Dva mocní Syřané v exilu platí desetitisíce alavitů a plánují povstání

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.

Po bleskové ofenzivě opozičních islamistů uprchl Asad loni v prosinci s rodinou do Ruska. Podle německého listu Die Zeit žije sesazený diktátor po udělení „humanitárního“ azylu v luxusním mrakodrapu v moderní čtvrti v Moskvě, kde na něj dohlíží ruská FSB.

Podle čtyř osob blízkých Asadově rodině se svržený syrský vládce se situací do značné míry smířil. To však neplatí pro další dříve vlivné představitele minulého režimu, zjistila agentura Reuters.

Dva muži, kteří měli kdysi k Asadovi velmi blízko – generálmajor Kamal Hassan a miliardář Rámí Machlúf – v současné době soupeří o zformování milicí na pobřeží Sýrie a Libanonu, složených z členů menšiny alavitů, z nichž pochází Asadova rodina.

Minulost spiklenců spojená s Asadem

Hassan, který byl šéfem vojenské rozvědky a řídil vojenský vazební systém Asadovy diktatury, navrhl v roce 2018 přesunout masový hrob s tisíci těly do pouště za Damaškem, aby zakryl rozsah zvěrstev minulého režimu, zjistila loni Reuters. Hassan se po loňském útěku z vlasti usadil v třípatrové vile na předměstí Moskvy, uvedl pro agenturu důstojník, který se s ním setkal v létě.

Podle Reuters Hassan čile komunikuje s veliteli a poradci a snaží se je přesvědčit o svých velkolepých vizích vlády na pobřeží Sýrie, která dříve fungovala jako bašta Asadova režimu. Právě v této oblasti žije většina alavitů, muslimské menšiny, jež tvoří v zemi asi deset procent populace.

Náboženské skupiny v Sýrii
Zdroj: Wikipedia/Tomislav Addai

Machlúf během občanské války využíval své obchodní impérium k financování diktátora a fungoval jako „bankéř“ jeho vlády, později se ale dostal do konfliktu s Asadovými mocnějšími příbuznými. Následně mu stát zabavil podniky a on strávil roky v domácím vězení.

Po útěku ze země loni v prosinci žije v luxusním hotelu Radisson v Moskvě pod přísnou ostrahou, uvedlo devět jeho asistentů a příbuzných. Začal si říkat „Pobřežní chlapec“ a snaží se prezentovat jako spasitel syrské menšiny.

Desítky tisíc potenciálních bojovníků

Hassan i Machlúf sní o rozdělené Sýrii, přičemž oba chtějí mít kontrolu nad oblastmi s alavitskou většinou. Jejich stoupenci působí v Rusku, Libanonu a Spojených arabských emirátech, uvádí Reuters, která hovořila se 48 lidmi obeznámenými s těmito plány a získala finanční a další dokumenty, stejně jako hlasové a textové zprávy týkající se možné rebelie.

Hassan si podle interních dokumentů nárokuje kontrolu nad dvanácti tisíci bojovníky, zatímco Machlúf jich má k dispozici nejméně nad 54 tisíc. Velitelé v terénu řekli Reuters, že bojovníci dostávají almužnu, přičemž berou peníze od obou stran.

Guvernér Tartúsu ležícího na pobřeží Ahmed al-Šámí připustil, že potenciálních bojovníků jsou desítky tisíc, podle Reuters ale exulanti zřejmě zatím žádné síly nemobilizovali. Podle zdrojů obeznámených se situací totiž vědí, že při nepodařeném pokusu o povstání by mohly čelit násilné odvetě desetitisíce alavitů.

Nejisté postavení alavitů

Po loňském pádu Asadova režimu uprchly tisíce vysoce postavených syrských důstojníků do zahraničí, převážně do Ruska, jež pomáhalo minulé vládě dlouhé roky udržet se u moci. Řada velitelů střední úrovně ale zůstala ve vlasti, přičemž většina uprchla na pobřeží, kde začali verbovat bojovníky, řekl Reuters jeden z vysloužilých velitelů.

Letos v březnu pak alavitská jednotka přepadla bezpečnostní síly nové syrské vlády v Latákii a zabila dvanáct mužů a dalších více než 150 vojáků zajala, sdělil agentuře brigádní generál, který se na útoku podílel a nyní pobývá v Libanonu.

Damašek tvrdí, že v následných bojích zemřely stovky členů bezpečnostních sil. Během odvety bylo zabito vládními silami téměř patnáct set alavitských civilistů. Hassan i Machlúf menšině slibují, že ji ochrání před další vlnou sektářského násilí.

Podle Reuters alavité od jara čelí takřka každodenním únosům i vraždám. Koncem listopadu se v pobřežní oblasti konal zatím největší protest proti nové vládě. Tisíce alavitů v Homsu a dalších městech na pobřeží požadovaly větší autonomii, propuštění zadržených a návrat unesených žen.

Velitelství plná zbraní

Hassan a Machlúf soupeří také o kontrolu nad sítí čtrnácti podzemních velitelských místností vybudovaných kolem pobřeží Sýrie ke konci Asadovy vlády. Existenci těchto tajných míst potvrdili Reuters dva důstojníci a syrský regionální guvernér, agentura má k dispozici rovněž detailní snímky.

Podle dokumentů z ledna 2025 asadovské síly vypracovaly počáteční plány na vybudování polovojenské síly o 5780 bojovnících a jejich zásobování z těchto podzemních velitelských místností. Podle Reuters se de facto jedná o velké sklady vybavené zbraněmi, solární energií, internetem, GPS jednotkami a vysílačkami.

Raný plán se ale nakonec neuskutečnil a velitelské místnosti sice zůstávají v provozu, avšak v podstatě nečinné, tvrdí dvě osoby obeznámené se situací. Jedna z fotografií ukazuje místnost s pěti bednami – v některých z nich jsou samopaly AK-47, munice a ručních granáty.

Pro spiklence „je to jako ostrov pokladů“, kterého se všichni snaží dosáhnout, prohlásil jeden z velitelů. Guvernér Tartúsu potvrdil, že síť je skutečná, ale nepředstavuje podle něj velké nebezpečí. „Tato centra byla od osvobození výrazně oslabena,“ řekl al-Šámí.

Možná role Mahera Asada

Na tisíce bývalých Asadových vojáků v Sýrii má vliv rovněž mladší bratr svrženého diktátora Maher, který také žije v Moskvě. Maher ovládal jak obchodní impérium, tak i nejmocnější jednotku syrské armády, 4. obrněnou divizi, připomíná Reuters. Podle výzkumu amerického think tanku New Lines Institute získala tato divize za jeho vlády moc a finanční nezávislost a fungovala jako jakýsi stát ve státě. USA, Velká Británie i EU na ni uvalily sankce.

Vysoce postavený velitel divize, který nyní žije v Libanonu, tvrdí, že Maherovo finanční impérium zůstává do značné míry funkční, s výjimkou prodeje drogy captagon. Podle podnikatele z jeho blízkého okolí je jeho majetek pravděpodobně ukryt ve fiktivních společnostech v Sýrii i mimo ni.

Maher podle zdrojů Reuters stále chce mít v Sýrii vliv a teoreticky by mohl mobilizovat pětadvacet tisíc vojáků. Má rovněž podporu Hassana. Žádné pokyny ale zatím nepadly.

Bez podpory Moskvy

Povstání by mohlo destabilizovat novou syrskou vládu, které se daří získávat přízeň Západu i dalších zemí a zbavovat se dlouholetých sankcí. Nepokoje by mohly rozpoutat novou vlnu sektářského násilí, podle Reuters však vzpoura nemá moc šancí na úspěch, jelikož Damašek o intrikách v exilu ví a nasadil do „boje“ dřívějšího Asadova spojence Chálida al-Ahmada, s nímž se zároveň v dětství přátelil současný syrský lídr Ahmad Šará.

Al-Ahmad vedl Asadovu polovojenskou jednotku, během války však přišel o diktátorovu přízeň a přešel na stranu opozice. Nyní dostal za úkol přesvědčit alavitské vojáky a civilisty, že jejich budoucnost leží v nové Sýrii, píše Reuters.

Syrský miliardář Rámí Machlúf
Zdroj: Profimedia/Balkis Press/Abaca Press

Hassan a Machlúf si navíc konkurují a řada alavitů, kteří nebyli spokojeni s Asadovou vládou, jim nedůvěřuje. Rusko zatím ani jednoho z mužů nepodporuje, sdělilo agentuře šest zdrojů. Moskva sice exulantům poskytuje útočiště, ruská vláda ale jasně uvedla, že její prioritou je pokračující přístup k vojenským základnám, které provozuje na pobřeží Sýrie, uvedli dva diplomaté obeznámení s postojem Kremlu. Šará nedávno během návštěvy Moskvy slíbil dodržení dosavadních závazků.

Hassan ani Machlúf na žádosti Reuters o komentář nereagovali. Bašára a Mahera Asada se nepodařilo kontaktovat. Bez reakce zůstala rovněž žádost o vyjádření ze strany libanonského ministerstva vnitra a ruské diplomacie, píše agentura. Úředník ze Spojených arabských emirátů zdůraznil, že Abú Dhabí je odhodláno zabránit zneužívání svého území pro „všechny formy nezákonných finančních toků“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...