Hlasování

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Podle téměř konečných výsledků je vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. LSM se odvolává na sečtení prakticky všech hlasů.

Parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

Bosna a Hercegovina se chystá na nedělní volby. Ve třímilionové federaci se rozhodne o novém vedení v obou jejích etnických entitách. Hlavním tématem je pomalý ekonomický růst a váznoucí proces vstupu do Evropské unie. V pátek vrcholila kampaň, kterou tradičně ovlivnily národnostní spory a diametrálně odlišné představy o budoucnosti země.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Slovenský parlament v úterý vyslovil nedůvěru ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi. Návrh podpořila kromě poslanců opozice i vládní strana SNS, která odvolání Taraby požadovala od letošního jara a která se kvůli tomu dostala do sporu s premiérem Robertem Ficem (Smer). Ten dříve řekl, že záležitost může vládní koalici připravit o těsnou většinu ve sněmovně, a současně připustil možnost vypsání nových voleb. Fico v reakci na hlasování uvedl, že o dalším postupu bude vedení jeho strany jednat ve středu.

Nejvyšší soud Spojených států potřetí zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri. Návrh by ve volbách do Kongresu zřejmě zvýhodnil republikány, zasazuje se o něj prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tím končí vleklý právní spor v době, kdy již začalo korespondenční hlasování v kongresových volbách.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Druhým dnem ze tří pokračují v Rusku „volby“ do Státní Dumy. Ruská volební komise tvrdí, že systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, ale situaci označuje za „pod kontrolou“. Jde o první „volby“ do parlamentu od ruského rozpoutání plnohodnotné války proti Ukrajině. Mezinárodní organizace a nezávislí pozorovatelé je tradičně hodnotí jako zmanipulované. Čeká se, že hlasování opět ovládne Jednotné Rusko podporující vůdce Vladimira Putina.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Debata o neutralitě je ve Švýcarsku obzvláště bouřlivá v předvečer hlasování o této otázce, které se uskuteční 27. září. Co však znamená být neutrální ve světě, kde umělá inteligence, cloudové služby a digitální infrastruktura stále více závisí na Spojených státech a Číně?

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě. Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani se svými úpravami normy, kterou nyní dostane k posouzení Senát.

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.

Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu upravila novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami nesouhlasila.