Rumunsko

Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

Rusko podniklo neobvyklý denní masivní nálet na Ukrajinu, který následoval po nočním útoku. Noční úder, který cílil především na obytné domy, zabil několik lidí a další desítky včetně několika dětí zranil. Denní nálet, během kterého Rusové vyslali více dronů než v noci, se výrazněji než jindy zaměřil na západ Ukrajiny. Okupanti při něm zasáhli i historické centrum Lvova, kde poškodili památku UNESCO. Více než třicet lidí ve městě a přilehlém regionu zranili. Mrtvé hlásí západoukrajinský Ivano-Frankivsk či Vinnycja v centrální části země.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření elektřinou. Parlament později schválil zavedení nouzového stavu v energetickém sektoru na 60 dní počínaje středou, uvedla tamní agentura Moldpres. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.

Inspekce silniční dopravy (INSID) udělila rekordní kauci a pokuty v hodnotě 1,2 milionu korun rumunské dopravní společnosti, které zabavila tři kamiony. Dva překračovaly povolené rozměry šířky i délky, jeden z nich byl delší o 11,5 metru. Na nadrozměrný náklad neměl dopravce povolení. Třetí kamion byl přetížený o dvanáct tun. Ve všech vozech byly tachografy neodpovídající evropské legislativě.

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Informaci potvrdil resort obrany, nespecifikoval ale, s jakou zahraniční tajnou službou muž údajně spolupracoval. V Německu a Řecku také došlo k zadržení dvojice mužů, kteří se prý pokusili poškodit lodě určené pro německé námořnictvo.

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Na Ukrajině došlo v sobotu dopoledne k masivnímu výpadku elektrické sítě, kvůli systémovému selhání byly přerušeny dodávky ve významné části země. V Kyjevě se ocitli obyvatelé bez elektřiny, tepla i vody, výpadek zasáhl také Charkov a řadu dalších oblastí. Během sobotního odpoledne začali energetici dodávky obnovovat, k plnému obnovení došlo během večera. Problémy mělo i sousední Moldavsko.

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.

Sníh a mrazivé teploty způsobují dopravní chaos v řadě evropských zemí. Amsterdamské letiště Schiphol zrušilo stovky letů, zastavila se železniční doprava v okolí nizozemského hlavního města i v oblasti Utrechtu. Četná zpoždění vlakové dopravy jsou hlášena také z Polska a dalších zemí.

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) v rámci mezinárodní operace Octopus rozbila organizovanou skupinu na Ukrajině, která nabízela podvodné investice, informoval v úterý ředitel centrály Břetislav Brejcha. V souvislosti se zásahovou akcí Connect pak byla rozprášena mezinárodní skupina provozující na Ukrajině podvodná call centra.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Rumunsko vyslalo stíhací letouny poté, co drony narušily vzdušný prostor země poblíž hranic s Ukrajinou. Rumunský ministr obrany Ionut Mosteanu to označil za ruskou provokaci. Moldavská policie zase evakuovala vesnici a její blízké okolí na severozápadě země poté, co tam dron narazil do jednoho z domů. Do Moldavska proniklo dohromady šest dronů.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Záchrana psů z Balkánu je fenoménem posledních let. Ročně se jich do tuzemska dostanou stovky až tisíce. Pomoc zvířatům je ale podle zjištění Reportérů ČT mnohdy jen záminkou a hlavním cílem dovozců je výdělek. A to se jim daří, hlavně díky ochotě a soucitu lidí, kteří za psy dovezené z balkánských zemí často platí nemalé částky. Jenže tím se do Česka dostávají také vystresovaná a zdivočelá zvířata, která utíkají – což je práce pro zkušené odchytové služby i na několik měsíců. Zároveň hrozí, že se spolu se zvířaty do země dostanou už vymýcené nemoci. Jedná se o celoevropský problém, některé státy zavádějí legislativu na omezení dovozu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Rusko zaútočilo v noci na sobotu na ukrajinsko-rumunský hraniční přechod Orlivka v Oděské oblasti, píše Ukrajinska pravda. Moskva vyslala na Ukrajinu celkem 104 dronů, zaútočila také balistickou raketou Iskander-M. Ukrajinské protivzdušné síly odrazily útok 89 bezpilotních letounů. Počet obětí po středečním útoku na Ternopil vzrostl na 33, je mezi nimi i sedmiletá polská dívka.