Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.
„Prohlašuji, že považuji své odsouzení za akt politické pomsty,“ uvedl Kamiński v prohlášení, které přečetl jeho bývalý spolupracovník Blažej Pobožy. „Jako politický vězeň jsem od prvního dne svého uvěznění zahájil hladovku.“
Náměstkyně ministra spravedlnosti Maria Ejchartová podle serveru RMF 24 v reakci na politikovo prohlášení uvedla, že jde o jeho osobní rozhodnutí. Kamiński ani Wąsik podle ní nesplňují evropská kritéria pro to, aby byli kvalifikováni jako političtí vězni. To, že je politik ve vězení, ještě neznamená, že je politický vězeň, řekla Ejchartová.
Oba politici byli zatčeni v úterý přímo v prezidentském paláci, kam je pozval prezident Andrzej Duda na slavnostní jmenování svých nových poradců. Policie, před kterou se tam hodiny skrývali, si pro ně nakonec přišla dovnitř ve chvíli, kdy Duda z paláce odjel. Policie jednala na základě nařízení soudu a oba jsou ve vazební věznici.
Reakce na zatčení politiků
Před prezidentským palácem se v úterý konala demonstrace na podporu Kamińského a Wąsika. Na místě se objevily i transparenty namířené proti současnému premiérovi Donaldu Tuskovi, jeden z nich ho označoval za „německého guvernéra v Polsku“, upozornil server wyborcza.pl.
Kritici Dudova postupu hlavě státu během úterý vzkazovali, že také v prezidentském paláci běžně platí polské zákony. Šéf vlády Tusk řekl, že „neexistují příručky pro premiéra nebo ministra vnitra, co dělat, když odsouzení mají být dovezeni do vězení a přebývají v prezidentském paláci“. Vyzval Dudu a předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského, aby „toho divadla nechali“. Vyčetl jim, že zneužívají moc, kterou si ještě na mnoha místech udrželi.
Prezident Duda ve středu prohlásil, že je hluboce otřesen zatčením obou politiků, a slíbil, že si nedá pokoj, dokud nebudou propuštěni. „Dokud nebudou propuštěni z vězení, nespočinu. To vám zaručuji,“ uvedl prezident.
Když se v úterý o zadržení poslanců dozvěděl, hodlal se vydat na místo. Do paláce se ale nemohl dostat kvůli autobusu městské hromadné dopravy, který zablokoval výjezd z budovy Belvederu, kde Duda předtím jednal s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Wojciech Kolarski z kanceláře prezidenta zablokování výjezdu autobusem označil za záměrnou akci. Mluvčí magistrátu ale sdělila, že autobus měl poruchu brzdového systému.
„Prezident celou dobu trvá na tom, že jsou omilostněni, že jsou nevinní. Podle toho se chová i teď. Včera je pozval do prezidentského paláce už v dobu, kdy se vědělo, že policie má zatýkací rozkaz a během dne je pravděpodobně zatkne,“ vysvětlil ve středu reportér Seznam Zpráv Filip Harzer v Horizontu ČT24.
Podle zahraničního zpravodaje ČT Andrease Papadopulose je pro Kaczyńského zatčení obou politiků šokem a politik počítá s tím, že v následujících dnech dostane do ulic své příznivce. První velkou demonstraci svolali konzervativci na čtvrtek a jejich lídr plánuje, že na tomto případě „vybuduje svůj nový obraz PiS“, míní zpravodaj.
Harzer poznamenal, že představitelé PiS demonstraci chystají již několik týdnů. „Snaží se vyburcovat, pravděpodobně se sjedou autobusy z celé země.“ Nepředpokládá však, že protesty dosáhnou takových rozměrů jako demonstrace vedené Tuskem v létě.
„Tranzice moci je v Polsku komplikovaná. Vláda vznikla po průtazích, za kterými stál i prezident Andrzej Duda. Chopila se moci, hned spustila změny ve státních médiích, teď se debatuje o tom, jestli byly legální, nebo ne. To politickou scénu velmi polarizovalo,“ okomentoval Harzer.
„Slovník, že je to běloruská diktatura, že jsou bývalí poslanci političtí vězni, je na stole a emoce jsou i na Polsko ještě víc vyhrocené,“ dodal.
Vývoj případu Kamińského a Wąsika
Zatčení obou politiků má své kořeny několik let nazpět. „Je to případ, který sahá až k roku 2006 a 2007, kdy Kamiński a Wąsik pracovali na protikorupčním úřadě. Kamiński úřad vedl a Wąsik byl jeho pravá ruka,“ řekl Papadopulos. V daných letech vyvolali provokaci na ministerstvu zemědělství, dodal novinář.
Kamiński a Wąsik nabídli tehdejšímu ministru zemědělství úplatek, který měl poukázat na korupci na jeho úřadu. Soud však jejich činy vyhodnotil jako „umělé vytváření kauzy“, protože neměli počáteční podezření, se kterým by pracovali, upozornil Papadopulos. Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil.
„Na podzim roku 2015 se však Kamiński stal poslancem a tehdejší premiérka Beata Szydłová si ho vybrala jako jednoho z ministrů,“ připomněl Papadopulos. Duda, který Kamińskému tehdy jako prezident uděloval mandát, oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud ale později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením, a proto soudy tuto milost ignorovaly, dodal novinář. „Po celou dobu vlády PiS, od roku 2015 do roku 2023, se případ řešil. Na straně však ulpívalo podezření, že vytváří nátlak na soudy,“ řekl Papadopulos.
Duda a PiS považují devět let starou milost stále za platnou, premiér Tusk se naopak řídí rozsudkem nejvyššího soudu. „Máme dnes co do činění s pokusem vybudovat dvojvládí, navíc s přispěním důležité státní instituce. To je zřejmá sabotáž,“ prohlásil nyní Tusk.
Kauza se podle Papadopulose posunula právě až po nástupu Tuskovy vlády. V prosinci 2023 rozhodl okresní soud ve Varšavě, že jsou Kamiński i Wąsik vinní, a poslal je na dva roky do vězení s pětiletým zákazem činnosti.
Spor o zánik mandátů
Maršálek Sejmu, tedy předseda dolní komory polského parlamentu, Szymon Holownia poté podepsal rozhodnutí o zániku jejich poslaneckých mandátů, které získali v říjnových volbách. Gazeta Wyborcza napsala, že oba politici přišli o svá poslanecká křesla ve chvíli, kdy padl prosincový verdikt soudu. Podle ústavy „do Sejmu (...) nemůže být zvolena osoba, která byla pravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin“, uvádí deník. Proto den po rozsudku Holownia oznámil zánik jejich mandátů.
S tím ovšem Kamiński ani Wąsik nesouhlasili a obrátili se na nejvyšší soud, jehož Komora pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné pak rozhodnutí o zániku mandátů minulý týden zrušila. Pracovní a sociální komora nejvyššího soudu ale ve středu zamítla odvolání Kamińského proti zániku jeho poslaneckého mandátu a označila dřívější rozhodnutí Komory pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné za neplatné.
Soudce Bohdan Bieniek ve svém odůvodnění uvedl, že nejvyšší soud neprověřuje správnost pravomocného rozsudku a k „zániku poslance dochází ze zákona“. Komora pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné podle Bienieka navíc „nemá postavení nezávislého a nestranného soudu“ a tudíž její výroky nejsou právně závazné.
Také Soudní dvůr EU považuje Komoru pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné nejvyššího soudu za nelegitimní. Unijní tribunál loni v prosinci uvedl, že podle evropského práva komora není „nezávislým a nestranným soudem“, protože je složena ze soudců jmenovaných „v rozporu se základními národními pravidly“. Komora vznikla v rámci kritizovaných justičních reforem bývalé vlády PiS.
K projednávání případu Kamińského je podle Bienieka vhodná Pracovní a sociální komora nejvyššího soudu, která nyní také rozhodla. Nyní je na maršálkovi Sejmu Holowniovi, aby oznámil rozhodnutí o zániku mandátu Kamińského v úředním věstníku a doručil ho volební komisi. Na základě informací od volební komise pak může začít proces obsazení uvolněných poslaneckých mandátů.
