Netanjahu je otevřený dočasnému příměří. Humanitární pomoc v Pásmu Gazy vázne

Nahrávám video

OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.

Před válkou patřila například dvanáctiletá Rahaf podle její matky k nejlepším ve třídě. Po šesti měsících bojů se její zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Velmi brzy přišel hlad a bolesti v kostech. „Začaly jí otékat ruce, nohy i obličej. Začaly jí padat vlasy a celé tělo zesláblo. Vzala jsem ji do nemocnic v Gaze, ale nedokázali tam stanovit diagnózu,“ uvedla matka nemocné dívky Šorúk Ajádová.

Dívka se nakonec dostala do skupiny nemocných, kterou Mezinárodní zdravotnická organizace doporučila k hospitalizaci ve Spojených arabských emirátech, kam se dostali i s asistencí Izraelců. Výsledky vyšetření byly jednoznačné. „Byla těžce podvyživená, měla atrofované svaly. Navíc trpěla nedostatkem vitamínů, naprostou únavou, svalovou slabostí a obecně na tom byla špatně,“ vysvětlil pediatr z Abú Dhabí Taufík Hen.

Podobné příběhy dovedly mezinárodní organizace a řadu zemí k přesvědčení, že v Gaze bezprostředně hrozí hladomor. Jejich tlak přiměl Izrael, aby ukončil blokádu pásma, kam dorazily první desítky nákladních aut s pomocí – dlouhé hodiny ale zůstávaly pouze na překladišti. „Je to pouhá kapka v oceánu toho, co je opravdu potřeba vzhledem k masivnímu rozsahu humanitární operace,“ podotkl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Izrael oznámil, že do Gazy jen v úterý vypravil skoro sto kamionů s pomocí. Zároveň se podle tamní vlády snaží zajistit, aby zásoby nerozkrádali teroristé z hnutí Hamás a nezneužili je k dalšímu vyzbrojování. Tyto obavy měla i skupina lidí, která se pokusila konvoji do Gazy zabránit, než část z nich vojáci zadrželi.

„Jsme tu, abychom zablokovali pomoc, která míří rovnou do rukou Hamásu v Gaze, zatímco Hamás drží ve svých kobkách rukojmí,“ uvedl demonstrant Michael Raskas. Právě úsilí o vysvobození zbylých rukojmí, mezi kterými jich má být třiadvacet naživu, je jedním z deklarovaných cílů obnovené pozemní vojenské operace v Gaze.

Netanjahu: Všechna rukojmí dostaneme zpět

„Všechna je dostaneme zpět,“ řekl premiér ve středu v Jeruzalémě na první tiskové konferenci od loňského prosince. Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmí a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.

„Rozšíříme naši operaci, dobudeme další území a zničíme teroristickou infrastrukturu,“ avizoval také náčelník izraelského generálního štábu Eyal Zamir. Netanjahu rovněž řekl, že izraelská armáda tento měsíc při jednom z úderů v Pásmu Gazy pravděpodobně zabila vůdce Hamásu Muhammada Sinvára.

Ukončení bojů a urychlené doručení pomoci potřebným nicméně po Izraeli požaduje čím dál víc zemí. Francie, Kanada a Velká Británie v tomto smyslu vydaly společné prohlášení. Britové dokonce dočasně přerušili s Izraelem vyjednávání o vzájemné obchodní dohodě.

Mikulecký: Hamás využívá pomoc jako zbraň

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v Horizontu ČT24 řekl, že Hamás sice využívá humanitární pomoc pro své řady, ale v první řadě ji zneužívá k tomu, aby vládl nad Palestinci, kteří jsou v Gaze a nepatří k Hamásu. „Ti by si uměli představit žít úplně ne v přátelských vztazích, ale určitě vedle Izraele v míru. To znamená, že Hamás tu humanitární pomoc, kterou obdrží ze světa, používá jako zbraň,“ poukázal. Je také skeptický k tomu, nakolik bude Izrael schopen dopravit humanitární pomoc ke každému jednotlivému Palestinci, který ji potřebuje.

„Nicméně v tuhle chvíli není na stole jiné řešení – buď dodávat humanitární pomoc Hamásu, který ji bude zneužívat pro své potřeby, bude ji prodávat, používat jako zbraň nebo pokusit se dopravit humanitární pomoc jinými prostředky,“ dodal s tím, že si umí představit, že na území Gazy, kterou má pod kontrolou izraelská armáda, nebude s distribucí problém. Velký otazník je ale to, jak se bude pomoc dostávat do dalších oblastí, kde není izraelská armáda fyzicky přítomna.

Z OSN i Velké Británie zní hlasy, že naopak Izrael používá hlad jako zbraň. Podle Mikuleckého jde ale o komentáře někoho, kdo v oblasti nežije a jehož občané nejsou uneseni a drženi jako rukojmí v Pásmu Gazy. „Je něco jiného komentovat situaci z luxusních kanceláří OSN nebo z pohodlí Velké Británie a něco jiného být v situaci Izraele, jehož občané jsou stále zadržováni v Pásmu Gazy a o kterých jako by nyní nikdo nemluvil,“ podotkl.

Nahrávám video

Bumbálek: Jednání zatím nevede k výsledku

Podle zástupce velvyslankyně České republiky v Izraeli Cyrila Bumbálka to vypadá, že jednání, která mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaně probíhají již od minulého týdne, zatím nevedou k žádnému výsledku. „Pozice Izraele se výrazně liší od toho, na co je ochoten přistoupit Hamás,“ uvedl v 90’ ČT24 a dodal, že rozpor je v tom, že Hamás chce záruky, že bude dlouhodobé příměří a na základě toho by pak propustil další nebo dokonce všechna rukojmí.

„Chce v zásadě záruky toho, že válka skončí a Izrael nebude pokračovat ve vojenské operaci. Izrael tvrdí, že je ochoten souhlasit s příměřím v délce několika týdnů, měsíců výměnou za propuštění rukojmí, ale poté, co ten čas vyprší, tak se chce vrátit k cílům války a chce dokončit práci, kterou v Pásmu Gazy začal,“ podotkl Bumbálek. Dodal, že v tuto chvíli se nezdá, že by se obě strany byly schopny domluvit a nezdá se ani, že by vnější tlak, ať už ze strany USA či jiných aktérů, dokázal obě strany přivést ke kompromisu a k dohodě.

Podle něj se nezdá, že by diplomatický tlak, který na Izrael nyní míří z různých zemí a například i z Evropské unie, znamenal mnoho. „Izrael samozřejmě vnímá ten tlak. Je členem mezinárodního společenství. (...) Nechce se dostat do situace, kdy by se ocitl v hluboké izolaci, ale toho se, myslím, ani v tuto chvíli neobává,“ poukázal s tím, že Izraelci počítají s tím, že ostatní státy světa mají různé postoje k dané situaci a musí s tím pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...