Kdyby chtěl Lukašenko poslat vojáky na Ukrajinu, vypovědí mu poslušnost, míní Cichanouská

Nahrávám video

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Evropská unie na konci února prodloužila sankce vůči Alexandru Lukašenkovi a jeho okolí. Vynakládají podle vás západní země a EU dostatečné úsilí, aby ovlivnily Lukašenkův režim?

Uvědomujeme si, že sankce nejsou stříbrnou kulkou, která by vyřešila všechny problémy, ale jsou velmi účinným mechanismem nátlaku na režimy. V případě sankcí však platí, že nemohou být účinné, dokud existují cesty, kterými je lze obejít. Lukašenkův režim a Rusko spolupracují, aby obešly sankce. Proto by měly být všechny tyto cesty uzavřeny, aby režim nemohl nadále vydělávat na vztazích s Evropou. Během války se území Běloruska stalo montážním závodem pro Rusko. Na území Běloruska se vyrábějí nejrůznější komponenty pro ruskou vojenskou techniku, například optika a tak dále. Jinými slovy, Lukašenko nyní vydělává na válce. A právě tohle musí skončit. 

Jste v kontaktu s lidmi, kteří jsou v Bělorusku a jsou proti režimu? Co vám říkají? Protože v posledních letech se Bělorusko dostalo do stínu mediální agendy.

Především chci říci, že pozornost k Bělorusku samozřejmě klesá kvůli válce na Ukrajině, kvůli Gaze, kvůli teroristickým útokům. Naším úkolem je však vysvětlit světu a médiím, proč je Bělorusko strategicky důležité pro mír a klid v celém regionu. Není to téma, které lze nekonečně odkládat. 

Právě teď prochází naše země i Ukrajina historickým obdobím. Samozřejmě si uvědomujeme, že veškerá pozornost by se měla soustředit na Ukrajinu, protože Ukrajinci nyní bojují nejen za sebe, za své území, ale i za nás všechny.

A samozřejmě je jednou z priorit mé práce spolupráce s Bělorusy uvnitř země. Propaganda se nás usilovně snaží rozdělit. Vyčítá nám, že jsme opozičníci, kteří odjeli a těm, co tam zůstali, vzkazuje, že možná žijí ve špatných podmínkách, ale přesto drží pospolu. 

V zemi žijí miliony Bělorusů, kteří tento režim nepodporují. Nemohou ale o tom otevřeně mluvit. V zemi jsou silné represe, lidé tam žijí jako v gulagu, jako za Stalina. Proto je mým úkolem je morálně podpořit, aby v nich nezhaslo světlo naděje. 

Každý týden organizuji takzvanou hodinu s Bělorusy. Kdokoliv se se mnou může spojit přes Zoom a pohovořit si se mnou. Vše probíhá v diskrétnosti. A spousta lidí mi volá přímo z Běloruska a říká mi: „Svjatlano, my to tady nevzdáváme, hlavní je, že jsi tam, bojuj za naše Bělorusko. Až nastane správný okamžik a příležitost, vyjdeme znovu do ulic. Teď nemůžeme, jsou tu obrovské represe.“ A já nemohu říct lidem, aby šli a položili život pro nic za nic, musí přijít ten správný okamžik.

Alexandr Lukašenko minulý měsíc prohlásil, že se chce ucházet o osmý prezidentský mandát. Je pravděpodobné, že by se příští rok v prezidentských volbách mobilizovala veřejnost jako v roce 2020?

Budeme o to usilovat. Je třeba si znovu uvědomit, že politické pole bylo vyklizeno. Myslím si, že žádný alternativní kandidát nebude vůbec připuštěn ke kandidatuře. Bude to spíše připomínat vojenskou operaci, budou to Lukašenkovy volby pro Lukašenka. To my víme. Ale samozřejmě budeme hledat příležitosti k mobilizaci lidí, k pořádání akcí.

Uvidíme, jaká bude situace, protože může dojít k úspěchům na bojišti na Ukrajině, může se něco stát v Rusku, mohou být různé jiné impulzy a samozřejmě budeme muset brát ohledy na aktuální situaci. Už teď ale pracujeme na strategii pro rok 2025. Mnozí experti si dokonce myslí, že se Lukašenko možná neodváží vyhlásit volby, protože se obává, že se zopakuje situace z roku 2020 (minulých prezidentských voleb). Budeme svědky rozsáhlých čistek před touto událostí, před tímto cirkusem, fraškou. Lukašenko si dokonce může vymyslet cokoliv, aby jen nemusel pořádat volby.

Loni jste v rozhovoru pro naši televizi řekla, že běloruští vojáci nechápou, proč by měli bojovat proti svým bratrům a sestrám na Ukrajině, a nechápou, proč by tam měli jít a umírat za zájmy dvou diktátorů.

Ano.

Válka na Ukrajině trvá již druhým rokem, je podle vás vůbec možné mít nějaký vliv na to, aby vojáci v budoucnu nešli bojovat na Ukrajinu?

Myslím si, že se to nikdy nestane. Od té doby se nic nezměnilo. Nezměnilo se ani uvažování Bělorusů. Nechtějí bránit dva diktátory. Čím dál víc vojáků si uvědomuje, že tato válka je morální prohrou pro Rusko. Příkladem jsou prohlášení typu, že získají Kyjev za tři dny a také to, že se demokratická společnost mobilizovala na podporu Ukrajiny. Doufám, že se to nestane, ale pokud Lukašenko dovolí, aby bylo Bělorusko znovu zneužito k útoku na Ukrajinu, jsem si jistá, že běloruští vojáci nepůjdou bojovat do jiné země. Nemáme krvelačné ambice, a proto si myslím, že Lukašenko sám ví, že nemůže vydat rozkaz, který nebude splněn.

Máte informace o tom, v jakém stavu jsou teď političtí vězni v Bělorusku? Mezi kterými je mimo jiné i váš manžel…

Momentálně je v Bělorusku nejméně čtrnáct set politických vězňů, přičemž je třeba vzít v úvahu, že nejméně tisíc z nich si již odpykalo svůj trest. To znamená, že jejich počet se nesnižuje. Někdo se dostává ven, někoho zadrží. V Bělorusku se zatýká každý den, bez přestání.

Ve věznících je drží v plné izolaci. Nedostanou se k nim advokáti, jednoduše nesmí dovnitř, nelze jim předat dopisy, peníze, balíčky, knihy – vůbec nic. Od 9. března 2023, tedy víc než rok, nemám žádné informace o svém manželovi, nevím o něm vůbec nic. Nevím, jestli je naživu, v jakém je stavu a kde se nachází. Podobně je to s Marií Kolesnikovou, nositelem Nobelovy ceny Alesem Bjaljackým, Mikalajem Statkevičem, Viktorem Babarikou a mnoha dalšími lidmi.

Víte, režim se snaží tyto lidi zlomit, protože jsou nezlomní. Mučí je, podrobují různým zkouškám. Dokážete si představit morální stav člověka, kterému ve vězení opakují, že tam na něj všichni zapomněli, protože nedostává dopisy a jeho právník ho nenavštěvuje. Říkají mu, že zbytečně obětoval vlastní svobodu, protože všichni ostatní už přestali bojovat. A ve vězení je tomu snadné uvěřit. Já pevně doufám, že si naši příbuzní, naši blízcí uvědomí, že tomu tak není, protože znají povahu této propagandy, povahu tohoto režimu.

Navíc je tam nejméně dvě stě lidí, kteří jsou v hrozném fyzickém stavu. Mají rakovinu v posledních stádiích, cukrovku, srdeční potíže a nedostává se jim lékařské pomoci. Lidé umírají ve věznicích – už jsme měli pět úmrtí ve věznicích, a proto je musíme všechny zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 19 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...