Situace na bojišti je vážná, spojenci Ukrajiny musí s podporou spěchat, řekl Stoltenberg

Nahrávám video

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Vedle oslav výročí založení Aliance probíhalo v Bruselu jednání ministrů zahraničí členských zemí, jehož hlavním tématem byla pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Stoltenberg po setkání zdůraznil akutní potřebu dodávek dalších systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu. „Spojenci chápou naléhavost protivzdušné obrany. Prostudují své inventáře, jde zejména o systémy Patriot,“ řekl generální tajemník Aliance.

Dodal, že je nutné, aby systémy měly dostatek munice a ty, které už na Ukrajině jsou, byly plně funkční.

Spojenci pošlou Ruskem napadené zemi další podporu už v následujících dnech a týdnech, slíbil Stoltenberg, kromě protivzdušné obrany má jít zejména o drony a munici. „Je ovšem třeba vytvořit rámec pro dlouhodobou pomoc, aby byly závazky předvídatelné,“ vyzval.

Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Spojenými státy a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.

Bojové jednotky na Ukrajinu nepošleme, zdůraznil šéf Aliance

Stoltenberg zároveň ujistil, že NATO nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Stoltenberg. „NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině. Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ dodal s tím, že Ukrajina žádá zejména zbraně, munici a výcvik pro své vojáky.

Šéf NATO reagoval mimo jiné na čtvrteční vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace. „Země NATO, Aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti.

Zapojte se do české iniciativy, vyzval spojence Lipavský

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na jednání NATO vyzval další země, aby se zapojily do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. „Diskutovali jsme o tom, co mohou země NATO udělat více pro Ukrajinu, jak lépe koordinovat pomoc, jestli dokážeme najít další zdroje,“ okomentoval dvoudenní jednání Lipavský.

Mnoho účastníků jednání ve svých projevech zmínilo českou muniční iniciativu. „Je potřeba v tom vytrvat, najít další zdroje. Vyzýval jsem další země, aby se zapojily nebo aby ty předběžné sliby proměnily ve skutečné tak, abychom mohli munici skutečně nakoupit a dodat na Ukrajinu,“ dodal český ministr.

Na čtvrtečním jednání Rady NATO–Ukrajina byl přítomný i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten ve svém projevu podle Lipavského o české iniciativě rovněž hovořil a uvedl, že jsou za ni Ukrajinci „neskutečně vděční“.

Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii předložil český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů 122 milimetrů. Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.

Nahrávám video

Dort a stíhačky na oslavu Aliance

Na úvod oslav vystoupily belgické a nizozemské vojenské orchestry. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg v proslovu zdůraznil význam pouta mezi Evropou a Severní Amerikou. „Evropa pro svou bezpečnost potřebuje Severní Ameriku,“ řekl. „Severní Amerika ale zároveň potřebuje Evropu. Evropští spojenci poskytují armádu světové třídy, rozsáhlé zpravodajské sítě a jedinečnou diplomatickou sílu,“ dodal s tím, že „prostřednictvím NATO mají Spojené státy více přátel a spojenců než kterákoli jiná velmoc“.

Ceremonie se v Bruselu odehrávala v takzvané Agoře, což je rozsáhlý zastřešený prostor propojující celý moderní komplex alianční centrály. Na závěr Stoltenberg společně s belgickou ministryní zahraničí Hadjou Lahbibovou rozkrojili obří čokoládový dort. „Ta ceremonie bude relativně rozsáhlá, kromě projevů se chystá například přelet stíhaček belgické armády nebo položení věnců,“ popsala ve čtvrtek dopoledne zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Nahrávám video

Severoatlantickou smlouvu 4. dubna 1949 podepsalo dvanáct zakládajících států – od té doby se počet členských zemí zvýšil na třicet dva, naposledy před měsícem o Švédsko. Právě tento dokument, někdy podle místa podpisu nazývaný Washingtonskou smlouvou, je nyní k vidění i v Bruselu. Do sídla NATO speciální exponát přicestoval v úterý. „Je to vůbec poprvé, kdy byl (dokument) za těch pětasedmdesát let převezen ze Spojených států do Evropy,“ dodala Maxová. V roce 1949 smlouvu podepsalo deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.

Česko vstoupilo do NATO společně s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004, a Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později. Představitelé všech těchto států vystoupili během oslavy s krátkými zdravicemi, v nichž zejména zdůrazňovali jednotu Severoatlantické aliance a důležitost hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“.

Česko na oslavě a rovněž i na jednání ministrů zahraničí v Bruselu zastupuje šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). „Náš vstup do NATO v roce 1999 byl jasným signálem, že dlouholeté rozdělení evropského kontinentu končí. Byl to důležitý milník,“ pronesl Lipavský.

Bývalý československý a český prezident Václav Havel při podpisu protokolu o přistoupení k NATO podle Lipavského řekl: „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě“. Ruská agrese proti Ukrajině dává těmto slovům novou naléhavost, uvedl šéf české diplomacie. „Pro mou zemi je tento závazek stejně důležitý, jako byl před 25 lety,“ dodal.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24 zavzpomínal, že drtivá většina vojáků z povolání, ale i základní služby považovala přístup Česka k NATO za samozřejmost. Problémem podle něj v té době byla hlavně angličtina, kterou na dostatečné úrovni neovládalo mnoho členů armády, a také prověrky pro sdílení utajovaných informací.

Za 25 let, co Česká republika v Alianci funguje, se podle Šedivého tuzemská armáda zcela proměnila. „Máme velmi vzdělaný velitelský sbor, ale i řadoví vojáci jsou velmi dobře vzdělaní. Mají za sebou školy v různých státech, ale i v Česku, kde se školství také proměnilo a dostalo se na vyšší úroveň,“ uvedl Šedivý. Jako jediný problém, se kterým se česká armáda potýká déle, než se před 25 lety předpokládalo, je obměna výzbroje a její nahrazování moderními západními typy.

Nahrávám video

Ruský komentář

Alexandr Gruško v rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti, publikovaném k výročí vzniku Aliance, uvedl, že vztahy mezi Ruskem a NATO se sice zhoršují, ale Moskva nechce jít se zeměmi NATO do konfliktu. Ruský diplomat také v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.

„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země Aliance,“ tvrdí Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.

Ruský vládce Vladimir Putin na konci března označil za „naprostý nesmysl“, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ prohlásil šéf Kremlu. Stejně tak se ale vyjadřoval před současnou invazí na Ukrajinu. Jedním z deklarovaných ruských cílů útoku mělo být zabránit NATO v rozšiřování do blízkosti Ruska. Válka přitom vedla k oživení Severoatlantické aliance, která se rozšířila o Finsko a Švédsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...