Peking ovládl hongkongské volby. Do parlamentu se dostal jediný sympatizant opozice

Nahrávám video
Byla to hra na volby, komentuje hongkongské hlasování zpravodajka ČT Šámalová
Zdroj: ČT24

Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.

Voliči rozhodovali o dvaceti z 90 členů hongkongského parlamentu. Kandidáty musela předem schválit komise, která posuzovala, zda jsou dostatečně „vlastenečtí“, tedy loajální centrální vládě v Pekingu. Třicet poslanců vybíraly zájmové a profesní skupiny, čtyřicet volební výbor. Tento systém zaručuje, že zákonodárný sbor obsadí především propekingští politici.

Ti podle místního zpravodajského serveru HK01 získali 82 z 90 křesel hongkongského parlamentu. U většiny dalších nebyla politická příslušnost známá, uvedla stanice BBC News. Jediným politikem nakloněným opozici, který se do parlamentu dostal, je vůdce centristické Třetí strany Tik Chi-yuen, který byl v minulosti členem opoziční Demokratické strany.

Šéfka propekingského Demokratického spojenectví pro pokrokový a lepší Hongkong, které ve volbách získalo polovinu volených křesel, prohlásila, že pravidla umožňující kandidovat pouze „vlastencům“ vedení Hongkongu zdokonalí. „Je ale potřeba určitý čas, aby si lidé na tento systém zvykli,“ tvrdí Starry Leeová.

Bojkot hlasování

Účast v nedělních volbách dosáhla pouhých 30,2 procenta, zatímco před pěti lety byla 58,3 procenta. Místních voleb v roce 2019 se zúčastnilo dokonce 71 procent voličů; kolem 90 procent ze 452 míst tehdy získali demokraté.

Demokrat Sunny Cheung, který před stíháním uprchl do Spojených států, řekl, že většina obyvatel Hongkongu nedělní „volby vědomě bojkotovala, aby ukázala světu svou nespokojenost“.

To potvrzuje i zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová sice dopředu tvrdila, že od volební účasti nemá žádná očekávání a nezáleží na ní, ale Pekingu podřízená vláda se snažila obyvatele Hongkongu enormně motivovat – například bezplatnou městskou dopravou.

„Z toho se nakonec stal takový happening. Lidé zdarma obráželi turistická místa, fotili se a na sociálních sítích sdíleli fotografie s výroky, že si užívají dopravu zdarma, ale volit nejdou, protože nemohou volit toho, koho by volit chtěli,“ přibližuje korespondentka a upozorňuje, že minimálně dva lidé skončili za mřížemi kvůli tomu, že vybízeli k ignorování voleb.

Jediná možná forma protestu

Pekingu podle Šámalové nízká účast ve volbách vadí. „Sleduje, co se děje v Hongkongu a očekává, že společnost bude stabilní, že hongkongská vláda bude lidi motivovat, aby spolupracovali. A to se nestalo, ignorování voleb bylo takovou poslední formou protestu, který je v současnosti v Hongkongu možný,“ říká Šámalová.

Británie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyjádřily ve společném prohlášení hluboké obavy ohledně narušování demokratického volebního systému. Za nedemokratické označily volby také mezinárodní organizace pro lidská práva a prodemokratické hongkongské strany.

Čínský styčný úřad v Hongkongu, který zajišťuje komunikaci mezi Pekingem a tímto poloautonomním čínským územím, naopak volby označil za „úspěšné uplatnění demokracie s hongkongskou charakteristikou“.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Čína zde uplatňuje princip jedna země – dva systémy, jenže svobody, které má toto uspořádání garantovat, Peking postupně omezuje. Od masových prodemokratických demonstrací v roce 2019 úřady zatkly řadu předních prodemokratických aktivistů, mnoho dalších uprchlo do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...