Netanjahu je otevřený dočasnému příměří. Humanitární pomoc v Pásmu Gazy vázne

Nahrávám video
Horizont ČT24: Situace v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.

Před válkou patřila například dvanáctiletá Rahaf podle její matky k nejlepším ve třídě. Po šesti měsících bojů se její zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Velmi brzy přišel hlad a bolesti v kostech. „Začaly jí otékat ruce, nohy i obličej. Začaly jí padat vlasy a celé tělo zesláblo. Vzala jsem ji do nemocnic v Gaze, ale nedokázali tam stanovit diagnózu,“ uvedla matka nemocné dívky Šorúk Ajádová.

Dívka se nakonec dostala do skupiny nemocných, kterou Mezinárodní zdravotnická organizace doporučila k hospitalizaci ve Spojených arabských emirátech, kam se dostali i s asistencí Izraelců. Výsledky vyšetření byly jednoznačné. „Byla těžce podvyživená, měla atrofované svaly. Navíc trpěla nedostatkem vitamínů, naprostou únavou, svalovou slabostí a obecně na tom byla špatně,“ vysvětlil pediatr z Abú Dhabí Taufík Hen.

Podobné příběhy dovedly mezinárodní organizace a řadu zemí k přesvědčení, že v Gaze bezprostředně hrozí hladomor. Jejich tlak přiměl Izrael, aby ukončil blokádu pásma, kam dorazily první desítky nákladních aut s pomocí – dlouhé hodiny ale zůstávaly pouze na překladišti. „Je to pouhá kapka v oceánu toho, co je opravdu potřeba vzhledem k masivnímu rozsahu humanitární operace,“ podotkl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Izrael oznámil, že do Gazy jen v úterý vypravil skoro sto kamionů s pomocí. Zároveň se podle tamní vlády snaží zajistit, aby zásoby nerozkrádali teroristé z hnutí Hamás a nezneužili je k dalšímu vyzbrojování. Tyto obavy měla i skupina lidí, která se pokusila konvoji do Gazy zabránit, než část z nich vojáci zadrželi.

„Jsme tu, abychom zablokovali pomoc, která míří rovnou do rukou Hamásu v Gaze, zatímco Hamás drží ve svých kobkách rukojmí,“ uvedl demonstrant Michael Raskas. Právě úsilí o vysvobození zbylých rukojmí, mezi kterými jich má být třiadvacet naživu, je jedním z deklarovaných cílů obnovené pozemní vojenské operace v Gaze.

Netanjahu: Všechna rukojmí dostaneme zpět

„Všechna je dostaneme zpět,“ řekl premiér ve středu v Jeruzalémě na první tiskové konferenci od loňského prosince. Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmí a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.

„Rozšíříme naši operaci, dobudeme další území a zničíme teroristickou infrastrukturu,“ avizoval také náčelník izraelského generálního štábu Eyal Zamir. Netanjahu rovněž řekl, že izraelská armáda tento měsíc při jednom z úderů v Pásmu Gazy pravděpodobně zabila vůdce Hamásu Muhammada Sinvára.

Ukončení bojů a urychlené doručení pomoci potřebným nicméně po Izraeli požaduje čím dál víc zemí. Francie, Kanada a Velká Británie v tomto smyslu vydaly společné prohlášení. Britové dokonce dočasně přerušili s Izraelem vyjednávání o vzájemné obchodní dohodě.

Mikulecký: Hamás využívá pomoc jako zbraň

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v Horizontu ČT24 řekl, že Hamás sice využívá humanitární pomoc pro své řady, ale v první řadě ji zneužívá k tomu, aby vládl nad Palestinci, kteří jsou v Gaze a nepatří k Hamásu. „Ti by si uměli představit žít úplně ne v přátelských vztazích, ale určitě vedle Izraele v míru. To znamená, že Hamás tu humanitární pomoc, kterou obdrží ze světa, používá jako zbraň,“ poukázal. Je také skeptický k tomu, nakolik bude Izrael schopen dopravit humanitární pomoc ke každému jednotlivému Palestinci, který ji potřebuje.

„Nicméně v tuhle chvíli není na stole jiné řešení – buď dodávat humanitární pomoc Hamásu, který ji bude zneužívat pro své potřeby, bude ji prodávat, používat jako zbraň nebo pokusit se dopravit humanitární pomoc jinými prostředky,“ dodal s tím, že si umí představit, že na území Gazy, kterou má pod kontrolou izraelská armáda, nebude s distribucí problém. Velký otazník je ale to, jak se bude pomoc dostávat do dalších oblastí, kde není izraelská armáda fyzicky přítomna.

Z OSN i Velké Británie zní hlasy, že naopak Izrael používá hlad jako zbraň. Podle Mikuleckého jde ale o komentáře někoho, kdo v oblasti nežije a jehož občané nejsou uneseni a drženi jako rukojmí v Pásmu Gazy. „Je něco jiného komentovat situaci z luxusních kanceláří OSN nebo z pohodlí Velké Británie a něco jiného být v situaci Izraele, jehož občané jsou stále zadržováni v Pásmu Gazy a o kterých jako by nyní nikdo nemluvil,“ podotkl.

Nahrávám video
Zástupce velvyslankyně ČR v Izraeli Cyril Bumbálek o humanitárním zásobování Pásma Gazy
Zdroj: ČT24

Bumbálek: Jednání zatím nevede k výsledku

Podle zástupce velvyslankyně České republiky v Izraeli Cyrila Bumbálka to vypadá, že jednání, která mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaně probíhají již od minulého týdne, zatím nevedou k žádnému výsledku. „Pozice Izraele se výrazně liší od toho, na co je ochoten přistoupit Hamás,“ uvedl v 90’ ČT24 a dodal, že rozpor je v tom, že Hamás chce záruky, že bude dlouhodobé příměří a na základě toho by pak propustil další nebo dokonce všechna rukojmí.

„Chce v zásadě záruky toho, že válka skončí a Izrael nebude pokračovat ve vojenské operaci. Izrael tvrdí, že je ochoten souhlasit s příměřím v délce několika týdnů, měsíců výměnou za propuštění rukojmí, ale poté, co ten čas vyprší, tak se chce vrátit k cílům války a chce dokončit práci, kterou v Pásmu Gazy začal,“ podotkl Bumbálek. Dodal, že v tuto chvíli se nezdá, že by se obě strany byly schopny domluvit a nezdá se ani, že by vnější tlak, ať už ze strany USA či jiných aktérů, dokázal obě strany přivést ke kompromisu a k dohodě.

Podle něj se nezdá, že by diplomatický tlak, který na Izrael nyní míří z různých zemí a například i z Evropské unie, znamenal mnoho. „Izrael samozřejmě vnímá ten tlak. Je členem mezinárodního společenství. (...) Nechce se dostat do situace, kdy by se ocitl v hluboké izolaci, ale toho se, myslím, ani v tuto chvíli neobává,“ poukázal s tím, že Izraelci počítají s tím, že ostatní státy světa mají různé postoje k dané situaci a musí s tím pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 36 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...