Nejpodstatnější je láska k vlasti, říká o práci diplomatů ve válečných podmínkách Hladík

Nahrávám video
90′ ČT24: Diplomaté ve válečných zónách (1. část)
Zdroj: ČT24

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Veronika Kuchyňová Šmigolová se stala českou velvyslankyní v Izraeli v září roku 2023, tedy jen krátce předtím, než 7. října do země vtrhli teroristé z hnutí Hamás a unesli asi 250 lidí do Pásma Gazy. Židovský stát pak v reakci zahájil vojenskou operaci. Kuchyňová Šmigolová připustila, že její představy před příletem do země se lišily od toho, co se nakonec stalo. „Samozřejmě se liší hodně. Od toho 7. října víceméně žijeme ve válce – někdy silnější, někdy slabší,“ poznamenala.

Člověk si ale podle velvyslankyně „zvykne na to, pracovat i v jiných situacích“, protože vše přináší nové výzvy. „Jsou období, kdy je situace v zásadě klidná a práce je velmi podobná jako práce diplomata v každé jiné situaci,“ popsala své působení v Izraeli s tím, že jsou ale i momenty, kde se něco stane a situace je náhle velmi hektická.

Hladík, který je na ministerstvu zahraničí ředitelem odboru Blízkého východu a severní Afriky, nechtěl v souvislosti s židovským státem hovořit o tom, že pozice Česka je „proizraelská. „Naši velvyslanci a diplomaté, přestože slouží v různých zemích, tak vždy zastávají pozice České republiky,“ prohlásil a dodal, že ve chvíli, kdy se tuzemská pozice se zájmy strategického partnera, v tomto případě Izraele, shoduje, tak „vypadá, jak vypadá“.

Podobný názor zastává i vedoucí styčného úřadu v Ramalláhu (město na Západním břehu Jordánu sloužící jako dočasné hlavní městu státu Palestina) Jakub Šlosárek. „Já se domnívám, že česko-palestinské vztahy jsou komplexní a nelze je redukovat například na naše hlasovací pozice na fórech v rámci OSN či kdekoliv jinde,“ míní.

Bezpečnost diplomatů

Na přelomu dubna a května roku 2024 se Šlosárek společně s dalšími evropskými diplomaty dostal do situace, kdy dav rozzuřených palestinských studentů zaútočil na jejich auta. „Toto byl z mého osobního pohledu asi ten nejvypjatější moment z mého působení. My se obecně snažíme při našich cestách po Západním břehu jakýmkoliv rizikovým shromážděním, demonstracím a podobně vyhnout,“ okomentoval situaci s tím, že „v tomto případě se to úplně nepovedlo“.

Šlosárek žije v Jeruzalémě, který leží asi deset kilometrů od Ramalláhu. Zmíněný incident ale důvodem není. „V Jeruzalémě žijí takřka veškeří diplomaté, kteří jsou akreditováni při Palestinské národní správě. To je historická záležitost, která má zahraničně-politický rozměr, má rozměr protokolární a má to v neposlední řadě i rozměr bezpečnostní,“ vysvětlil. Kuchyňová Šmigolová pak upřesnila, že se jedná o takzvaný Východní Jeruzalém (jednostranně anektovaný Izraelem bez uznání OSN), který je považován za budoucí hlavní město palestinského státu.

Šlosárek bezpečnostní situaci nechtěl dramatizovat. „Pokud víme, že v některých městech v konkrétní den zasahuje izraelská armáda, tak radši náš osobní program zrušíme. Ale pořád nemám pocit, že bychom se vystavovali nějakým velkým rizikům pohybem po Západním břehu,“ dodal.

Kuchyňová Šmigolová pak uvedla, že o její bezpečnost se v Izraeli žádná jednotka nestará, protože židovský stát je považovaný za v zásadě bezpečnou zemi. „Tady není velké nebezpečí, že by na mě někdo zaútočil,“ podotkla s tím, že hlavní riziko dlouhodobě spočívá v přilétajících raketách.

Kdy přistoupit k evakuaci?

Podle Hladíka je při práci diplomatů důležitá spolupráce se zástupci Úřadu pro zahraniční styky a informace i s policejním Útvarem rychlého nasazení. „Řekněme, že v krizových situacích je to naprosto zásadní,“ zdůraznil a připomněl nedávnou evakuaci zastupitelského úřadu v Teheránu.

„O evakuaci v zásadě rozhoduje velvyslanec,“ upřesnila Kuchyňová Šmigolová s tím, že musí situaci zkonzultovat, a pokud je dostatečné množství času, schází se krizový štáb. „Nejdůležitější je, zda nejsou ohroženy životy pracovníků ambasády. Pokud ohroženy jsou a je možné najít nějakou relativně bezpečnou cestu pryč, tak potom se evakuace nařizuje,“ vysvětlila a dodala, že v situacích, kdy je pohyb venku ještě nebezpečnější než setrvání, tak se osobám na ambasádě nařídí, aby se schovaly a situaci přečkaly.

Nastupující velvyslankyně v Kambodži a bývalá zástupkyně velvyslance v Afghánistánu Markéta Kolc Hájková se v roce 2021 podílela na evakuaci Kábulu v době, kdy Afghánistán obsazovalo teroristické hnutí Taliban a jeho bojovníci postupovali na hlavní město. „Ten nejdůležitější úkol byl o tom dostat co nejvíce lidí do České republiky. Měli jsme seznam jmen lidí, kteří nějakým způsobem pro Česko pracovali nebo na něj měli vazbu. Snažili jsme se je sehnat, kontaktovali jsme je, volali jsme jim a postupně jsme se je snažili dostat do co největší blízkosti letiště,“ vzpomínala na situaci.

Na evakuaci se tehdy podílela i Kuchyňová Šmigolová. „Bylo to strašně rychlé a dynamické. Nejdůležitější byla komunikace a koordinace,“ uvedla. Důležitou součástí podle ní bylo, že lidé, které chtěli evakuovat, museli být alespoň minimálně prověřeni zpravodajskými službami, které musely ověřit jejich totožnost a ujistit se, zda nebudou představovat riziko. „To všechno muselo proběhnout v řádu hodin,“ dodala současná velvyslankyně v Izraeli, podle níž šlo o „týmovou, rychlou a úspěšnou akci“.

Jak se vyrovnat se strachem?

Na otázku moderátora pořadu, zda měla strach, Kolc Hájková odpověděla, že ano. Někdy je ale podle ní potřeba ho zahnat a začít pracovat a fungovat. Pro vyrovnání se stresem považuje za důležité, aby si člověk našel čas sám pro sebe. „Umět se v něm srovnat, dělat to, co člověk má rád a věnovat se tomu, co je mu příjemné, aby opustil myšlenky na to, že může přijít něco nepříjemného,“ přiblížila.

Nepříjemné pocity v některých chvílích zažívá i ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. „Je to válečná situace, která trvá dlouho. Nebezpečí je poměrně velké, podle toho, kde se zrovna člověk pohybuje,“ popsala stav, který panuje na Ukrajině.

Podobně jako Kolc Hájková zmínila, že pomáhá soustředit se na příjemné věci. „V tomto ohledu je výhoda moje práce, protože kultura vám poskytuje velké naplnění,“ zdůraznila.

Nahrávám video
90′ ČT24: Diplomaté ve válečných zónách (2. část)
Zdroj: ČT24

Vlastnosti diplomata ve válečné zóně

Hosté v pořadu diskutovali i o tom, jakými vlastnostmi a schopnostmi musí disponovat diplomat ve válečné zóně. Podle Kuchyňové Šmigolové není podstatné, zda jde o muže či ženu. „Vždycky záleží na konkrétní osobě, jejích schopnostech, na umění, jak dotyčný navazuje kontakty, a na tom, jak rychle dokáže reagovat,“ míní.

Podle Kolc Hájkové musí být diplomat v takových situacích rozhodný, tolerantní a občas i velkorysý. „Protože musí podstoupit a dělat věci, na které není na začátku absolutně připravený,“ upřesnila. „Přidala bych k tomu rozhodnost a schopnost činit rozhodnutí v reálném čase, aniž by člověk čekal na nějaké informace, a schopnost vzít zodpovědnost na sebe,“ dodala Kuchyňová Šmigolová.

Podle Šlosárka musí být diplomat také trpělivý. „My jsme v posledních dnech (během raketových útoků Íránu na Izrael v reakci na údery židovského státu, pozn. red.) mnohokrát zažili varovné sirény, které ve finále k ničemu nevedly, ale pořád jsme se v rámci preventivních opatření schovávali a čekali jsme na to, až budeme moci opustit úkryty,“ poznamenal.

„Myslím, že nám nesmí chybět energie, optimismus a odolnost. To znamená vidět věci kolem sebe a zvažovat to, co se děje, s klidem a vědomím toho, jaké jsou možnosti a alternativy toho, co se bude dít v daném okamžiku a širším kontextu,“ přidal svůj pohled český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech, podle něhož je důležité nepropadat panice a mít dobrý tým. „Tady musím své kolegy pochválit, protože to je pro mě osobně podstatné, že se na ně mohu spolehnout,“ dodal.

S tím souhlasil i bývalý velvyslanec v Rusku a současný chargé d'affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka, podle kterého musí být člověk „kapitán svého mužstva“ a pustit si „lidi velmi blízko k tělu“. Aktuální bezpečnostní situace v Sýrii je podle něho velmi křehká a bez koordinace s ostatními diplomaty v regionu by zajištění bezpečnosti považoval za téměř nemožné. Vyzdvihl také práci Útvaru rychlého nasazení i zpravodajských služeb. „Je to kolektivní práce všech,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...