Miska vah se v Súdánu obrací, zemi ale hrozí rozpad

Súdánská armáda (SAF) koncem března po dvou letech osvobodila hlavní město Chartúm. Někteří experti hovoří o bodu zvratu, jiní ale varují, že válka není u konce. Podle analytika Jana Havlíčka hrozí africké zemi rozpad. Povstalecké Jednotky rychlé podpory (RSF) podporují podle USA i odborníků Spojené arabské emiráty. Súdánská vláda stát žaluje u Mezinárodního soudního dvora kvůli podílu na genocidě. Abú Dhabí to popírá.

Súdánská armáda získala zpět plnou kontrolu nad metropolí po téměř dvou letech občanské války, v níž se bojuje o moc i nerostné bohatství. Velitel armády Abdal Fattáh Burhán v roce 2023 musel uprchnout z hlavního města a přesunout vládu do přístavu Port Sudán u Rudého moře, který leží asi sedm set kilometrů severovýchodně od metropole, připomíná server France24.

Brutální válka, kterou doprovází z obou stran sexuální i etnické násilí a bombardování civilistů, si od té doby vyžádala desítky tisíc obětí. Více než deset milionů lidí muselo opustit své domovy. Ofenziva zahájená armádou letos v září může být podle některých expertů bodem zvratu.

Konflikt v Súdánu (situace k 31. březnu 2025)
Zdroj: Wikipedia/ElijahPepe

Rebelové „ztrácejí dech“

Že se miska vah naklonila na stranu SAF, je způsobeno tím, že polovojenské síly vedené bývalým spojencem Burhána Muhammadem Hamdanem Dagalem ztrácejí dech, řekl France24 výzkumník a expert na Súdán Marc Lavergne. „Jednotky rychlé podpory nejsou profesionálními vojáky se skutečnou hierarchií a organizovanou logistikou. Chtěly udeřit tvrdě a rychle; ovládly velká území, aniž by je dokázaly spravovat,“ vysvětluje expert.

Jiní odborníci ale varují, že zdaleka není vyhráno. „Dobytí Chartúmu SAF má významný symbolický charakter, zejména pokud jde například o oslavované dobytí prezidentského paláce. Situace v zemi se tím určitě nijak nezlepšuje. Dochází k jasnějšímu rozdělení, respektive rozpadu země na dvě části – východní a západní,“ upozornil expert na Súdán Jan Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Většinu východní části s dočasným hlavním městem v Port Súdánu ovládá SAF, zatímco velkou část západu země, včetně dárfúrských regionů, ovládá RSF. Armáda zatím nemá kapacitu na to, aby v Dárfúru RSF ohrozila, v minulých dnech naopak o některá území přišla. Konec války se rozhodně neblíží, jelikož obě strany nadále odmítají vyjednávat,“ konstatoval.

Šéf RSF v posledních měsících uskutečnil diplomatické cesty do Ugandy, Etiopie a Keni, kde dokonce v únoru ve snaze získat legitimitu v Nairobi oznámil vytvoření „paralelní vlády“, která by řídila oblasti pod kontrolou polovojenských jednotek. To důrazně odmítl Burhán, který obvinil keňského prezidenta Williama Ruta z podpory jeho rivala.

Zvěrstva v Dárfúru

Mezi odborníky panují obavy, že nynější ústup RSF do Dárfúru vyvolá novou vlnu násilí. Dagalovy síly mají kořeny v milicích Džandžavíd, které před dvaceti lety pomohly armádě potlačit povstání v Dárfúru. V nynějším konfliktu RSF získaly kontrolu nad rozsáhlým územím země včetně Západního Dárfúru, kde čelí obvinění ze zabíjení lidí z etnika Masalitů s pomocí arabských milicí.

Jediné město v regionu, které RSF nemá pod kontrolou, je Fašír. Dagalovy síly ho obléhají deset měsíců a pravidelně útočí na uprchlické tábory v jeho blízkosti.

Rozsáhlá oblast Dárfúru byla svědkem některých z nejhorších zvěrstev války, včetně bombardování civilních oblastí kazetovou municí a rozsáhlého etnického násilí. Spojené státy viní RSF z genocidy v tomto regionu.

Žaloba na Emiráty kvůli genocidě

Do konfliktu zasahují i zahraniční aktéři. Súdánská vláda podala začátkem března u Mezinárodního soudního dvora žalobu na Spojené arabské emiráty, které viní z porušení závazků vyplývajících z úmluvy OSN o genocidě.

Súdán tvrdí, že Emiráty vyzbrojují RSF. Země Perského zálivu to popírá, experti OSN i američtí zákonodárci ale považují informace za důvěryhodné. „Podpora RSF ze strany Spojených arabských emirátů je zcela evidentní a prokázaná. Emiráty jsou hlavním podporovatelem genocidní milice RSF, a jejich podíl na etnických čistkách a aktech genocidy ze strany RSF na súdánském obyvatelstvu je tak naprosto zásadní,“ uvedl Havlíček.

RSF má podle experta i další podporovatele, včetně sousedních vlád v Čadu či Keni, hlavním spojencem však zůstávají Emiráty. „Súdánská armáda má na své straně naopak Turecko, Egypt, Írán a trochu překvapivě a relativně nově také Rusko, kterému byla přislíbena vojenská základna na armádou kontrolovaném pobřeží Rudého moře (v Port Súdánu). Emiráty hrají v konfliktu roli skutečně významnou, zejména pokud jde o dodávky zbraní pro RSF,“ konstatoval Havlíček.

Černý obchod se zlatem

Právě přes Emiráty probíhá obchod se zlatem, který je klíčový pro obě strany konfliktu, píše s odkazem na své zdroje francouzská rozhlasová stanice RFI. Válka sice zdecimovala ekonomiku africké země, armáda přesto v únoru oznámila rekordní 64tunovou produkci tohoto vzácného kovu.

„Abychom pochopili válku v Súdánu, musíme sledovat zlato a dostaneme se do Emirátů,“ řekl RFI výzkumník Marc Ummel z rozvojové organizace Swissaid, který sleduje pašování afrického zlata do země Perského zálivu.

Podle súdánských činitelů, zdrojů z těžebního průmyslu a výzkumu Swissaid však téměř všechno súdánské zlato proudí do Emirátů, a to oficiálními obchodními cestami, s pašeráky, ale i díky tomu, že nejvýnosnější vládní důl mají Emiráty v přímém vlastnictví, uvádí RFI.

Zákonný vývoz přinesl státní pokladny 1,57 miliardy dolarů (36,25 miliardy korun), ukazují údaje centrální banky v Súdánu. Téměř polovina produkce se ale pašuje přes hranice, sdělil AFP ředitel státní Súdánské společnosti pro nerostné zdroje Mohamed Taher.

Podle zdrojů a expertů z těžebního průmyslu se velká část zlata produkovaného oběma stranami konfliktu pašuje přes Čad, Jižní Súdán a Egypt, než se dostane do Emirátů. Podle Tahera súdánská vláda v současnosti hledá alternativy jako Turecko či Katar.

Země Perského zálivu vše popírá. Představitel Emirátů v prohlášení pro agenturu AFP odmítl „jakékoli nepodložené obvinění týkající se pašování nebo zisku zlata“. Podle údajů dubajské komoditní burzy se nicméně Emiráty staly v roce 2023 druhým největším světovým vývozcem zlata, píše RFI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...