděpodobnějším scénářem bude obtížně sestavitelná většina v parlamentu, která by podpořila a schválila novou vládu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...