Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
„Já jsem od klimatické konference v této chvíli víc nečekal,“ říká o chystané dohodě Brabec a připomíná, že i britský premiér Boris Johnson se před začátkem summitu vyjadřoval velmi skepticky. Nejoptimističtější bylo podle Brabce setkání OSN v roce 2015 v Paříži.
Důležitější je podle Brabce to, co se stane po konferenci, a ne, zda se na summitu „juchá nebo smutní“. Podstatné podle něj je, že si většina světa uvědomuje, že se s klimatem děje něco závažného. Vyzdvihl například dohodu, která má zabránit světovému odlesňování.
„Problém nastává ve chvíli, kdy se ukazuje, že to bude bolet. Nejenže bude bolet dopad klimatické změny, ale že budou významně bolet i opatření, která je potřeba udělat, abychom předešli zvýšení teploty,“ míní ministr.
Hrozí podle něj, že země, které jsou postiženy změnou klimatu, narazí na sociální dopady svých opatření. Změny klimatu jsou podle ministra patrné v Číně nebo Indii. Obě země přitom nejsou podle Brabce příliš ambiciózní ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Podle nově vydaného Climate Change Performance Indexu, který měří úsilí států v zavádění politik proti klimatickým změnám, se Česko propadlo z loňské 47. pozice na 51. místo z jednašedesáti hodnocených zemí. Česko předběhly Ukrajina, Maroko nebo Turecko.
Podle Brabce je to tím, že Česko patří k nejprůmyslovějším zemím v Evropě. V žebříčku si Češi podle něj pohoršili také v důsledku kůrovcové kalamity, protože zničené lesy nemohou tak dobře pohlcovat oxid uhličitý.
Psycholog: Češi jsou o změně klimatu přesvědčeni
Do Glasgow se sjely i tisíce aktivistů z celého světa. Protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, aby urychlili kroky k ochraně klimatu, a přitáhnout pozornost médií. Někteří z nich na místo dorazili i tisíce kilometrů pěšky.
„Můžeme sledovat dvě relativně extrémní reakce na změnu klimatu. Jedna je pocit hlubokého zoufalství z toho, co se děje, to dobře vidíme v ulicích Glasgow. Druhá je nejistota, co to způsobí pro ekonomiku a pro průmysl,“ vysvětluje environmentální psycholog Krajhanzl.
Většina české veřejnosti je podle něj o změně klimatu hluboce přesvědčena a myslí si, že by se produkce emisí měla snižovat bez ohledu na to, co se děje v zahraničí. Češi chtějí podle Krajhanzla od politiků slyšet návrhy konkrétních řešení.
