Francouzi vybírají prezidenta. Macron i Le Penová podle průzkumů postupují do druhého kola

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Francouzská média nemohla před koncem hlasování zveřejňovat výsledky odhadů na základě průzkumů mezi lidmi vycházejícími z volebních místností. Belgická nebo švýcarská frankofonní média ale zákazem vázána nejsou a svoje čísla zveřejnila dříve. Web Politico ovšem upozorňuje, že takovéto průzkumy byly v minulých letech nepřesné.

Macron v projevu před svými podporovateli varoval před pocitem uspokojení. „Nenechme se mýlit, nic není rozhodnuté a debaty, které v následujících dvou týdnech povedeme, jsou rozhodující pro naši zemi a pro Evropu,“ citoval prezidenta deník Le Monde.

Voličům vzkázal, že je připraven vytvořit „něco nového“ a naslouchat všem lidem, kterým jde o úspěch Francie. Slíbil, že bude před druhým kolem volby přesvědčovat i ty, kteří jej nyní nepodpořili nebo vůbec nepřišli volit.

„Chtěl bych podat ruku všem, kdo chtějí pracovat pro Francii. Jsem připraven vymyslet něco nového s cílem shromáždit různá přesvědčení a různé priority,“ prohlásil Macron.

Republikánka Valérie Pécresseová po slabém zisku v předběžných výsledcích řekla, že ve druhém kole bude volit stávající hlavu státu. Chce prý zabránit nástupu Le Penové k moci a následnému „chaosu“. Macrona podpořili i kandidát Zelených Yannick Jadot a socialistka Anne Hidalgová, kteří rovněž končí v poli poražených.

„Aby Francie nebyla uvržena do nenávisti všech proti všem, s úctou vás vyzývám, abyste 24. dubna volili proti krajní pravici Marine Le Penové,“ řekla večer Hidalgová. Melénchon prohlásil, že by Le Penová neměla ve druhém kole dostat jediný hlas.

Zemmour podpořil Le Penovou

Le Penová po zveřejnění odhadů slíbila voličům zejména bezpečnost a sociální jistoty. Vyzvala také Francouze „všech původů“, aby ji volili a pomohli jí tak ke změně, kterou podle ní země potřebuje. „Vidím naději, že rostou síly pro obnovu země. Všichni, kdo dnes nehlasovali pro Emmanuela Macrona, připojte se k nám,“ vyzvala. Jediným kandidátem, který ji před druhým kolem podpořil, je zatím krajně pravicový Éric Zemmour.

Voličům politička poděkovala za hlasy a slíbila, že dá Francii za pět let do pořádku, pokud 24. dubna vyhraje. „Spravím četné zlomeniny, sociální, územní, institucionální. Zajistím národní nezávislost, kontrolovanou imigraci a obnovím bezpečnost pro všechny,“ slíbila.

Marine Le Penová ve volebním štábu
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Le Penová získala podle bývalého velvyslance ve Francii a senátora Pavla Fischera podporu dělnictva a chudších vrstev obyvatelstva, které dříve patřily mezi tradiční voliče komunistů, zatímco Macron je vnímán spíše jako kandidát bohatších a privilegovaných skupin. „Bude velmi zajímavé, co bude dělat, aby získal právě hlasy na levici. Před minulou volbou se totiž tvářil, že bude levicový,“ připomíná.

Macron se levicovému voliči odcizil a pravicovou Le Penovou volit nemůže, analyzuje šance na vítězství v druhém kole Fischer. Novinář a další český exvelvyslanec v Paříži Petr Janyška však tvrdí, že „představa, že by Le Penová mohla nabrat více hlasů než Macron, je zcela nerealistická.“

Nízká účast

Volit se začalo v osm hodin ráno. Už během první poloviny hlasovacího času odevzdalo své hlasy všech dvanáct kandidátů. Jako poslední tak učinil kolem jedné odpoledne současný prezident, který zavítal do volební místnosti na severu Francie v departementu Pas-de-Calais. Ve stejném regionu odvolila i jeho největší soupeřka Le Penová, informoval web franceinfo.

Tři hodiny před koncem hlasování dosahovala účast voličů úrovně pětašedesáti procent a nadále zaostávala za rokem 2017, informovala agentura Reuters. Průběžná čísla o účasti jsou nižší než při posledních třech volebních cyklech, drží se však nad rekordně nízkými hodnotami z roku 2002. Nižší počet voličů může zvýhodnit kandidáty na obou krajích politického spektra.

Volební komise sčítá výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Volby podle průzkumů z pátku neměly jasného favorita. Dlouho jim jednoznačně vévodil prezident Macron, ten ale v podstatě vynechal tradiční kampaň. Nezapojil se do televizních debat a místo toho se zaměřil na pokusy o diplomatické řešení války na Ukrajině.

Životní náklady jako téma voleb

Francouze ale více trápí narůstající životní náklady, což je téma, které si v posledních týdnech vzala za své Le Penová. Letošní repríza souboje mezi touto dvojicí tak proto předpokládala mnohem těsnější výsledek.

Tématem voleb je na prvním místě inflace a na druhém kupní síla a otázka vývoje na ukrajinském bojišti. Na dalších místech jsou důchody, migrace a ochrana evropských hranic, vyjmenovává český velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann.

Podpora krajně pravicové političky v posledních výzkumech poskočila zhruba na třiadvacet procent, naopak Macron po jistém posílení z prvních dní války spadl k šestadvaceti procentům.

Macrona podle Fleischmanna brzdila v prosazování jeho programu mimo ruskou invazi také covidová krize. „Nesplnil některé sliby, co se týče důchodové reformy, k tomu vlastně nedošlo, takže to teď opakuje a slibuje a paní Le Penová pochopitelně může říkat ‚nesplnil',“ vysvětluje velvyslanec.

Macron před pěti lety vyhrál první kolo se čtyřiadvaceti procenty odevzdaných hlasů, druhá Le Penová získala 21,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...