Plné členství Palestiny v OSN by bylo odměnou za útok ze 7. října, míní česká velvyslankyně

Nahrávám video

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

Rada bezpečnosti OSN má v pátek hlasovat o plném členství Palestiny v organizaci, očekává se však, že Spojené státy hlasování zablokují. Případný souhlas by podle Kuchyňové Šmigolové ale „ve skutečnosti neznamenal nic“.

„Palestinský stát v podobě, v jaké státy existují, v tuto chvíli neexistuje. Všechny demokratické země se shodují na tom, že takový stát může vzniknout jenom přímým jednáním Izraele a reprezentantů Palestiny. Schválit palestinský stát v tuto chvíli jako odměnu za útoku 7. října mi nepřijde jako dobrý nápad,“ uvedla.

Kraus upozornil, že by před uznáním Palestiny bylo třeba vyřešit „řadu technikálií“. „Není ani filozoficky vyřešeno, zda má jít o takzvané dvoustátní řešení nebo dokonce trojstátní. Jsou tu dvě území, která jsou od sebe geograficky velice vzdálená a oddělená teritoriem státu Izrael,“ podotkl s odkazem na rozmístění Palestinců na Západním břehu a v Gaze. Není podle něj jasná ani struktura případného státu, jeho administrativa či reprezentanti. „Může být politické gesto o tom jednat (…), ale v tuto chvíli to v podstatě nemá kam vést,“ doplnil Kraus.

Odpověď Izraele na íránský útok by se neměla vymknout z rukou

Diskutuje se také o tom, jak hodlá židovský stát odpovědět na víkendový útok Íránu na Izrael, který už byl odvetou za zabití íránských velitelů na konzulátu v Damašku. „Scénářů je celá řada – od reakce nulové až po velký útok proti íránskému území,“ nastínila Kuchyňová Šmigolová.

V Izraeli se ale podle ní předpokládá, že vzhledem k rozsahu íránského úderu k reakci dojít musí. Odpověď by však podle ní měla být taková, aby „nerozzlobila blízké přátele, hlavně Spojené státy, demokratické evropské země, a aby nevyvolala regionální válku“.

Kraus doplnil, že Washington po útoku rétoricky podpořil Izrael, zároveň však také upozornil, že si nepřeje, aby Jeruzalém odvetou eskaloval spirálu násilí tak, že už nepůjde zastavit. „Aby i Íránci byli ochotni akceptovat, že míra odvety je legitimní a nepotřebovali vytvářet reakci ještě silnější,“ vysvětlil.

Poznamenal, že Írán disponuje jednou z nejpočetnějších armád na Blízkém a Středním Východě. „Na druhou stranu je to těleso, které posledních čtyřicet a více let trpí ohromným množstvím mezinárodních sankcí. Ozbrojené síly jsou podfinancované, zastaralé, je tam celá řada problémů,“ zdůraznil.

Odpověď Jeruzaléma podle velvyslankyně může přijít brzy, ale i s několikatýdenním odstupem. „Předpokládá se, že když k útoku nedošlo již v těchto dnech, tak k němu pravděpodobně dojde až po svátcích pesach, které budou v Izraeli trvat přibližně následujících deset dní,“ vysvětlila.

„Myslím si, že nakonec bude odveta v šedé zóně. Že se nebude jednat o přímý útok vůči íránskému teritoriu, ale například vůči íránským zástupným aktérům v jiných zemích – Libanonu, Sýrii nebo Iráku,“ předpokládá Kraus. „(Izraelská vláda) by měla reagovat tak opatrně, aby se to celé nevymklo z rukou,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...