Rozhovor

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Pět let od návratu Talibanu k moci zažívá Afghánistán hlubokou humanitární i lidskoprávní krizi. Jak vypadá všední den v zemi, kde dívky nesmějí studovat a na veřejnosti platí striktní pravidla? Proč Evropská unie zve reprezentanty hnutí k jednání a jak silný je odpor v provinciích Pandžšír či Badachšán? Novinářka a válečná zpravodajka Petra Procházková v podcastu Za Horizont rozkrývá nuance afghánské reality pod povrchem titulků – od tradice prodeje nevěst po zákulisí života za vysokými zdmi kábulských domů. Podcast moderuje Veronika Chraščová.

Na odhalování fotbalových podvodů pracuje řadu let. Letos za své reportáže na toto téma dostala i cenu Mezinárodní asociace sportovních novinářů. A v rozkrývání nekalých sázek, kvůli kterým organizované zločinné skupiny ovlivňují zápasy, pokračuje. Při nedávném natáčení ve Slovinsku čelila útoku od lidí blízkých muži, kterého s řízením podvodů spojuje česká policie. Jaké to je, když musí jako novinářka čelit něčemu takovému? Má někdy při natáčení strach? Také o tom mluví s reportérkou Adélou Paclíkovou Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

„Myslím si, že NATO vždycky zareaguje adekvátně,“ řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) k incidentům, mezi které patří nedávný dopad ruské rakety na východě Polska či ruské přelety v blízkosti mezinárodních vod. Vyzdvihl součinnost členských zemí Aliance, ale upozornil na nutnost připravenosti na případné hrozby. „Myslím, že v Česku se dělá maximum pro to, a spolupracujeme i s našimi partnery, aby k něčemu takovému nedošlo,“ uvedl dále k hybridním útokům. Mezi další témata Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek, patřily i senátní volby, v nichž ANO cílí na změnu rozložení sil v horní komoře. Vondráček se vyjádřil i k nadcházejícím prezidentským volbám. Váží si tvrzení exprezidenta Miloše Zemana, který ho označil za ideálního kandidáta na hlavu státu, nicméně v současné době prý jeho kandidatura „není na stole.“

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.

Náhlý příchod tisíců migrantů do španělské enklávy Ceuta opět rozvířil evropskou debatu o hranicích i solidaritě. Podlehl Bruselskému paktu první zatěžkávací test, nebo Španělsko situaci zvládlo? Analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá zákulisní spory mezi Madridem a Římem, politickou instrumentaci migrace ze strany sousedních států i fakt, proč jsou volání po uzavření Schengenu spíše vzkazem domácím voličům než reálným řešením. Podcast moderuje Barbora Maxová.

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.

Americká písničkářka Suzanne Vega představila v Praze skladby ze čtyř desetiletí své kariéry i nejnovější album Flying with Angels. Jeho název ji napadl ve snu a nejprve podle něj napsala píseň. Jako zkušenější interpretka se podle svých slov cítí sebevědoměji, na pódiu se více pohybuje a vyjadřuje se způsoby, na které byla před čtyřiceti lety příliš citlivá. Rozhovor se zpěvačkou vedla Alžběta Stančáková.

Jako klíčovou vlastnost, bez níž se nikdo nestane špičkovým tenisovým hráčem, označila letošní wimbledonská vítězka Linda Nosková lásku ke sportu. „Druhá věc je blízký tým, blízká bublina, podporující rodina,“ říká jednadvacetiletá tenistka v pořadu Interview ČT24. Důležitá je podle Noskové také pracovitost. „Člověk na ten trénink prostě jde a nemudruje,“ míní. V rozhovoru s Jiřím Václavkem popsala své sportovní začátky, pocity z vítězství, které věnovala své zesnulé mamince i vztah s konkurentkou Karolínou Muchovou.

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.

Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Sněmovní výbor pro obranu ve středu jednomyslně podpořil Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu. Člen výboru Marek Ženíšek (TOP 09) ho vnímá jako dobrou volbu, která představuje určitou kontinuitu i kompromis, jelikož ve výboru dostal podporu napříč politickým spektrem. „To, jak uspěje, bude do jisté míry záviset nejenom na jeho schopnostech (...), ale vlastně i na tom, kolik mu vláda nebo ministr přidělí prostředků na to, aby mohl naplnit své priority,“ řekl poslanec v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem. Otázkou je, zda se nový náčelník generálního štábu bude umět v případě nouze vymezit vůči vládním představitelům, tak jako jeho předchůdce Karel Řehka, domnívá se Ženíšek. Dodal, že velkým tématem, které bude muset Hlaváč řešit, jsou výdaje na obranu, o jejichž výši ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) stále mlží.

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.