Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
Izraelská armáda tvrdí, že udeřila na vojenský a průmyslový areál nedaleko Teheránu, stalo se tak v uplynulých dnech. Cílem bylo zařízení, které podle dřívějších informací sloužilo pro vývoj a výrobu pokročilých výbušnin pro íránský jaderný program. Letectvo podle izraelské armády na stejný objekt provedlo úder už v roce 2024. „Izraelská armáda nedávno zjistila, že (íránský) režim přijal opatření na obnovu areálu,“ uvedla armáda.
Izraelská armáda na začátku března uvedla, že udeřila na podzemní pracoviště, kde podle ní íránští vědci pracovali na vývoji klíčové součástky pro sestrojení jaderné zbraně, píše agentura AFP. Teherán dlouhodobě popírá, že by pracoval na výrobě jaderných zbraní. V posledních letech ale obohacoval uran více, než je nutné pro civilní účely, a omezoval inspekční aktivitu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Izraelské letectvo zasáhlo v Teheránu několik kontrolních stanovišť zřízených příslušníky polovojenských milic basídž, které spadají pod revoluční gardy, oznámila ve čtvrtek podle agentury Reuters izraelská armáda.
Regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) uvedlo na síti X, že její složky dosud v Íránu zasáhly přibližně šest tisíc cílů, včetně více než šedesáti plavidel a nejméně třiceti minonosných lodí, které byly poškozeny či zcela zničeny.
V jiném prohlášení pak Izrael oznámil novou rozsáhlou vlnu úderů na Írán. Cílem úderů je vládní infrastruktura. Podle AFP se ve čtvrtek dopoledne ozývaly v Teheránu výbuchy. Íránská média dle Reuters později ve čtvrtek oznámila, že manželka bývalého íránského vůdce Alího Chameneího je naživu, přestože byla dříve prohlášena za mrtvou.
Izrael a Spojené státy útočí na Írán od soboty 28. února. Írán provádí odvetné údery na Izrael, okolní země, kde se nachází americké základny, i nákladní lodní dopravu v regionu, což negativně ovlivňuje ceny ropy.
Hormuzským průlivem je i nadále možné proplouvat, tvrdí Teherán
Hormuzským průlivem může i nadále proplouvat mnoho plavidel, pokud svou plavbu koordinují s íránským námořnictvem, prohlásil ve čtvrtek dle Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Nový duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí naopak ve zveřejněném prohlášení vzkázal, že průliv by měl být uzavřen a využit jako nástroj, jak „zatlačit na nepřítele“.
O možném proplutí průlivem ve čtvrtek hovořil i náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravánčí. Některé státy podle něj již Írán ohledně plavby oslovily, přičemž Teherán s nimi spolupracuje. „Co se Íránu týče, myslíme, že ty země, které se přidaly k agresi, by možnost bezpečného proplutí Hormuzským průlivem mít neměly,“ zdůraznil v rozhovoru s agenturou AFP.
Tacht Ravánčí zároveň označil za lživé informace, že Írán v průlivu klade miny. Americký prezident Donald Trump ve středu sdělil, že Spojené státy zasáhly a vyřadily z provozu 28 íránských lodí schopných pokládat miny. V úterý CENTCOM informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu.
Trump také minulý týden uvedl, že pokud to bude nutné, začne americké námořnictvo co nejdříve doprovázet ropné tankery Hormuzským průlivem, aby zajistilo jejich bezpečnou cestu. V úterý mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že armáda USA zatím Hormuzským průlivem žádnou loď neeskortovala. Íránské revoluční gardy, které jsou oporou režimu v Teheránu, opakovaně uzavřením průlivu hrozily.
Hormuzský průliv je celosvětově významnou námořní trasou pro přepravu ropy ze zemí Perského zálivu. Dopravu v klíčovém místě výrazně zkomplikovala regionální válka, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán. Průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v Hormuzském průlivu vedly k výraznému růstu cen této komodity. Podle AFP byla lodní doprava v průlivu v podstatě zastavena.
Konflikt vyhnal z domovů až 3,2 milionu Íránců, tvrdí OSN
Podle předběžných odhadů je v současnosti v Íránu v důsledku pokračujícího konfliktu vnitřně vysídleno šest set tisíc až jeden milion domácností, což představuje až 3,2 milionu osob, uvedl ve čtvrtek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina z nich uprchla z Teheránu a dalších velkých měst na sever země a venkov, kde hledají bezpečí. Počet vysídlených bude podle UNHCR s dalšími vojenskými operacemi narůstat, čímž se bude zhoršovat i celková humanitární situace v zemi.
Íránská lidskoprávní organizace HRANA sídlící ve Spojených státech ve středu uvedla, že počet civilních obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1276, včetně nejméně dvou set dětí. V řadách íránských ozbrojených složek bylo zabito 197 osob, a u 352 zabitých lidí nelze určit, zda byli civilisté či nikoliv, tvrdí.
Izrael zničí Írán, Hizballáh zaplatí vysokou cenu, varoval Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské militantní hnutí zaplatí za své útoky na Izrael velmi vysokou cenu. Po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už podle něj Írán není takový, jako býval, a jeho elitní jednotky utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to uvedl podle agentur AFP a Reuters během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu.
„Prožíváme historické dny pro stát Izrael,“ prohlásil Netanjahu. „Drtíme teroristický režim v Íránu. Útočíme a porážíme jeho spojence Hizballáh v Libanonu. Hizballáh cítí naši sílu a pocítí ji ještě více,“ varoval.
Uvedl, že cílem izraelsko-americké války proti Íránu je poskytnout tamním obyvatelům „prostředky ke svržení režimu“. „Naším cílem je zabránit tomu, aby Íránci mohli nadále vyrábět jaderné zbraně, a znemožnit jim útoky balistickými raketami,“ řekl podle serveru The Times of Israel Netanjahu novinářům.
Ohledně Libanonu Netanjahu prohlásil, že varoval tamní vládu, aby se s militantním hnutím Hizballáh vypořádala sama, jinak to provede jeho kabinet. „Jak? Na místě či jinak, nebudu zacházet do detailů, ale Hizballáh zaplatí vysokou cenu a pro libanonskou vládu by bylo lepší, kdyby se o to postarala,“ sdělil Netanjahu.
Izraelský premiér si na tiskové konferenci pochvaloval vřelé vztahy s Trumpem a dodal, že během války pracuje na nových regionálních partnerstvích.
Izraelská armáda pokračovala během vystoupení izraelského premiéra v ostřelování jižních předměstí Bejrútu. Podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour zabila ve čtvrtek večer v oblasti Sajdá devět lidí, včetně pěti dětí.
Izraelská armáda ve čtvrtek k večeru také oznámila, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na íránské hlavní město Teherán, píše stanice Al-Džazíra.
Trumpova administrativa podcenila situaci, míní politický geograf Romancov
Aktuální situace kolem Íránu ukazuje, že Indie má nedostatečné strategické zásoby ropy, říká politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Trumpova administrativa si ji snažila v poslední době velmi předcházet a současný vývoj se nemůže Indům líbit, soudí expert.
„Americké politické elity daly příkaz vojákům, aby použili sílu. (...) Ale s největší pravděpodobností se buď neptaly na možné negativní dopady, anebo je ignorovaly,“ popisuje Romancov.
Izrael nově bombardoval centrum Bejrútu
Izraelská armáda ve čtvrtek odpoledne intenzivně bombardovala centrum Bejrútu, píše agentura Reuters. Dva údery zasáhly budovu v hustě obydlené čtvrti Bášúra, která leží nedaleko od populárních čtvrtí Ašrafíja a Hamra. Izraelský úder na libanonskou veřejnou univerzitu zabil ředitele přírodovědecké fakulty v Bejrútu Husejna Bazího a jeho asistenta, píše libanonský deník Naharnet. Izraelská armáda podle libanonského deníku L’Orient-Le Jour (OLJ) varovala, že provede rozsáhlé údery proti militantnímu hnutí Hizballáh po celém Bejrútu.
Údery přišly pár hodin poté, co izraelská armáda vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Zahrání, která leží až 45 kilometrů od izraelských hranic. Zároveň vyzvala k okamžité evakuaci i obyvatele několika budov právě v centrální části Bejrútu. Podle nezávislého libanonského média Megaphone je hrozbě izraelských útoků vystaveno 14,25 procenta území země. Tři mapy s evakuačními příkazy, které zveřejnila izraelská armáda, dohromady pokrývají 1489 kilometrů čtverečních libanonského území, uvádí Megaphone.
Nálet zasáhl budovu v centrální čtvrti Bášúra, která leží nedaleko vládního sídla, okolo 16:30 SEČ. Podle libanonské agentury NNA nad čtvrtí stoupal silný kouř. Izraelská armáda také varovala obyvatele Bejrútu, že zaútočí na budovu ve čtvrti Zukák El-Blat, která leží kousek od zasažené Bášúry.
Univerzitní kampus, kde měli zahynout dva výše zmínění akademici, leží na okraji jižního předměstí Bejrútu, které se v posledních dnech stalo terčem silného izraelského ostřelování.
Izraelská armáda vyzvala obyvatele jižního Libanonu k masové evakuaci již minulý týden s tím, že se mají přesunout na území severně od řeky Lítání, která leží třicet kilometrů od izraelských hranic. Vyzvala také k evakuaci celého již zmíněného bejrútského předměstí Dahíja, které je považováno za baštu Hizballáhu.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk poté v pátek varoval, že rozsáhlé izraelské příkazy k evakuaci jižního Libanonu a předměstí Bejrútu vzbuzují vážné obavy z hlediska mezinárodního práva, zejména pokud jde o případy nuceného vysídlení.
Izrael útočil na Bejrút už dříve během čtvrtka
Bejrút a jeho okolí čelily intenzivnímu bombardování ze strany Izraele také v noci na čtvrtek, kdy dle dostupných informací zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných bylo hlášeno přes třicet, napsal ve čtvrtek ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské hnutí Hizballáh pálilo v noci na čtvrtek na území Izraele a Írán tvrdí, že své útoky s Hizballáhem koordinoval.
Izraelský útok podle listu mířil na veřejnou pláž Ramlet al-Báida na západě Bejrútu, kde od vypuknutí posledního konfliktu mezi Izraelem a proíránským teroristickým hnutím Hizballáh přespávají konfliktem vysídlení lidé. Zemřelo tam osm lidí, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
K místu útoku se dostal i štáb ČT. Zpravodaj Andreas Papadopulos uvedl, že minimálně dvě rakety či dva drony – Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil – zasáhly nábřeží. Řekl, že se tam velmi často zdržují uprchlíci, vysídlení z libanonského jihu. Zpravodaj hovořil se svědky útoku, kteří mu sdělili, že prvním úderem byli zasaženi tři muži, kteří seděli na lavici. Záhy však přišel druhý úder, který zranil nejméně dvacet lidí.
Papadopulos dodal, že promenáda dlouhá tři čtyři kilometry je plná stanů, přikrývek a matrací. Místo bylo dosud považováno za bezpečné. Policie oblast po útoku uzavřela, vykázala novináře i lidi, kteří zde pobývali, minimálně na vzdálenost padesáti metrů. Existovalo totiž podezření, že na místě může být i nevybuchlá munice. Zpravodaj rovněž uvedl, že během noci došlo k jedné z největších přestřelek mezi Hizballáhem a Izraelem v rámci současného konfliktu.
Další izraelské údery zasáhly jižní část libanonské metropole a jejího okolí, kde podle ministerstva zemřeli tři lidé. Šlo o třetí útok v centru Bejrútu od začátku války, po středečním útoku na byt a nedělním na hotel u moře.
Hizballáh vypálil rakety na centrálu Mossadu
Hizballáh ve čtvrtek ráno oznámil, že vystřelil salvu raket na izraelskou vojenskou základnu Glilot na severním předměstí Tel Avivu, kde je centrála izraelské rozvědky Mossad a ústředí vojenské zpravodajské jednotky 8200. Íránské revoluční gardy krátce předtím uvedly, že provedly společnou operaci se svým spojencem Hizballáhem proti Izraeli. Izraelská záchranná služba sdělila, že nemá informace o mrtvých či zraněných při nočních útocích na izraelské území.
Izraelská armáda naopak oznámila, že zasáhla deset cílů spojených s militantním hnutím v jižní části Bejrútu, včetně velitelství zpravodajské služby, velitelských center a desítek odpalovacích zařízení.
O intenzivních nočních přestřelkách informovaly ve čtvrtek mírové jednotky OSN na jihu Libanonu (UNIFIL). „Mírové jednotky zaznamenaly přes 120 střel vyslaných z libanonského území směrem na Izrael, sedm izraelských vzdušných úderů a přes 120 dělostřeleckých incidentů v odvetné palbě,“ uvedly. Izraelská armáda tvrdí, že od středy zaznamenala zhruba dvě stě raket a střel vypálených ze strany Hizballáhu.
Libanon byl minulé pondělí vtažen do války na Blízkém východě poté, co Hizballáh zaútočil na Izrael v odvetě za íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího zabitého při americko-izraelských útocích. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael odsoudila. Izrael na ostřelování ze strany hnutí odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a jeho armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer po rozhovoru se svým libanonským protějškem Josephem Aúnem vyzval Izrael, aby „jednoznačně upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu“, a Hizballáh, aby „okamžitě ukončil své útoky“.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek uvedlo, že izraelské údery v Libanonu si od 2. března vyžádaly 687 mrtvých, o 53 lidí více proti středě. Úřad ve středu hlásil také 1586 zraněných. Resort nerozlišuje mezi vojáky a civilisty. Mezi mrtvými je 98 dětí a 52 žen, píše agentura AFP. Své domovy muselo opustit na osm set tisíc lidí, což je každý sedmý obyvatel této šestimilionové země.
Expert: Konflikt v Íránu nevychází USA podle představ
Konflikt na Blízkém východě se podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity nevyvíjí tak, jak Spojené státy zřejmě očekávaly. V Íránu se nepodařilo vyvolat povstání, které by vedlo ke svržení tamní vlády, a Teherán je odhodlaný pokračovat v boji.
„Pokud by cílem mělo být svržení režimu, tak to se s největší pravděpodobností v této etapě nepovede. Donald Trump se mýlí. Spojené státy tuhle válku rozhodně nevyhrály. Ale ani ji neprohrály. Přestože konflikt neprobíhá tak, jak si Američané naplánovali, neznamená to, že konečný výsledek nemůže být pro USA příznivější než předchozí situace. A totéž platí pro Izrael,“ uvedl expert.
Kříž se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace a bezpečnostní politiku.
